Petřín - Praha z ptačí perspektivy

Petřín - Praha z ptačí perspektivy

Na nejvyšším a zároveň jediném pražském kopci Petřín se v nadmořské výšce 318 metrů tyčí kovová rozhledna, která se stala oblíbeným cílem rodinných výletů i romantických procházek. Návštěvníkům se odtud naskýtá jedinečný rozhled do kraje a na celou stověžatou Prahu.

Stavba rozhledny byla inspirována slavnou pařížskou Eiffelovou věží. Roku 1889 totiž členové Klubu českých turistů navštívili Světovou výstavu v Paříži, kde je naprosto ohromila stavba Eiffelovy věže. Propadli tak myšlence vytvořit podobnou věž také u nás. Kam novou věž umístit nebylo žádným problémem, shodně byl vybrán Petřínský kopec. Horší to však bylo s financováním stavby, která byla odhadnuta na 32 tisíc zlatých, zatímco ve společné kase bylo jen 1031 zlatých. Vyřešit tento problém se rozhodl výmluvný Dr.Kurz, který oslovil českou veřejnost a seznámil ji s plánovanou stavbou. Ve svém poutavém článku rozhlednu čtenářům detailně popsal a vylíčil ji jako stavbu budoucnosti. Lidem se nápad moc líbil a mnoho jich začalo upisovat podílové listy v hodnotě 50 zlatých.

Hlavním architektem byl jmenován inženýr František Prášil, jehož jméno sice v některých lidech budilo podezření, ale nenechal se jimi odradit. Roku 1891 tak mohlo dojít k prvnímu výkopu a začaly se budovat základy. Na stavbě pracovalo také mnoho dobrovolníků, kteří výrazně pomáhali hlavně v rychlosti budování. Za necelé tři měsíce, přesně 2. července roku 1891 byly práce dokončeny. To byl úctyhodný výkon, protože vybudovat starší sestru Petřínské rozhledny – Eiffelovu věž zabralo 2 roky. Navíc na Petříně vznikl na svou dobu velmi moderní elevátor s plynovým pohonem. Jediným problémem, který trápil provoz rozhledny, byl vítr, který neustále zhasínal petrolejovou lampu sloužící k osvětlení výtahu. Na rozhledně byly vybudovány ještě dvě vyhlídkové plošiny, horní je ve výšce 55 metrů.

Ke slavnostnímu otevření Petřínské rozhledny došlo 20. srpna 1891. V okolí rozhledny tehdy všude visely fáborky v národních barvách a na jejím vršku vlál červenobílý prapor. Českým turistům se tak splnil sen, rozhledna budila v lidech údiv i oprávněnou hrdost.

V suterénu věže je dnes umístěna stálá výstava věnovaná snad nejznámějšímu Čechovi, univerzálními géniovi, vynálezci, dramatikovi, skladateli, filosofu a gynekologovi Járovi Cimrmanovi. Návštěvníci se zde mohou seznámit s jeho životem, prohlédnout si jeho bustu, Cimrmanem navrženou drezínu na ruční pohon zvanou Louda a mnoho dalších neméně zajímavých věcí.

Společně s výstavbou rozhledny byla dokončena také lanová dráha na vodní pohon, která návštěvníky vyvážela na vrchol Petřína. Nápad vybudovat na Petřín lanovku, dostali již v roce 1890 inženýři Reiter a Štěpán. Systém vodního pohonu fungoval tak, že se do horního vozu lanovky načerpalo takové množství vody, které převážilo dolní vůz. Řidič lanovky ve skutečnosti tedy jen brzdil. Nevýhodou však byla velká spotřeba vody a nutnost zastavení provozu během letního období. K zásadní rekonstrukci došlo až v roce 1931, kdy bylo kolejiště lanovky prodlouženo, a v horní stanici přibyl třífázový motor. Tato inovace umožnila za hodinu přepravit až 2600 osob. V této podobě lanovka fungovala až do roku 1965, kdy byl na Petříně zjištěn pohyb hornin, a lanovka musela být z bezpečnostních důvodů zastavena. Situace vypadala beznadějně, což vedlo téměř k úplnému zániku lanové dráhy na Petřín.

Následovaly dlouhé roky bádání geologů, geofyziků a hydrometeorologů. Rozhodnutí obnovit trať bylo vyřčeno až v roce 1981, v roce 1985 tak mohly znovu vyjet první vozy. Ty jsou až do dnešních dní stále poháněny původním elektrickým strojem z roku 1931. Provoz lanovky byl naposledy zastaven v roce 2006, kdy došlo k problémům na trati kvůli špatně odvedené práci. Doufejme, že do budoucna již lanovku žádné další pohromy nečekají. Dnes jezdí v pravidelných 10 minutových (v létě) a 15 minutových (v zimě) intervalech. Souprava 2 vozů překoná během 4 minut převýšení 130 metrů. Svézt se můžete na klasickou jízdenku MHD města Prahy, která pro dospělou osobu vyjde na 20 Kč.

Nesmírně zajímavé je také okolí Petřína, kde se nachází spousta turisticky přitažlivých atrakcí a památek. Jednou z nejnavštěvovanějších je bezesporu Zrcadlové bludiště, které vám uvnitř bude připadat nekonečné. Bylo vybudováno v roce 1891 jako pavilon Klubu českých turistů pod vedením architekta Wiehla. Tomu bylo inspirací vídeňské zrcadlové bludiště v Prátru. Původně toto bludiště stávalo nedaleko Průmyslového paláce, roku 1893 však bylo přemístěno na Petřín. O zábavu se v jeho interiérech postará 31 obyčejných a 14 zkreslujících zrcadel, které jsou navzájem propojeny a tvoří nekonečný systém uliček. Většina návštěvníků odtud vychází s úsměvem na rtech, ale traduje se, že jistá skupina mladíků se v bludišti dokonce ztratila a už je nikdy nikdo neviděl. Přesto sem každý den míří stovky pražanů i návštěvníků ze všech koutů republiky.

Foto: Petřínský park

Další neméně zajímavou lokalitou je například Štefánikova hvězdárna, Kostel sv. Vavřince, sakrální stavba Kaple božího hrobu z roku 1737, nebo Břevnovský klášter, který je nejstarším a stále činným mužským klášterem v republice. Za zmínku stojí rovněž Hladová zeď, která byla dostavěna v roce 1361 a je pozůstatkem tehdejší široké výstavby pražského opevnění.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 3 144 krát.