Karlštejn - poklad království Českého

Karlštejn - poklad království Českého

Říká se, že kdo nezná své kořeny a minulost, těžko v přítomnosti hledá jistotu a nemá na čem stavět. Každý národ má místo spjaté s jeho dějinami. Přichází tam jako k symbolu své minulosti a k památníku svých předků. Vrcholně gotický hrad Karlštejn založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady toto zcela výjimečné postavení.

Majestátný hrad se tyčí nad třpytivou hladinou Berounky jako němý svědek té nejkrásnější historie, co kdy české země potkala. Karlštejn nechal postavit Karel IV. jako klenotnici. Byly v něm uloženy korunovační klenoty Svaté říše římské a později i česká Svatováclavská koruna. Poklad byl umístěn v kapli sv. Kříže – nejnádhernější prostoře hradu.

Ve Velké věži na Karlštejně byly po dlouhou dobu přechovávány římské i české korunovační klenoty. Do kaple sv. Kříže, kde nad nimi ve dne v noci bdělo „veškeré vojsko nebeské“ se smělo jen na povolení zemského sněmu. Není divu, že prostý lid viděl v Karlštejnu legendární „třináctou komnatu“ a navymýšlel si o něm bezpočet povídaček. Povídačku o tom, že na Karlštejn nesměly ženy, použil ve své veselohře Noc na Karlštejně Jaroslav Vrchlický. Avšak čtvrtá manželka Karla IV. – jak praví spisovatel – tento příkaz porušila… Karlštejnské dějiny míchají fakta s fikcí, až člověk neví, co se dočetl v knihách a co mu našeptala fantazie.

Feministický omyl?
Kdysi na Karlštejn nemohly ženy – to se traduje dodnes a nejeden laik je schopen tomu uvěřit. Však ho v tom utvrzuje právě Vrchlického veselohra Noc na Karlštejně. Není to pravda, na Karlštejn měly ženy přístup stejně jako na kterýkoli jiný hrad. Zmatek v tom udělal už v 16. století Václav Hájek z Libočan, který ve své kronice zmínil hrad Karlík. Ten stál nedaleko odsud a podle Hájka měl sloužit jako noclehárna pro dámy, které přes den navštěvovaly své druhy na Karlštejně.

Pravdu zjistíme při studiu zakládací listiny kapituly, kde se píše: „Tímto listem na věčné časy zapovídáme, aby žádný na věži zámku Karlštejna, na kteréž předpověděná kaple jest ustavena, s ženou spáti nebo ležeti směl.“ Ženy se po hradě pohybovaly volně, přístup jim byl zakázán jen do jednoho patra Velké věže, kde sídlili obránci cenného pokladu.

Barvitou historii Karlštejna opřádá nespočet pověstí i neuvěřitelných skutečných příběhů. Hrad měl i svou „čachtickou paní“, která údajně zamordovala čtrnáct lidí. Za obléhání husity poškodila hradby spousta soudků, naplněných hořící smůlou i dalším obsahem nelibým. Děkanem na Karlštejně byl svého času právě slavný kronikář Václav Hájek z Libočan.

Historická fakta
Hrad Karlštejn byl založen Karlem IV. v r. 1348. Základní kámen za jeho nepřítomnosti v Čechách položil arcibiskup Arnošt z Pardubic. Byl vybudován jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Hrad měl svou monumentalitou a nádherou ztělesňovat výsostnou funkci Karlovy monarchie a měly zde být uchovávány nejzávažnější státní listiny.

Přístup k hradu byl úmyslně volen tak, aby příchozí obcházel co nejdéle velkou věž strmící nad příkopem a nad branou v nejvyšší, v severní části hradu. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Hrubá stavba Karlštejna trvala přes deset let, vnitřní úpravy kaple svatého Kříže se protáhly až do roku 1365. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla tato kaple ve Velké věži vysvěcena.

V Kapli sv. Kříže se dochoval unikátní soubor 129 gotických deskových obrazů Mistra Theodorika znázorňujících nebeské vojsko Kristovo. Zcela ojedinělá je původní nástěnná výzdoba ze 14. století, vystavená replika Svatováclavské koruny českých králů a unikátní je také hradní studna. Velmi působivé je zachované původní stupňovité uspořádání jednotlivých hradních budov. Od nejníže položených provozních částí Předhradí, Studniční věže a Purkrabského paláce stavba pokračuje majestátním pěti podlažním Císařským palácem a nad ním stojící Mariánskou věží. Na nejvyšším místě skalního ostrohu stavba hradu vrcholí monumentální, 60 m vysokou Velkou věží a systémem mohutného opevnění.

Hrad byl postaven na ostrohu vybíhajícím z jihu z Kněží hory a odděleným od ní úzkým sedlem. Také na západě a na východě oddělovala hrad hluboká údolí od okolních kopců, které jej na všech stranách téměř zakrývaly před zraky nepřítele. Mezi západním vrchem Javorkou a hradním návrším tekl Hlubokým dolem Mořínský potok, důležitý zdroj vody pro hrad. Hradní opevnění mělo ve své době odolat jakýmkoli útokům, a to se skutečně potvrdilo v roce 1422, kdy Karlštejn odolal husitskému obležení.

Za českého stavovského povstání se však rychle poddal Ferdinandovi II., v roce 1646 byl vyloupen Švédy. Význam Karlštejna od počátku 17. století postupně klesal a hrad začal pustnout. Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které zde s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let. Stavebně byl hrad po roce 1480 upraven pozdně goticky, v poslední čtvrtině 16. století potom renesančně. Dnešní podobu získal Karlštejn při puristické úpravě v letech 1887-1899.

Karlštejn slaví 660. narozeniny
Letos v červnu (10. 6.) to bylo přesně na den 660 let, kdy se začal Karlštejn stavět. Dnes je Karlštejn jedním z nejnavštěvovanějších hradů v Česku. Je ve vlastnictví státu a ve správě Památkového ústavu, který ho zpřístupňuje veřejnosti, jsou zde pořádány svatby a nejrůznější atrakce. Například zcela výjimečný večer se chystá letos v srpnu (18. 8.) na středověkém hradě jako pocta muzikálu Noc na Karlštejně. Koncert v podání zpěváka Pavla Vítka a jeho přátel se koná v rámci Karlštejnských kulturních slavností ve spolupráci se Středočeským krajem.

Několikrát do roka ožívá Karlštejn gotickou a barokní hudbou, slavnostním kázáním kněží, břinkáním rytířských zbrojí, bujarým zpěvem a tancem, cinkáním kovaných mečů i koštováním lahodného vína. V současné době je možné navštívit Císařský palác a Mariánskou věž v rámci I. okruhu a Císařský palác, Mariánskou věž a Velkou věž (jen omezený počet návštěvníků) v rámci II. okruhu.

Dobrá rada na závěr - vzhledem k atraktivitě místa je nutné počítat s tím, že při návštěvě hradu narazíte na davy turistů a soukromí si zde rozhodně moc neužijete. Pokud jste nad věcí, tak si tu můžete užít pěkný celý den. Proto sem přijeďte raději brzy ráno. Jednak si hrad okouknete celý zvenku a nezapomeňte nechat jednoho dobrovolníka stát na lístky ke vstupu. Po prohlídce navštivte ještě muzeum voskových figurín a muzeum Betlémů.

Hrad Karlštejn z ptačí perspektivy
Vyhlídkový let vrtulníkem nad Karlštejnem je absolutní novinka v možnostech jeho poznávání. Během letu z úžasného nadhledu je možné spatřit nejen samotný hrad ve svém půdorysu, ale i golfový areál, lomy Velkou a Malou Ameriku. Při jednom můžete vzít taky hrady Točník, Žebrák, Křivoklát nebo zámek Hořovice. Místem vzletu je louka u mostu přes řeku Berounku na Karlštejně.

Autor: Alexandra Rohanová

Článek byl zobrazen 14 205 krát.