Pozvánka na Veleslavín

Pozvánka na Veleslavín

Pražská městská část Veleslavín vznikla pravděpodobně mezi 10. a 11. stoletím. Místo se proslavilo především jako rodiště Daniela Adama z Veleslavína, ale najdete zde také krásný malý zámeček. V blízkosti se navíc nachází významný benediktinský Břevnovský klášter.

První zmínka o Veleslavínu (tehdy Velislavínu) pochází již z roku 993, kdy je popsán v zakládací listině Břevnovského kláštera. Tomuto klášteru patřil až do roku 1420, po husitské revoluci se však dostal do vlastnictví Starého Města pražského. Z části pak připadl do rukou purkrabství Pražského hradu a z části byl navrácen klášteru.

Dnes je Břevnovský klášter nejstarším mužským klášterem v České republice. Založil jej pražský biskup sv. Vojtěch společně s knížetem Boleslavem II. Pobožným v roce 993. Klášter patří řádu benediktinů, jejichž hlavním životním heslem je „Modli se a pracuj“. Během husitských válek byl klášter dosti poničen, své obnovy se dočkal až po třicetileté válce, kdy získal barokní podobu. Nejvýznamnější přestavba však proběhla v polovině 18. století. Tehdejší opat Otmar Zinek totiž k rekonstrukci pozval významné stavitele a umělce té doby, jako byli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi, Petr Brandl, Karel Josef Hiernle a mnozí další. Ti zde vybudovali jedinečný umělecký komplex budov, který je obklopen překrásnou zahradou.

Autor: Vin Crosbie

Ke konci 18. století měli benediktini v úmyslu vystavět v Břevnově ještě šlechtickou akademii, tento plán však nebyl nikdy realizován. Také 20. století přineslo klášteru mnoho nečekaných událostí. V roce 1950 byl klášter zabaven komunistickou vládou a tehdejší opat Anastáz Opasek nespravedlivě obviněn a odsouzen k mnoha letům vězení. V tomto období klášter značně chátral. Znovu obnovená benediktinská komunita se však zasloužila o jeho kompletní rekonstrukci za finanční pomoci státu i mnoha zahraničních klášterů. V roce 1993 zde tak mohla proběhnout oslava 1000letého výročí trvání kláštera. Při této příležitosti bylo břevnovské opatství jmenováno papežem Janem Pavlem II. na arciopatství. Od roku 1999 je v čele kláštera převor Prokop Siostrzonek.

Klášter společně s celým okolním komplexem dodnes prochází drobnými úpravami. Návštěvníci si mohou v případě zájmu prohlédnout barokní baziliku sv. Markéty, nebo se účastnit exkurze do románské krypty z 11. století. V interiérech se pravidelně konají nejrůznější společenské a kulturní akce. V klášteře se navíc nachází i první ekologický hotel v republice – Hotel Adalbert a navštívit můžete i staročeskou restauraci Klášterní šenk. O víkendech jsou přístupné také románské katakomby.

Vraťme se ale k Veleslavínu – majitelem jednoho zdejšího dvora byl v 16. století mlynář Štěpán Adam. Ten byl otcem proslulého knihtiskaře, českého humanisty, univerzitního profesora, spisovatele, překladatele a nakladatele Daniela Adama z Veleslavína, jehož přídomek byl odvozen právě podle jména této vesnice. Narodil se v roce 1546, vystudoval pražskou univerzitu, stal se bakalářem a získal titul Mistra. Doba jeho působení je označována za „zlaté období české literatury“. Oženil se s dcerou knihtiskaře Jiříka Melantricha z Aventina, kvůli čemuž však musel opustit univerzitu. V té době bylo totiž nutné, aby univerzitní profesor dodržoval celibát. Začal tak pracovat jako tiskař a posléze se stal majitelem tiskárny svého tchána. Povznesl Melantrichovo nakladatelství na vyšší úroveň, vydával knihy z oblasti historie, náboženství, lékařství či přírodovědy. Osobně dokonce přeložil či jazykově upravil několik populárně naučných spisů.

Daniel Adam z Veleslavína byl významnou postavou českého humanismu. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří česko-latinsko-německo-řecké slovníky, Kalendář historický, Slovní zásoba čtyřjazyčná nebo Věcný slovník. Daniel Adam z Veleslavína zemřel v roce 1599 údajně na sluneční úpal nebo na mor. Jeho busta z roku 1902 od sochaře Antonína Procházky dnes dominuje Veleslavínskému návsí a je dobře viditelná již od nádraží.

V blízkosti jeho pomníku se nachází malý, kamenný vodárenský domek. Zdejší potrubí odvádí pitnou vodu do Pražského hradu. Údajně bylo vybudováno v letech 1540–1573 a dodnes je velmi zachovalé. Právě tento malý domek sloužil k manipulaci s potrubím a je tedy pozůstatkem historického vodovodu. Nedávno bylo investováno mnoho finančních prostředků na opravu tohoto domku i celého jeho okolí včetně rozsáhlého veřejného parku.

V areálu jednoho z menších Veleslavínských parčíků byl v letech 1730 - 1750 vystavěn krásný barokní zámek. Vznikl zde údajně na přání Marie Terezie a o jeho vzhled se zasloužil významný architekt Kilián Ignác Dietzenhofer. Během obléhání Prahy pruskými vojsky na tomto zámečku bydlel dokonce pruský král Fridrich II. Dnešní podoba zámku pochází z 19. století, kdy byl rozšířen o novobarokní křídla. Dnes je zámeček sídlem zdravotnického střediska.

Veleslavín byl k hlavnímu městu připojen v roce 1921, původně se tak stal součástí Prahy 19, později Prahy 6. Městský obvod tvoří společně s Dejvicemi, Sedlecem, Vokovicemi, Bubenčem, Hradčany, Střešovicemi a Libocí. Dnes je také místem, kde panuje čilá výstavba luxusních bytů a díky množství zeleně v okolí je hojně vyhledáván jako místo pro bydlení. Výjimečnost lokality tkví také v možnostech rekreace a sportovních aktivit. Nedaleko se nachází chráněná oblast Šárecké údolí, přírodní koupaliště Džbán, sportovní areál SK Aritma či Sport Centrum Evropská se širokou nabídkou služeb.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 4 753 krát.