Praděd – Moravský ledovec

Praděd – Moravský ledovec

Do výšky 1492 metrů se v hornaté krajině Jeseníků zvedá Praděd, pátá nejvyšší hora České republiky. Díky 146 metrů vysokému vysílači, který byl vybudován na jeho vrcholu, je však úplně nejvyšším bodem na našem území. Praděd je výraznou dominantou Jeseníků a celoročně vyhledávaným výletním cílem.

Praděd, německy Altvater, je po čtyřech krkonošských vrcholech pátou nejvyšší horou u nás, zároveň je však nejvyšší horou Českého Slezska, Hrubého a Nízkého Jeseníku. Nachází se v chráněné krajinné oblasti Jeseníky a je součástí národní přírodní rezervace Praděd. Do ní kromě vrcholu Pradědu spadá také Bílá Opava, Divoký důl, Petrovy kameny a Velká a Malá kotlina. Pro celý masív Pradědu jsou charakteristická pole s alpskou květenou. Na jaře a v létě na loukách kvete spousta chráněných rostlin. Na severozápadní straně hory, zejména v oblasti známé jako Tabulové skály, můžeme spatřit také velké množství mechů a lišejníků, kterým vyhovují zdejší drsné klimatické podmínky. Oblast Velké kotliny je údajně floristicky nejbohatší lokalitou v České republice. V přírodní rezervaci Praděd žijí také vzácné druhy živočichů, při troše štěstí je možné zahlédnout v krajině kamzíky, kteří sem byli přivezeni z Alp v roce 1913.

Vzhledem k tomu, že na Pradědu stojí 146 metrů vysoký vysílač, nachází se zde vůbec nejvyšší pevný bod v Česku. Společně s ním tak vrchol hory dosahuje 1638 metrů nad mořem a je tak o 36 metrů vyšší než naše nejvyšší hora Sněžka (1602 m). V budově vysílače byla vybudována ještě vyhlídková plošina a tak na Pradědu, ve výšce 1567 metrů nad mořem najdete i nejvýše položenou rozhlednu v zemi. Tato rozhledna však není první stavbou tohoto druhu na vrcholu Pradědu. Již v roce 1912 zde byla po 9 letech výstavby otevřena kamenná rozhledna s názvem Habsburgwarte (Strážní věž Habsburk), která měla vzhled gotického hradu. Jejím autorem byl vídeňský architekt Franz Neumann a postavit ji nechal Moravskoslezský sudetský horský a turistický spolek. 

Rozhledna byla 32, 5 metru vysoká a 14, 5 metru široká. Její součástí byl hostinec a pokoje pro hosty. Habsburgwarte však nedokázala čelit drsným podmínkám, které na vrcholku hory panují, a navíc ji kvůli probíhající první světové válce nebyla věnována potřebná péče. Byla postavena z kamene dovezeného z nedalekých Tabulových skal a ten nebyl pro takovouto stavbu dost pevný a drolil se. Pro veřejnost byla proto z důvodu nevyhovujícího stavu uzavřena již v roce 1923. Roku 1926 byla sice zahájena její rekonstrukce, která se táhla dlouhých 8 let, ale neměla valný výsledek. Na dokončení rekonstrukce totiž nebyl dostatek finančních prostředků. Rozhledna tak několik let chátrala, až se nakonec 2. května roku 1959 zřítila. Na Pradědu tak zůstala stát pouze poštovní chata s restaurací vystavěná ve 40. letech 20. století. V době, kdy byl vysílač na Pradědu stavěn, byla až na vrchol hory z Ovčárny přivedena asfaltová silnice, díky níž je dnes Praděd celoročně snadno dostupný (automobilům je vjezd zakázán).

V roce 1968 bylo rozhodnuto, že na místě Habsburgwarte vyroste televizní vysílač, jehož součástí bude i rozhledna a restaurace. Výstavba vysílače podle návrhu architekta Jana Lišky byla dokončena v 80. letech, rozhledna byla dostavěna až o deset let později. Vysílač byl původně vysoký 162 metrů, ale v roce 1993 došlo k výměně anténního nástavce a tak výška klesla na současných 146, 5 metru. V současnosti se z rozhledny ve výšce 73 metrů naskýtají za dobrého počasí nádherné výhledy na celé Jeseníky, Králický Sněžník, Beskydy, Krkonoše, slovenskou Malou Fatru a údajně i Vysoké Tatry. Vlastníkem rozhledny jsou České radiokomunikace Praha a.s.

Praděd je v průběhu celého roku vyhledávaným výletním cílem turistů i sportovců. Je hojně navštěvován milovníky pěší turistiky všech věkových kategorií, v létě se stává Mekkou cyklistů, v zimním období jej zase brázdí běžkaři. Vede tudy běžkařská Jesenická magistrála dlouhá 58 km. Praděd je přístupný po vyznačených turistických stezkách vedoucích z různých směrů, například po hřebeni z Červenohorského sedla, z Koutů nad Desnou, odkud vede stezka procházející kolem dolní nádrže přečerpávající vodní elektrárny Dlouhé stráně, ze sedla Vidly či ze sedla Skřítek. Na vrchol vede z Karlovy Studánky přes sedlo Hvězda a chatu Ovčárna také již zmiňovaná asfaltová cesta. Kromě sítě značených tras vedou okolím Pradědu také dvě naučné stezky. Pokud přijíždíte vlakem, nejbližší vlakovou zastávkou jsou města Jeseník, Bruntál, či Rýmařov, odkud je třeba pokračovat dále autobusem., pokud autobusem, je třeba vystoupit na zastávce Karlova Studánka – rozc. Hvězda. 

V okolí Pradědu je možné navštívit množství přírodních zajímavostí, jako je například údolí Bílé Opavy, kterým vede naučná stezka, skály známé jako Petrovy kameny nacházející se v nadmořské výšce 1438 metrů na hlavním hřbetu Hrubého Jeseníku, Jelení studánka (Hirschbrunnen) ležící na hřebenu Vysoké hole či oblast Velké kotliny, jejímž úbočím vede taktéž naučná stezka. V zimě jsou svahy Pradědu a Petrových kamenů využívány jakožto atraktivní lyžařský areál, který poskytuje dokonalé sněhové podmínky.

Ovčárna rozkládající se v okolí nejvyšší hory Jeseníků, bývá nazýván „Moravským ledovcem“ a to proto, že jde o nejvýše položené lyžařské středisko v České republice. Ski areál se rozkládá v nadmořské výšce 1235 – 1445 metrů nad mořem a láká jak na vynikající sněhové podmínky, tak i na krásy okolní přírody. Lyžařská sezóna začíná většinou na konci října a končí až na konci dubna. Ideální podmínky zde najdou jak zkušení, tak i teprve začínající lyžaři. 

- jap -

Další články z České republiky: 
Karlova Studánka – za nejčistším vzduchem v Evropě  
10 nejnavštěvovanějších míst na Vysočině  
10 tipů na výlet v Moravskoslezském kraji  
Z Gruně na Bílý Kříž – pohodová procházka Beskydami  
Klatovy – město karafiátů

Článek byl zobrazen 14 801 krát.