Štramberk - zastávka v Moravském Betlému

Štramberk - zastávka v Moravském Betlému

Horské městečko Štramberk obklopené kopečky Moravskoslezských Beskyd se pro svou malebnost a řadu zajímavých památek stalo oblíbeným turistickým výletním cílem. Možná také proto bylo v roce 1951 vyhlášeno chráněnou lokalitou a roku 1969 se stal městskou památkovou rezervací.

Co se vám vybaví, když se řekne Štramberk? Většině lidem určitě Štramberská Trúba a také Štramberské uši. Těm více znalým historie potom třeba také jeskyně Šipka, místní roubené chalupy, Muzeum Zdeňka Buriana nebo vrch Kotouč. To vše jsou místa, která ve Štramberku stojí za to navštívit a díky kterým je právě tak lákavou turistickou lokalitou.

Štramberk byl oficiálně založen v roce 1359 moravským markrabětem Janem Jindřichem Lucemburským, který nechal původní podhradí povýšit na město. První zmínka o tomto podhradí však pochází již z roku 1211. Město tehdy získalo značná práva. Zejména právo mílové, které zajišťovalo, že se v okolí 8 km nesměla provozovat stejná řemesla jako ve městě, právo vařit pivo, péct chleba a prodávat maso. Jednou týdne se zde mohl konat trh a město bylo navíc zproštěno od všech daní a dávek. Uprostřed Štramberské vrchoviny na svazích Zámeckého kopce, Kotouče, Bílé hory, Libotínských vrchů a Červeného Kamene se tak začalo rozrůstat městečko, které bylo často nazýváno také Moravským Betlémem. Větší rozvoj zaznamenalo toto malé městečko až na konci 19. století, kdy se zde začal těžit a zpracovávat vápenec. To mu přineslo dostatek finančních prostředků a tak zde mohla být v roce 1886 otevřena pošta, později byl zaveden telegraf a v roce 1921 i elektřina.

Foto: mesto-stramberk.cz

K městu již po mnoho staletí neodmyslitelně patří zřícenina hradu Strallenberg s dominantní válcovitou věží zvanou Trúba, která vévodí širokému okolí. Štramberský hrad je typickým příkladem strážních tvrzí, jež vznikaly v první polovině 14. století, přesto není přesně známo, kdy byl postaven. Jisté však je, že původně sloužil k dohledu nad obchodní stezkou z Opavska do Uher vedoucí severně od města. V roce 1860 se místní stolař Jan Kopeček rozhodl věž hradu využít k podnikatelským účelům a vystavěl dřevěné schodiště vedoucí na Trúbu. Vytvořil zde pohostinství a kuželnu s rozhlednou, podnik ale i přesto moc nevynášel, proto se rozhodl jej zavřít. Tvrz poté až do konce 19. století chátrala, ale situaci zachránili místní turističtí nadšenci. Z původního hradu se sice zachovaly jen části hradebních zdí, ale věž Trúba byla v roce 1903 upravena na rozhlednu s dřevěným ochozem. Pozůstatek tohoto dávného hradu dnes láká návštěvníky především svými krásnými výhledy do okolí.

V roce 1913 byl hrad od města odkoupen Klubem českých turistů, který se o něj staral, zveleboval jej a opravoval. V roce 1950 došlo ke znárodnění hradu a roku 1994 připadl opět městu Štramberk, který jej má ve vlastnictví dodnes. Štramberský hrad však není známý jen svou rozhlednou, ale také mnoha zajímavými akcemi, které se zde pravidelně konají. Jde například o Probouzení hradu, Loučení s prázdninami, zimní Mikulášskou nadílku nebo Živý Betlém. Hrad je tak významným kulturním a společenským centrem, které dokáže zaujmout návštěvníky všech generací.

Neopakovatelným architektonickým unikátem města Štramberk je také ucelený urbanistický soubor lidové architektury, který tvoří valašské roubené chalupy z 18. a 19. století. Převážná většina z těchto malebných domků dnes spadá pod městskou památkovou rezervaci. Největší koncentraci těchto domků najdete v Jaroňkově uličce pod hradem, která bývá často nazývána také Štramberskou Zlatou uličkou. Kromě obytných domů jsou zde k vidění ještě další významné památky, jako je kupříkladu bašta městského opevnění, mariánský sloup s Madonou z roku 1862, středověká roubená studna s rumpálem, která sloužila jako hradní zdroj pitné vody, nebo socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1738, stojící původně na náměstí.

O tom, že bylo území města osídleno již v době prehistorické, svědčí četné archeologické nálezy v jeskyni Šipka a v dnes již zasypané jeskyni Čertova díra. V roce 1880 nalezl profesor Karel Jaroslav Maška na severním svahu Kotouče v jeskyni Šipka část dolní čelisti neandertálského dítěte, která byla pojmenována „Šipecká čelist“. Byl to archeologický objev mimořádného významu. Kosterní pozůstatky člověka neandertálského pocházejí z doby asi 40 tisíc let př. n. l. a další archeologické nálezy pak z doby bronzové a kamenné. Díky tomuto objevu se Štramberk proslavil ve vědeckém světě. V téže době byla v jeskyni objevena ještě krásná krápníková výzdoba, která byla bohužel následně značně poničena hledači pokladů. Jeskyně v minulosti ale nesloužila jen lidem, bylo zde nalezeno také velké množství kosterních pozůstatků nejrůznějších zvířat, z nichž mnohé byste v těchto končinách asi nehledali. Mezi nejzajímavější patřil nález kosti jeskynního medvěda, nalezeny zde však byly také kosti lva, hyeny, rosomáka, pakoně, srstnatého nosorožce i mamuta. V dnešní době je Šipka domovem už jen několika netopýrů.

V centru městečka můžete navštívit také Muzeum světoznámého malíře Zdeňka Buriana, který se proslavil zejména svými malbami pravěku a dobrodružství. Muzeum nacházející se v budově staré tržnice pod náměstím bylo otevřeno v roce 1992 a malíři je věnováno proto, že zde strávil značnou část svého života. Budova, ve které muzeum sídlí, je jednou z nejstarších staveb ve městě a od roku 1822 sloužila jako masné krámy, kde mistři svého řemesla prodávali své výrobky. Každý rok jsou zde pravidelně pořádány tematické expozice vystavující díla Zdeňka Buriana. Po zbytek roku slouží muzeum jako městská galerie.

A co by to bylo za návštěvu Štramberku, kdybyste neochutnali slavné perníkové Štramberské uši? Tento voňavý cukrářský výrobek patří ke Štramberku neodmyslitelně už po několik stovek let. Začaly se zde vyrábět již v roce 1241, jako upomínka legendárního vítězství štramberských křesťanů nad mongolským vojskem. Tataři totiž při svých nájezdech zapalovali chalupy, plenili vesnice a obyvatelům bez milosti usekávali na znamení svého vítězství uši a ruce. Od té doby se uši staly symbolem města a začaly se péct jako cukroví. Pečivo má nezaměnitelnou chuť a vůni a dnes je pod „ochranou zeměpisného označení“, kterou garantuje Evropská unie. Znamená to, že název Štramberské uši mohou používat jen výrobci pečící je výhradně ve Štramberku.

Štramberk je díky svým přírodním krásám, jedinečným archeologickým i architektonickým památkám jedním z nejvyhledávanějších míst na Novojičínsku. Pro svůj starobylý ráz je považován za perlu v předhůří Beskyd.

- jap -

Článek byl zobrazen 14 322 krát.