Šumná Ostrava už není Černou Ostravou

Šumná Ostrava už není Černou Ostravou

Ostrava je metropolí Moravskoslezského kraje a rozlohou i počtem obyvatel je 3. největším městem naší země. Ostrava získala v minulosti řadu nálepek, z nich nejčastější byly Ocelové srdce republiky a Černá Ostrava. Ostrava však dostala své jméno podle řeky Ostravice, která město rozděluje na moravskou a slezskou část. Základ slova Ostrava znamená „ostře, rychle, bystře tekoucí řeku“.

Ostrava leží v údolí mezi horstvy Beskyd a Jeseníků, v tzv. Moravské bráně. Nachází se zde tři přírodní rezervace, čtyři přírodní památky a více než 130 významných krajinných prvků. Patří k nim dvě části Chráněné krajinné oblasti Poodří přímo na území města - Polanecký les a Polanecká niva. Nově chráněným územím jsou přírodní rezervace Rezavka a Turkov s lužními lesy a také přírodní rezervace kolem rybníku Štěpán.

Značnou část území města pokrývají lesy, parky a sídlištní zeleň. Za nejhodnotnější lesní plochy jsou považovány luhy v údolí Oderské nivy, místo výskytu mnoha ohrožených druhů rostlin a živočichů. Na území Ostravy roste třicet památných stromů.

Čím Ostrava obohatila kulturu Evropy v minulosti?
Území, na kterém dnešní město leží, bylo poprvé osídleno už ve starší době kamenné. Četné archeologické nálezy dokládají, že přibližně před 25 tisíci lety měli na vrchu Landek svá tábořiště lovci mamutů.

Foto: Vítkovice  Autor: Ma Rui

Město vzniklo na tzv. Jantarové stezce, kterou obchodníci od pradávna využívali jako hlavní cestu spojující Baltské a Středozemní moře. Ke střežení hranice mezi polským a českým státem byl na ostrohu nad soutokem řeky Lučiny s Ostravicí vybudován Slezskoostravský hrad zaznamenaný v listině z roku 1297. Přibližně v polovině 13. století tato malá osada získala statut města a městská práva.

Slezskoostravský hrad založený opolskými knížaty ve 13. stol. byl za Jana Sedlnického z Choltic přestavěn na renesanční zámek, který však byl zpustošen za 30leté války. Zčásti byl obnoven barokně a poté znovu na konci 19. stol. Málokdo ví, že hrad je světovým technickým unikátem, poněvadž vlivem poddolování při těžbě uhlí se propadl téměř o 17 metrů oproti původní úrovni terénu. Od 20. let 20. stol. byl ponechán osudu, ale v současnosti je postupně rekonstruován.

V hradní věži se nyní ukrývá stálá expozice o historii hradu, která uchovává nejstarší dochované písemnosti, dobové oděvy, železné brnění a jiné zajímavosti. Po úpravách hradní pevnosti s ukázkami původního zdiva hradu se tu nachází zbrojnice s výstavkou chladných zbraní a kovářských ručních prací. V současné době je tu ke zhlédnutí expozice o historii hradu a města Ostravy, ukázky z dob třicetileté války a husitství. V hradním sklepení najdou návštěvníci akvárium se sladkovodními rybami a muzeum čarodějnic. Nelze opomenout hradní galerii, která prezentuje díla současných umělců. Na hradě je celoročně zajištěn bohatý kulturní program a slouží také pro pořádání významných firemních a privátních akcí a stal se též oblíbeným svatebním místem. Slezkoostravský hrad najdete ve Slezské Ostravě (ul. Hradní 1).

Původně se městečko jmenovalo Ostrava, později Německá Ostrava. Název Moravská Ostrava se objevuje až v 15. století. Koncem 14. století je již městečko chráněno pevnými hradbami. Bylo zde rovněž sídlo farnosti. V roce 1437 pak byla Moravská Ostrava definitivně začleněna do hukvaldského panství, jehož osudy sdílela až do roku 1848. V polovině 16. století za biskupa Thurza bylo město jednou z nejvýchodnějších držav olomouckého biskupství na hranicích těšínského knížectví a polského státu.

Ostravská Katedrála Božského spasitele je druhý největší chrám na Moravě. Trojlodní novorenesanční bazilika je vybavena dvěma 67 metrů vysokými věžemi z roku 1889 a její prostory jsou schopny pojmout asi 4 tisíce osob. Hlavní loď je 14 m široká, 22 m vysoká a boční lodi jsou 7 m široké a 10 m vysoké. Bazilika má mohutné průčelí s rozměrným schodištěm. Autorem projektu byl Gustav Meretta a interiéru Max von Ferstel. V květnu 1996 papež Jan Pavel II. založil Ostravsko-opavskou diecézi, a proto byla 1. září téhož roku původní bazilika povýšena na katedrálu. Nádherné nebarokní varhany z dílny krnovského varhanáře Václava Smolky zde byly instalovány v roce 1998. Často se zde konají koncerty a zážitek z nich je umocněn nejen skvělými výkony interpretů, ale i atmosférou, kterou mohou nabídnout pouze církevní prostory. Katedrála se nachází ve čtvrti Moravská Ostrava a Přívoz na náměstí Msgre. Šrámka 4/760.

Farní kostel sv. Pavla v Ostravě-Vítkovicích na Mírovém náměstí je další unikátní novogotická stavba. Trojlodní kostel z výrazného červeně-režného cihlového zdiva byl postaven v letech 1880 -86 podle projektu vídeňského architekta Augusta Kirsteina. Hlavní loď se pyšní krásnou křížovou klenbou a presbytář je od trojlodí oddělen triumfálním obloukem. Zajímavostí je, že boční věž kostela sloužila původně jako vodojem a požární pozorovatelna.

Zajímavou raritou v Ostravě-Hrabové na ulici Jestřábského je farní kostelík sv. Kateřiny Panny a mučednice. Současný kostel z modřínového dřeva je totiž replikou původního kostela, který v dubnu 2002 zcela vyhořel. Stavba nového kostela se držela původních projektů a metod práce, takže byla zachována významná lidová jednolodní dřevěná stavba v gotickém a raně renesančním slohu z 16. století.

Industriální památky Ostravy
Oživení hospodářského života na Ostravsku přinesl objev uhlí v roce 1763 v údolí Burňa v Polské Ostravě. Jeho výskyt o čtyři roky později potvrdil báňský odborník Jan Jakub Lutz. Přesto s pravidelnou těžbou začal majitel panství František Josef hrabě Wilczek až v roce 1787.

Archeologové našli důkazy o tom, že pravěcí lovci na bájném vrchu Landeku používali uhlí ze slojí vycházejících na povrch jako palivo. Jde o první doložené použití černého uhlí na světě. Jedna významná etapa historie města skončila v roce 1994, kdy bylo vytěženo poslední uhlí na území města. A tak mezi nejvýznamnější technické památky města patří vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren (tzv. Dolní oblast Vítkovic), Národní kulturní památka Důl Hlubina, Kulturní památka důl Anselm, který je také sídlem Hornického muzea OKD Ostrava a Národní kulturní památka Důl Michal. Nelze opomenout unikát, jímž je i halda Ema.

Foto: centrum Ostravy   Autor: Petr Dadák

Interiér plynojemu o průměru 70 metrů připomíná něco jako obří šapitó. Do roku 2012 se tento impozantní prostor v Dolní oblasti Vítkovic promění v multifunkční centrum s kongresovým sálem pro 1500 lidí, galerií a kavárnou. Z šesté energetické ústředny vznikne výukové centrum včetně interaktivního muzea a z vysoké pece č. 1 se stane naučná prohlídková trasa s výhledem na Ostravu.

Ostravská nej…
I Ostrava má své ojedinělé stavby, budovy, zařízení či jiná specifika.  I Ostrava má svá nej…, která stojí za zhlédnutí. Například ostravská radnice je největší radniční budovou v republice a zároveň má nejvyšší radniční vyhlídkovou věž. Z vyhlídkové terasy ve výšce 72 m je za hezkého počasí neuvěřitelný rozhled až k horám Beskyd a Jeseníků, na Opavsko, do blízkého Polska.

Přírodní koupaliště v Ostravě-Porubě patří mezi největší ve střední Evropě. V Ostravě se nachází nejmodernější budova divadla loutek, právě Ostrava má nejstarší pěší zónu a taky největší hornické muzeum v zemi. Od roku 1993 je tu otevřeno pozoruhodné muzeum zahrnující sbírky staré důlní techniky, důlních lamp i dalších unikátů. Je možné sfárat do originálních slojí a přesvědčit se, v jak drsných podmínkách havíři pracovali a dokonce si i vyzkoušet některá zařízení.

Areál Miniuni je zajímavou atrakcí pro děti i dospělé. Na ploše 1,5 ha je možno zhlédnout více než 30 modelů významných budov evropských měst v měřítku 1:25 jako například londýnský Big Ben, Staroměstkou radnici, jednu z největších pamětihodností Berlína Braniborskou bránu či 12 metrů vysokou Eiffelovu věž. Miniuni najdou návštěvníci na pozemku za Divadlem A. Dvořáka v areálu Výstaviště Černá louka.

Ostrava žije kulturou
Ostrava je kulturním a vzdělávacím centrem regionu. Jsou tu dvě univerzity, studio České televize a Českého rozhlasu a řada kulturních institucí. Ve městě sídlí biskup ostravsko-opavské diecéze. Na území Ostravy leží čtyři městské památkové zóny (Moravská Ostrava, Přívoz, Poruba, Vítkovice).

V Ostravě funguje 5 divadelních scén – Národní divadlo moravskoslezské působí na dvou scénách (Divadlo Antonína Dvořáka a Divadlo Jiřího Myrona), Divadlo Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna a už zmíněné unikátní Divadlo loutek Ostrava, jejíž budova se může pochlubit zázemím pro výrobu loutek. Před divadlem je k vidění 5 figur – gigantických loutek vyrobených ze dřeva a kovu symbolizujících Kašpara, Krále, Královnu, Anděla a Ďábla. Každý lichý rok se tu v říjnu koná mezinárodní festival „Spectaculo Interesse“, kterého se účastní loutková divadla ze všech koutů světa.

V Hornickém muzeu OKD v Ostravě-Petřkovicích (Pod Landekem 64) si mohou návštěvníci prohlédnout expozice o pravěkém osídlení Landeku a vývoji ostravsko-karvinského hornictví od roku 1782 až do současnosti. Muzeum převzalo dřívější sbírky hornického muzea z roku 1905. Je tu zpřístupněna také jedna ze štol. Budovy muzea z režného cihlového zdiva se zajímavými detaily fasád představují průmyslovou architekturu z let 1890 – 1915. V bezprostředním okolí muzea se nachází přírodovědně-archeologický areál Landek s naučnou stezkou.

Foto: Divadlo Antonína Dvořáka   Autor: Petr Dadák

Ve Slezské Ostravě (Keltičkova 136/6) se nachází další zajímavé muzeum vztahující se k hornictví na Ostravsku. V objektu muzea Keltičkova kovárna údajně žil kovář Keltička, který byl podle jedné tradované pověsti objevitel černého uhlí v Ostravě. Malá expozice mapuje prvopočátky hornictví v Ostravě. Návštěvníci zhlédnou sbírku kahanů a svítidel ze 17. století a další hornické a kovářské exponáty. Před domem se nachází památník kováře Keltičky.

V Ostravském muzeu se nacházejí historické i přírodovědné expozice. Během poslední rekonstrukce byly odkryty zbytky domu ze 14. století, které lze vidět přes skleněnou podlahu. Od června 2009 je otevřena nová stálá expozice zahrnující uměleckohistorické sbírky, historii města či přírodu a krajinu zdejší oblasti. Je zde instalovaná zvonkohra s 22 zvony, která hraje denně 2 minuty před celou hodinou. Ostravské muzeum má sídlo na Masarykově náměstí v centru Ostravy ve čtvrti, která nese název Moravská Ostrava a Přívoz.

Na Masarykově náměstí v centru Ostravy se nachází neméně zajímavé Muzeum citer. Cílem jeho expozice je připomenout a doložit téměř zapomenutou a přitom velmi bohatou minulost výroby i užití citer v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Citery mají v českých zemích překvapivě bohatou tradici, o které dnes nikdo skoro nic neví.

Zato v Hasičském muzeu, které se nachází taktéž ve čtvrti Moravská Ostrava a Přívoz (Zakrejsova 3), jsou k vidění historická i moderní vozidla. Je možné si tu prohlédnout také svítilny, sirény či uniformy. Mezi nejcennější předměty patří stará hasičská stříkačka. Nechybějí ani figuríny s dýchacími přístroji.

Zajímavým tipem může být také návštěva Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v blízkosti ulice Krásnopolská v Ostravě-Krásném Poli. Budova pocházející z roku 1980 má třetí největší sál planetária o průměru 12,5 metru a druhý největší projekční přístroj v ČR. Sál pro 100 návštěvníků je vybaven projekčním planetáriem, které promítá na umělou oblohu asi 9 tisíc hvězd, planety, slunce, měsíc, kometu a další vesmírné objekty. Hvězdárna je vybavena dalekohledy o průměru 150 mm, 300 mm a řadou menších přenosných dalekohledů. Pravidelně jsou tu pořádány zajímavé akce pro školy i veřejnost.

Foto: Vítkovice

A co víc? Největší počet zábavních klubů v jedné lokalitě najdete jedině na Stodolní ulici v Ostravě? Jednu z nejznámějších ulic přímo v centru města znají nejen Ostravané, ale i přespolní a říkají ji fenomén Stodolní. Nejrůznější vystoupení, koncerty, besedy, setkání s umělci i recesní akce učinily ze Stodolní ulici, „která nikdy nespí“.

Návštěvníkům města by Ostravané určitě doporučili známý hudební festival Colours of Ostrava i nejbližší okolí Ostravy, které tvoří pohoří Beskyd a Jeseníků.

Ostrava kandiduje na titul EHMK 2015!
Prestižní titul Evropské hlavní město kultury získají v roce 2015 jedno město z Belgie a jedno město z ČR. A Ostrava na tento titul kandiduje. V rámci kandidatury na EHMK pro rok 2015 má město Ostrava jedinečnou příležitost představit svou kulturu v její jedinečnosti a nevšednosti. O konečném vítězi bude rozhodnuto koncem roku 2010.

Autor: Alexandra Rohanová

Článek byl zobrazen 6 285 krát.