KRNAP - tady je Krakonošovo

KRNAP - tady je Krakonošovo

Na severovýchodě Čech se u hranic s Polskem rozkládá Krkonošský národní park (KRNAP), kde najdete také nejvyšší horu České republiky – Sněžku s výškou 1602 metrů nad mořem. Jelikož jsou Krkonoše jakýmsi ostrovem arktických a alpínských ekosystémů, panuje zde obzvláště tuhá zima.

Hřebeny tohoto horského masívu se vypínají do nadmořské výšky 1300 metrů. I přes tyto poměrně nízké hodnoty jsou Krkonoše nejvyššími horami střední Evropy severně od Alp a patří mezi nejznámější pohoří České republiky. Podobné ekosystémy jako tady můžete najít několik tisíc kilometrů daleko ve Skandinávii, v Alpách a také ve Velké Británii.

Foto: jarní pohled směrem na Krkonoše z podhůří

Nejvyšší krkonošské vrcholy jsou pokryty  vysokohorskými vegetačními pásmy, které se se svými travinami a lišejníky podobají porostu v arktických tundrách. Vyskytuje se zde ostružiník moruška, jenž je rostlinou typickou pro skandinávské horské krajiny. Tato ekologická zvláštnost Krkonoš zapříčinila vznik dvou národních parků. Jeden zahrnuje svahy spadající na polskou stranu, druhý pak horské hřebeny a údolí přecházející do Podkrkonošské pahorkatiny.

Krkonoše dnes zaujímají rozlohu 60 tisíc hektarů a tvoří důležitou mezinárodní biosférickou rezervaci. Je zde krásná příroda, množství dobře značených stezek jak pro pěší turistiku, která má dlouholetou tradici, tak i pro cykloturistiku. Pramení tady jeden z evropských veletoků - Labe. Na území národního parku najdeme 21 endemických druhů rostlin a živočichů, kteří se nevyskytují nikde jinde na světě.

Původně bylo pohoří porostlé hustými bukovými lesy až do výšky 800 metrů nad mořem. Dnes jsou však již krajinou s rozsáhlými smíšenými lesy a hustými křovinami, kde byly původní buky nahrazeny tmavými smrkovými monokulturami. Na tyto proměny má velký vliv činnost člověka, který oblast Krkonoš utváří po dobu asi 800 let. Některá říční údolí přesto dodnes uchovávají zbytky jedinečných listnatých lesů. Na místech, kde po člověku zůstaly vykácené lesní plochy, se rozvinulo nové společenstvo rostlin. Je druhově velmi pestré, proto zde narazíte na orchideje, ostřice, bledule jarní i krokusy.

Ve výškách od 800 do 1200 metrů nad mořem dříve rostly četné jehličnaté lesy, i ony však byly nahrazeny čistě smrkovými kulturami. Ty však dnes ve velkém vymírají, jelikož Krkonoše leží v tzv. černém trojúhelníku, mezi německými, polskými a českými průmyslovými centry. Za onemocnění velkého počtu stromů může kyselá půda, která je výsledkem usazování zplodin z tepelných elektráren na hnědé uhlí. Přestože se vzduch v 90. letech 20. století do velké míry zlepšil a vyčistil, vymírání lesů to nezastavilo.

I přes tento nepříjemný fakt se v horských oblastech Krkonoš vyskytují jedinečná ekologická společenství. Louky jsou pokryty pestrobarevným kobercem květin, tvořeným žlutými maceškami, arnikami, vzácněji také hořci a českými zvonky. Horské potůčky bývají obrostlé locikami a mnoha druhy devětsilu.

Hranice stromového pásma se v Krkonoších nachází ve výšce 1200 metrů. Právě nad ní jsou patrné zbytky tundry z doby ledové. Krajina je místy porostlá kleči a nízkými kosodřevinami, jejichž stáří dosahuje často až 100 let. V minulosti se tyto kosodřeviny kvůli získání pastvin ve velkém vypalovaly, dnes na těchto místech roste smilka tuhá, která nedává šanci se uchytit téměř žádnému jinému rostlinnému druhu.

Foto: Sněžka

Opravdovým ekologickým zázrakem, který v Krkonoších najdeme, jsou tzv. ledovcové kary. Jde o prohlubně ve tvaru kotle situované pod horskými hřebeny. V době ledové z nich z tajících ledovců tekla voda do údolí. Tato místa se dnes díky výskytu rozmanitého rostlinstva nazývají nejrůznějšími poetickými jmény jako třeba Krakonošova zahrádka, Schustlerova nebo také Čertova zahrádka.

Úbytek smíšených lesů má za následek také zúžení zástupců z říše zvířat. V údolích se dnes toulají jen býložravci, jako je jelen evropský a srnec. Vyskytují se zde také malé šelmy, jako liška, kuna a lasice kolčava. V minulosti zde žili dokonce medvědi, ten poslední byl však zastřelen v roce 1726. V polovině 18. století byli vyhubeni i vlci, ve století devatenáctém pak rysi a divoké kočky. Na obloze dnes můžete pozorovat orla křiklavého a vzácné druhy sov. Čápi černí, kteří jsou dnes na seznamu ohrožených druhů, si v Krkonoších dokonce hledají místa pro stavbu svých hnízd.

Foto: Sněžka

V Krkonoších je nepřeberné množství nejrůznějších přírodních zajímavostí. Nejpřitažlivější je samozřejmě nejvyšší česká hora Sněžka s kaplí sv. Vavřince, která byla postavena v letech 1655-1681. Zajímavá je také přírodní rezervace Úpská rašelina, kde pramení řeka Úpa a Bílé Labe. Za vidění stojí Pančavský vodopád, který je nejvyšší v České republice. Spadá z výšky 140 metrů na dno Labského dolu. Dalším velkým vodopádem je Labský vodopád vysoký 45 metrů. V přírodní rezervaci Sněžné jámy najdeme na dně jam ledovcová jezírka, tzv. Kochalské rybníčky.

Nalezneme zde i jediné dolomitové jeskyně v České republice – Bozkovské jeskyně nedaleko Semil. Mezi známá turistická centra v Krkonoších patří Špindlerův Mlýn, Harrachov nebo Pec pod Sněžkou. Krkonoše jsou také nejstarším národním parkem v České republice, byl totiž založen již v roce 1963.

Autor: Jana Přibylová
Foto 1,2,4: Mojefoto.net

Článek byl zobrazen 5 899 krát.