Historická Praha

Historická Praha

Historické jádro našeho hlavního města, Prahy, není jen jednou z mnoha položek zařazených mezi památky zapsané na listinu UNESCO (od roku 1992). Patří dokonce mezi největší památkové rezervace na světě. Má rozlohu 866 hektarů, skládá se z Malé strany, Hradčan, Starého a Nového Města, Josefova, Vyšehradu a Pražského Hradu a celkem zahrnuje 1322 památkových objektů.

Není samozřejmě možné zde všechny památky podrobně popsat, proto se podívejme alespoň na některé.

Území Prahy bylo osídleno už v pravěku, jak dokládají například známé nálezy v Šáreckém údolí, ale i jinde. Později tu bylo germánské sídliště, zřejmě od 6. století začali osídlovat pražskou kotlinu Slované. Snad už počátkem 9. století vznikl zárodek Pražského hradu. Později tu postupně vyrostlo přemyslovské hradiště (tehdy převážně dřevěné). V 11. století bylo postaveno kamenné opevnění a přibyly další budovy. Místo se od těch dob stalo na dlouhá staletí sídlem českých králů a po nich – až do současnosti – prezidentů.

Doporučujeme: Ubytování a stravování v Praze

Největší rozmach ovšem začal až za panování Přemysla Otakara II. a poté za Lucemburků. Tehdy vzniklo mnoho budov, které ve více nebo méně pozměněné podobě přežily až do současnosti.

Roku 1344 položili Karel IV. (tehdy ještě moravský markrabě) se svým otcem Janem Lucemburským a přítelem Arnoštem z Pardubic základní kámen katedrály sv. Víta, dnes jedné z nejobdivovanějších pražských památek. Stalo se tak na místě původní baziliky a předchozí rotundy. Stavbu trojlodní katedrály s příčnou lodí řídil Francouz Matyáš z Arrasu a po jeho smrti německý architekt Petr Parléř, který původní plány značně obměnil. Západní průčelí s osmdesátimetrovými věžemi bylo však přistavěno až mnohem později, v 19. a 20. století. Katedrála tak byla kompletně dokončena stovky let po svém vzniku, v roce 1929. Po roce 1989 byla stavba přejmenována na katedrálu svatého Víta, Václava a Vojtěcha a v období nedávném se dostala do médií díky sporu o vlastnictví mezi státem a církví.

Do areálu Pražského hradu patří kromě paláců (Starý a Nový královský palác, Lobkoviczský palác) a zmíněné katedrály ještě celá řada dalších objektů. Jmenujme alespoň baziliku sv. Jiří (nejstarší dochovaná stavba hradu), věž Daliborku, Prašnou věž a také proslulou Zlatou uličku.

Neméně známou pražskou stavbou je Karlův most. Má mnoho společného s výše uvedenou katedrálou, neboť za svůj vznik rovněž vděčí Karlu IV. a částečně Petru Parléřovi, který stavbu v roce 1357 započal (na místě předchozího, tzv. Juditina mostu, zničeného povodní). Most byl dokončen roku 1400. Karel IV. ovšem nebyl natolik samolibý, aby jej pojmenoval po sobě. Tehdy se mu říkalo „Kamenný“ nebo „Pražský“, název „Karlův“ získal až v roce 1870.

Už během stavby, ale i mnohokrát poté, byl most ohrožován a poškozován povodněmi a často musel být opravován. Proto je nutno říci, že z původní stavby toho až tak moc nezbylo – jen úsek nad Kampou a tři oblouky u Staroměstské mostecké věže. Také známé sochy přibyly na most z větší části v průběhu 17. století, původně byl bez výzdoby.

Historické jádro města ovšem zahrnuje mnoho jiných staveb. Kostely, paláce, ale i „obyčejné“ domy a domky, ulice a uličky… Jde o jedinečnou směsici architektonických stylů, která turisty láká zvláštní atmosférou a kouzlem, spolu s mystickým nádechem mnoha pověstí a legend.

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 12 029 krát.