Běleč

Běleč

Běleč se nachází v přírodním parku Svratecká hornatina. Ten zasahuje do tří okresů Žďár nad Sázavou, Blansko a Brno - venkov a zaujímá téměř celé území mikroregionu Lomnicko (Běleč součástí). Svratecká hornatina je reliéfově nejčlenitější částí Českomoravské vrchoviny. Nejvýše položené vrcholy dosahují nadmořské výšky kolem 700 metrů.

Je to výrazně kopcovitá krajina okolo údolního zářezu řeky Svratky a jejich přítoků, která se vyznačuje pestrou, většinou maloplošnou mozaikou lesů, luk, pastvin a polí, často členěných liniemi i skupinkami rozptýlené dřevinné vegetace. Jedním z působivých rysů této krajiny na úpatí Českomoravské vysočiny jsou i sady a zahrady, doplňující většinu zdejších vesnic i samot. Na Lomnicko zasahuje přírodní park svou nejjižnější částí, která se vyznačuje největší druhovou rozmanitostí, protože je zde velmi pestré geologické podloží a doznívají zde také některé jižní vlivy (nejsevernější výskyt některých rostlinných druhů).

Historie obce
Založení obce Běleč je možno stanovit do poloviny sedmnáctého století, kdy po bitvě na Bílé hoře, nově usazená okolní šlechta zakládala mnohé vesnice, které byly poddány a robotou povinny. Vesnici Běleč založilo panství Lomnické na místě, kde dosud byla pouze hájenka. Nově založená vesnice neměla svou vlastní správu a spadala pod lomnického rychtáře. Vesnice se nachází v hlubokém údolí, na soutoku dvou potoků, tekoucích od Křeptova a Ochoze.

• 1911 - v tomto roce je rozhodnuta stavba silnice z Lomnice do Doubravníka přes Ochoz a Běleč. Samotná stavba je započata v roce 1912.

• 1914 - život ovlivněn první svět. válkou, ve které přišlo o život 6 obyvatel obce. Stavba silnice pokračuje pomalým tempem. Stavitelem byl Ital jménem Ambrož. Měl pouze několik dělníků pracujících za minimální mzdu.

• 1921 - sčítání lidu ukazuje, že obec má 187 obyvatel.

• 1922 - zbořena dřevěná kaple a postavena nová zděná. Náklad činil 25 000 Kčs, mimo různý materiál, který byl nakoupen už v roce 1913. Kaple byla zasvěcena "k srdci Ježíšovu". Dnes se zde koná pouť vždy tři neděle po svatodušních svátcích.

• 1923 - přibývají stále nové rodinné domky a občan Hájek Václav postavil velký dům na spodním konci Bělče, kde otevřel hostinec. Domu se přezdívalo "Hotel", protože vybudoval i podkrovní pokoje.

• 1926 - skončena regulace potoka, tím Běleč mnoho získal po stránce zkrášlení a zvelebení obce.

• 1930 - požár zemědělské usedlosti. Vyhořel rolník Jar. Starý č. 10. Požár byl lokalizován jen na obytné stavení a stodolu.

• 1931 - od tohoto roku do 1934 bylo v obci směrem ke Křeptovu a Ochozi postaveno 7 rodinných domků, počet obyvatel je 220.Stále se pracuje na zvelebnění obce, podél cesty z Bělče do Křeptova byla vysázena alej třešní a ořešáků.

• 1935 - U chudobince byl postaven svépomoci občanů nový betonový most, který zaměnil dosavadní most dřevěný a splnil všechny požadavky. Náklady činily pouze 2100 korun. Také je zvětšen opraven chudobinec za 5700 korun.

• 1937 - opět vypukl požár, vyhořel domek Štourače Josefa č.22.

• 1938 - vystavěn pomník padlým ve světové válce v parčíku u kapličky.

• 9. květen 1945 - přišel konečný den druhé světové války, pro Běleč však velmi tragický. Po silnici od Lomnice se valila ustupující německá armáda. Ráno kolem páté hodiny byla provedena proti armádě partyzánská akce. Partyzáni chtěli v Bělči odzbrojit jeden oddíl nacistů. Protože tito vojáci na žádnou výzvu nereagovali byla na ně zahájena palba, při které byly na německé straně ztráty. To samozřejmě nacisty rozrušilo, zastavili ústup a rozvinuli bojovou akci. Domek Čechův odkud partyzáni zaútočili byl obklíčen, zapálen a rozstřílen. Partyzáni zahynuli. Vedlejší stavení Douškovo a Kytnerovo bylo rovněž spáleno a zbořeno. Majitelé těchto tří domků byli objeveni ve skrýši v domě Kytnera, prozatím vyvedeni na zahradu a pouze střeženi. Nacisté zahájili akci po celém Bělči. Vyváděli všechny obyvatele na náves, stavěli ke zdi s úmyslem je hromadně postřílet.Občan Řehoř s chtěl podívat co se děje venku, byl ale spatřen, Němci po něm střelili a odražená kulka jej zasáhla a zemřel. Pokračovali směrem ke Křeptovu, tam však tehdejší majitel Hostince Bom (Němec) jim vysvětlil, že Křeptov je už jiná obec a Němci se stáhli zpět do Bělče. Připravovali se vystřílet všechny muže, ale náhle byli vyděšeni zprávou že Rusové jsou už v blízké Ochozi a hned se dali na útěk. Stačili však sebou vzít ony muže ze zahrady a pod Bělčem je postřílet, také několik dalších zajatých mužů jako rukojmí čekalo stejný osud, těm se naštěstí podařilo uniknout. Vítaní vítězné Rudé armády bylo v Bělči neobyčejně radostné, protože po přestálých hrůzách si lidé byli vědomi kolik životů zachránili.

• 1946 - byl na místě na místě, kde nacisté zavraždili občany z Bělče, postaven pomník.

• 1947 - opět hoří stavení Čechovo, oheň docela brzy uhašen. Obec roste, má přes 200 obyvatel. Největší událostí tohoto roku byl jistě zavedení elektrického proudu.

• 1950 - obec hasičům zakoupila motorovou stříkačku a byl zaveden místní rozhlas a telefon.

• 1955 - 2. května započala výstavba silnice z Bělče do Křeptova. Na tuto akci bylo přiděleno od ONV Tišnov 400 000 Kčs. Díky sesouvání půdy se náklády zvýšily na na 750 000 Kčs.

• 1957 - založeno JZD v Bělči.

• 1963 - stavba prodejny Jednoty. V kulturním domě v Křeptově se každý týden koná filmové představení.

• 1975 - veřejný vodovod v Bělči.

• 1977 - veřejný vodovod v Křeptově.

Turistika

Charakteristika krajiny
Obec Běleč leží na rozhraní krajů Brno-venkov a Žďár, v blízkosti řeky Svratky pod kopcem Sýkoř (702 m). Vesnice je dělena na dně části, Běleč a Křeptov a táhne se kolem potoka, který teče z Křeptova až do řeky Svratky. Celá vesnice je posazena do velice úzkého údolí, jež se táhne z Prudké od řeky prakticky až na Křeptov. Obec je tedy součásti Hornosvratecké pahorkatiny a terén zde je již velice proměnlivý, střídající kopce a údolí. Celá oblast je velice malebná, s listnatými i jehličnatými lesy a porosty, krajina je dobře chráněna okolními kopci.

Doporučené turistické a cyklistické trasy

Do nejvyšších míst Tišnovska (30 km)
Tišnov - Šerkovice - Lomnice u Tišnova - Pod Sýkořem - Křeptov - Křížovice - Doubravník - Tišnov

Stoupák - Prudká-Sýkoř.
Pokud jste opravdoví cyklističtí “fajnšmekři”, tak určitě nepohrdnete trasou Prudká-Sýkoř. Na zastávku Prudká je možné se dostat vlakem z Tišnova, který dále pokračuje do Nového Města na Moravě nebo sem dojet jednoduše na kole. Budete se nacházet asi 250 metrů nad mořem u řeky Svratky. Nebojte se určitě se vyšlapete výš a pokud to nevzdáte a vyjede až na Sýkoř tak se dostanete do krásných 702 metrů na nejvyšší vrcholek okresu Blansko. Když bude hezké počasí třeba se vám naskytne pohled nejen na okolní kopce a kopečky, pastvy a pastvičky, ale třeba v dálce rozpoznáte Pálavu a nebo chladící věže reaktoru v Dukovanech. Asi největší „sešup” zažijete když se vydáte stejnou cestou i dolů, ale mohli byste si odvařit brdy (pozor na retardéry), takže není špatné vyzkoušet cestu po Sýkoře do Synalova přes městečko Lomnice kolem potoka “Besének” do vesničky Šerkovice a odtud až do Tišnova. Určitě to stojí za to.

Prudká (250 m n. m.) - Běleč - Křeptov - Sýkoř (702 m n. m.) - Synalov - Lomnice - Šerkovice- Lomnička - Tišnov.

Tišnov - Lomnice - Borač (25 km) (cyklistika)

Tišnov - Lomnička - Šerkovice - Lomnice - Doubravník - Borač - Tišnov

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.belec.unas.cz/, na kterých najdete další informace.