Oslavany

Oslavany

Vítejte ve městě, jehož symbolem je zlatý vinný keř s révou a vinařským nožem na podkladních barvách zelené a černé symbolizujících hornický stav.

Oslavany jsou městem v zeleni, ležícím v přírodním parku Oslava a mohou nabídnout návštěvníkům pěší tůry, cyklistické výlety, i exkurzi do historie v muzeích na oslavanském zámku.

Oslavany (asi 4 500 obyvatel) jsou konečnou stanicí železnice z Brna přes Mor. Bránice.

Leží v malebném údolí řeky Oslavy, asi 25 km jihozápadně od Brna na rozhraní Dyjskosvrateckého úvalu a Českomoravské vrchoviny. Zástavba se dále rozprostírá v hlubokém údolí dvou potoků. Součástí města je městská část Padochov, původně samostatná hornická obec severně od Oslavan.

Střed města tvoří náměstí se sídlem Městského úřadu s Hlavní ulicí, která tvoří páteřní komunikaci a sídliště postavené v 60. letech, kde žije velká část obyvatel města. Nedaleko sídliště a náměstí se nachází rozsáhlý areál oslavanského zámku - významné kulturní památky ze l3. století. Zámek je vybudován na údolní nivě v meandru řeky Oslavy, která město obtéká velkým obloukem a nad ní se vypíná kopec Kukla s těžní a vodárenskou věží bývalého dolu stejného jména.

Hlavní ulice tvoří spojnici mezi dvěma mosty přes Oslavu. Přiléhá k ní autobusové nádraží, zdravotní středisko a budovy základní školy. V sousedství sídliště a zámeckého parku je sportovní stadion. Průmysl je soustředěn za mostem na jihovýchodním okraji města ve směru na Ivančice, kde je také vlakové nádraží. Od autobusového nádraží se rozbíhají všemi směry turistické trasy do krásného okolí s přírodními parky Oslava a Jihlava, lesnatá údolí Ketkovského potoka a Balinky a rozsáhlé lesy táhnoucí se až k Náměšti n/Osl. Dominantou města je barokní kostel sv. Mikuláše stojící na kopečku nad náměstím.

Na jihovýchodě se vine silnice na Novou Ves po úbočích Kovářova kopce a Staré hory.

Severozápadně se zvedá silnice na Ketkovice a Náměšť do kopce Na Vyhlídce. Do této lokality s krásným výhledem na město v údolí je soustředěna nejnovější výstavba rodinných domů. Úzké lesnaté údolí potoka Balinky, kde je vtěsnaná silnice, obklopená rodinnými domky, se nazývá Nový Svět. Touto silnicí přes bývalou hornickou kolonii Havírna se uzavírá kruh mezi městem a městskou částí Padochov.

Historie
Území města bylo osídleno podle archeologických nálezů již v době neolitické a bronzové. Osada ležela na důležité Libické cestě, která spojovala Pobaltí s Byzancií. První písemná zmínka o Oslavanech je z roku 1104. Další historie je spojena s klášterem.

První ženský cisterciácký klášter na Moravě "Vallis s. Mariae" (Údolí Mariino) byl založen Heilwidou ze Znojma roku 1225.

Roku 1228 byl vysvěcen olomouckým arcibiskupem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. s rodinou. Král udělil klášteru rozsáhlá privilegia. Po tři století rozvoj obce úzce souvisel s rozvojem nebo úpadkem kláštera. Roku 1525 přešel klášter do světských rukou a rodem Althanů byl přebudován na renesanční zámek.

Oslavany byly původně zemědělskou a vinařskou obcí. Tato tradice se odráží i v motivu městského znaku, který byl vytvořen podle obecní pečeti z roku 1622.

V 18. a 19. století se na Oslavansku rozvíjí řemeslná výroba fajánse - bílé keramiky s modrým dekorem.

Již ve 13. stol. Václav II. propůjčil Brnu právo dolovat měď a jiné kovy v horách u dědiny Oslavany. Toto privilegium potvrdil roku 1457 král Ladislav. V roce 1757 byl vydán císařský reskript k hledání a využívání uhlí. V roce 1760 našel oslavanský vrchnostenský správce Riedl v Oslavanech uhlí a byl za to odměněn zlatou medailí Marie Terezie.

Tímto nálezem se dějiny Oslavan od okolních obcí začaly výrazně lišit, neboť zde začala oslavanská vrchnost s těžbou černého uhlí. V roce 1783 se dolovalo uhlí na Moravě jedině v Oslavanech. V roce 1800 koupil doly i s výhradním právem těžby Johan Muller, který položil základ těžební společnosti. Největší rozvoj těžby nastal ve století devatenáctém a zejména pak po roce 1913, kdy byla v Oslavanech postavena tepelná elektrárna "První přespolní velkoelektrárna" - jedna z největších v Rakousku-Uhersku, která spalovala uhlí ze zdejších dolů.

Černou kapitolou v historii hornictví jsou dvě důlní katastrofy. V roce 1860 zahynula při výbuchu metanu na Dole Františka v Padochově takřka celá směna - 53 horníků. Neštěstí na dole Kukla v roce 1921 se vyžádalo 26 obětí.

Těžba uhlí a výroba elektrické energie změnila tvář obce stavebně, ekonomicky i ekologicky. Období mezi světovými válkami je provázeno řadou sociálních nepokojů a stávek. Největší přírůstek obyvatelstva nastal počátkem 60. let výstavbou hornického sídliště v období největšího rozmachu těžby uhlí a energetiky. Poslední uhlí z oslavanského dolu Kukla bylo vytěženo v roce 1973, elektrárna byla zrušena o dvacet let později. Většina bývalých horníků se rekvalifikovala a pracují v místních průmyslových podnicích, další odešli do důchodu. Změnil se charakter obce. Ovzduší není znečišťováno a město, které leží v přírodním parku Oslava a je obklopeno zelení, přestalo mít vzhled průmyslového centra.

Kulturní památky

Renesanční zámek
Původně klášter z první poloviny 13. stol. Rozlehlá jednopatrová budova tvořící kvadraturu kolem dvou obdélníkových dvorů. Nádvoří členěno arkádami. Součástí zámku je zámecká kaple, původně kostel Panny Marie, který vznikl z trojlodní románské baziliky přestavbou na jednolodní gotickou stavbu s křížovou klenbou. Osmiboká kostelní věž je zakončena cibulkou a makovicí. Na jižní straně kostela se nachází klenutá jednopatrová renesanční předsíň u presbytáře z roku 1583.

Zámek je v současné době v rekonstrukci v rámci Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR. Otvírá se pro veřejnost při tradičních akcích (v roce 2006 to bude 1. 5., 16. 7., a ve dnech 9. - 10. 9.) a v rámci koncertů v zámecké kapli.

Mimo tyto akce je možno domluvit si vstup, popř. prohlídku s průvodcem na MěÚ Oslavany:
tel.: 546 418 411 nebo 546 418 413
fax: 546 418 410
e-mail:oslavany@mboxr.cz

Farní kostel sv. Mikuláše
Poprvé písemně uváděn v roce 1320, ve druhé polovině 16. stol. přestavěn renesančně a současná barokní podoba je z druhé pol. 18. stol. Z vybavení starého kostela se zachovala gotická socha Panny Marie s Děťátkem pocházející z klášterního kostela - pravděpodobný dar královny Elišky Přemyslovny z roku l312 a postříbřená a zlacená soška Panny Marie z roku 1707.

Kamenné památky
- Socha "Ejhle člověk" (Ecce homo) z roku 1705 na schodech u kostela.
- Sv. Jan Sarkander (1746) a sv. Jan Nepomucký (1717) u mostu před radnicí.
- Sochy Panny Marie Bolestné a Pána Ježíše Trním korunovaného zdobí vstupní bránu na hřbitov.
- Pomníky na důlní katastrofy v roce 1860 a 1921 na místním hřbitově.
- Klasicistní náhrobek J. B. Müllera, zakladatele oslavanských dolů na hřbitově.
- Socha sv. Jana Nepomuckého (1818) - městská část Padochov

Na rozcestích a v polích v Oslavanech stojí kamenné kříže pocházející z kamenické dílny Josefa De Bertoni (kolem roku 1610), v Padochově stojí kamenný barokní kříž z roku 1804 a v lese u Padochova smírčí kámen z roku 1919.

Naučná stezka permokarbonu Boskovické brázdy
Leží na levém břehu řeky Oslavy naproti zámku. Začíná za mostem u MěÚ. Přejdete most, pokračujete ulicí Na Poříčí po proudu řeky k můstku přes potok Balinka, ten přejdete, projdete kolem domků a sejdete dolů k řece. Naučná stezka má 9 zastavení s informačními tabulemi, největší zajímavostí je tzv. "překocená vrása". Stezka končí u druhého mostu přes Oslavu.

Energetická cyklostezka
Tématická okruhová stezka Energetická 5175, 5173, 403 a bílé pásové značení. Od historie do současnosti energetiky přes dvě přehrady na řece Jihlavě. Zámek Oslavany, Nová Ves, Senorady, Mohelno, přehradní hráz Mohelenské přehrady, Mohelenská hadcová step, Dukovany, IC Elektrárny Dukovany, hráz Dalešické přehrady, IC PVE Dalešice, Kramolín, rozhledna Babylon, Mohelno, Oslavany. Délka 48 km.

Templářská cyklostezka
Okruhová tématická cyklostezka Templářská. Kolem zřícenin hradů na Oslavě a Jihlavě za pivem Templář 5170, 5199, 403, 403a, 403, 5170 a modré pásové značení Oslavany, Ketkovice, Senorady, Biskoupky , Templštýn , Hrubšice, Řeznovice, Ivančice, Alexovice - Ivančice, Letkovice, Oslavany. Délka 39 km.

Pivovarská cyklostezka
Okruhová tématická cyklostezka Pivovarská 5170, 5199, 403, 5106, 5107, 5175, zelené pásové značení. Z Oslavanského zámeckého pivovaru k Dalešickému pivovaru filmových Postřin.

Trasa:
Vhodná pro krosová a horská kola. Oslavany, Čučice, U Jána, Ketkovský mlýn (údolí Oslavy pod zříceninou Ketkovského hradu Levnova), Senorady, Mohelno, rozhledna Babylon, Kramolín, hráz přehrady Dalešice, pivovar Dalešice, kolem zříceniny hradu Rabštejn - přehrada Mohelno, Mohelenská hadcová step, Mohelno, Lhánice, Biskupský kopec – Biskoupky, Nová Ves, Oslavany.

Hornická cyklostezka
Tématická okruhová cyklostezka Hornická. Od kouzelného údolí Oslavy k Bílému potoku bývalým Rosicko-oslavanským kamenouhelným revírem za hornickými památkami. 5173, 5171, 5193, 5189, 5199, 5170 a červené pásové značení. Zámek Oslavany, Zbýšov, Babice, Zastávka, Mariánské údolí, Okrouhlík, Říčky, Javůrek, Domašov, Rudka, Litostrov, Zbraslav, Příbram, Vysoké Popovice, Dukovany, Ketkovice, Oslavany. Délka 50 km. Krátký okruh: Oslavany, Zbýšov, Zakřany, Lukovany, Ketkovice, Oslavany - délka 25 km.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.oslavany-mesto.cz/, na kterých najdete další informace.