Vranovice

Vranovice

Historie
Vranovice vstupují do historie koncem roku 1257 věcnou poznámkou o přifaření do Přibic. Tato duchovní správa existovala až do roku 1870. V té době byl pro faru zakoupen dům a byla dokončena výstavba kostela Navštívení P. Marie. Hlavní oltář je dílem Antonína Jurgrikla ze Znojma. Od roku 1257 náležely Vranovice klášteru Premonstrátů v Dolních Kounicích. Po jeho zrušení r. 1528 v pol. století získal obec místokancléř hrabství českého Jiří Žabka z Limberka a o něco později Albrecht Černohorský z Boskovic. Po bitvě na Bílé hoře se staly Vranovice majetkem rodu Ditrichštejnů později Herbesteinů.

Staří obyvatelé Vranovic se živili výhradně rolnictvím a vinohradnictvím. Např. v r. 1574 bylo zde kromě panského dvora ještě 15 lánů, 7 půllánů a 35 podsedníků. Vinohradů tehdy bylo 37. V panském luhu se pěstoval chmel a v jednom velkém jezeře Časov mohl loviti ryby bohatý i chudý. Při dvoře byl panský pivovar, který zanikl neznámo kdy.

Rozvoji obce přispěla výstavba železnice a do její historie se zapsala první srážka vlaků v nádraží dne 7. července 1839. Přestavba žel. stanice a vybudování druhé koleje probíhaly od roku 1921 do 1936. Se stavbou místní dráhy Vranovice - Pohořelice bylo započato v roku 1895, tato je dosud v provozu. To, že obec byla přístupna k železnici, stala se navštěvovaným střediskem obratů okolních vesnic, kteří jezdili po železnici směrem na Brno a Břeclav za obchodem a prací.

V roce 1887 byla vybudována silnice na Ivaň, v roce 1899 k Velkým Němčicím. V letech osmdesátých tohoto století upravena silnice Pohořelice - Velké Němčice přes obec jako silnice I. tř.

K památce osobností patří deska u kostela, jako památka na Jana Janka letce bojujícího proti Němcům za 2. světové války ve Francii a Anglii a sloužícího u 311. čsl bombardovací perutě. Narodil se 30. 3. 1918 v Přibicích.

Vznik obce, jejíž název pravděpodobně souvisí se jménem Vrána je dokladován řadou nalezišť v prostoru, kde se nacházel cukrovar postavený v r. 1872 a na některých místech, kde se prováděla výstavba železniční tratě Vídeň Břeclav - Brno /vranovické nádraží, železniční most/. Sbírku tvoří poháry, džbánky, mísy, avarské nádobí z 6. 7. století. Mimo to nalezeny desítky koster dokonce i v dřevěných rakvích. Sbírky uloženy ve vídeňském a Zemském museu.

V roce 1656 měly Vranovice 81 čísel. V roce 1790 pak 85 čísel a 562 obyvatel. V r. 1890 224 čísel a 1435 obyvatel a v roce 1930 již 419 čísel s 1911 obyvateli. V současnosti obec má 670 čísel a 1950 obyvatel.

Nejstarší kronika obce pochází z roku 1890, popisuje však řadu historických událostí z dřívějších desetiletí. Podle ní obec prožila řadu pěkných i špatných údobí, někdy až spíše katastrofických.

Požáry postihly Vranovice v roce 1840, 1859 a 1860. Ten první vznikl od jiskry lokomotivy, při projíždění vlaku. Půl vesnice vyhořelo /20 domů, 37 domků, 27 stodol, 7 lidi přišlo o život/. Shořela škola i kořalna. Požár v roce 1859 v prosinci, zničil mnoho stavení a stodol sedláků a tím i mnoho dobytka, drůbeže, obilí, slámy, dřeva a pod. Požár v lednu 1860 byl založen rukou nešlechetnou proto, aby poškodil majetek občanů, kteří neutrpěli škodu při požáru před rokem. V okolních vesnicích se uspořádaly sbírky na vyhořelé.

Vesnice byla dále postižena v r. 1849 cholerou. Tato nemoc tehdy řádila jen v chalupách. Zemřelo 34 lidí. Znovu vypukla 11. srpna 1855 a v 6 týdnech zemřelo 87 lidi. Denně se pohřbívalo 4 - 9 osob.

Přírodní katastrofy tj. značné množství vody po zimě způsobilo značné škody v r. 1901, naopak velké sucho v r. 1908. Řada let s menšími následky při zvýšené hladině vody se projevilo v průběhu celého století do výstavby mušovských jezer.

Největší krupobití byla v červnu 1892 a srpnu 1889 kdy byla zničena veškerá úroda a vytlučena okna. Kroupy veliké jako slepičí vejce, neforemné kusy ledu padaly z nebes.

Nejvíce Vranovice utrpěly za třicetileté války, stejně tak postiženy v roce 1792 za vpádu Rusů a Sasů, jimž obec muse1a vyplatit velké výkupné. V letech 1805 - 1809 prošla Vranovicemi část francouzských vojsk.

Památky

Socha Svatého Floriána
(ev. č. 1816, v parčíku, ve vlastnictví obce)
Na dnešní místo do jednoduché čtvercové ohrádky z pletiva mezi čtyřmi lipami byla přestěhována v roce 1868, aby uvolnila místo pro stavbu kostela. Na obdélníkovém čtyřbokém soklu s nápisem, ukončen profilovanou římsou, na které stojí kamenná socha světce v životní velikosti oděna v šat římského vojáka. Socha je z roku 1799. Přilehlá ulice se nazývá U Floriánka.

Kostnice
(ev. č. 1817, v obvodní zdi hřbitova, ve vlastnictví obce)
Centrální stavba kruhového půdorysu typu středověkého karneru – 17. století. Vsazena do obvodní zdi hřbitova. Fasáda hladká s pravoúhlým vchodem. Střecha ve tvaru kužele s dřevěnou šindelovou krytinou. Po opravě střechy v roce 1993 byla v roce 2000 provedena oprava fasády dle připomínek a požadavku památkového ústavu.

Kaple
(evid. č. 1818 -- drobná klasicistní stavba, dnes na ulici Ivaňské při silnice do Ivaně (dnes již v zástavbě).
Obdélníkový půdory s polygonálním závěrem. Klenba kaple valená. Posvěceno v září 1906 k poctě P. Marie, Matky dobré rady. Stavbu financoval Antonín Exl s manželkou. Ve vlastnictví obce.

Boží muka
(ev. č. 1819, u železničního přejezdu, vlastník obec, 17. 4. 1945 zničena zásahem granátu. Obnovena občany)
Tradiční barokní typ božích muk z 1. poloviny 19. století, důležitý orientační bod. Čtyřboký hranol s protínanými hranami na čtvercové základně. Jednoduchá římsa, střecha stanová s taškovou krytinou. V čelní straně hluboká nika půlkruhově zaklenutá. Opravená. Nutné jsou ještě úpravy bezprostředního okolí (dlažba, ozelenění).

Kostel
Posvěcen ke cti Navštívení Panny Marie 29. 5. l870.

Výstavba probíhala v letech 1868-1870, stavbu provedl židlochovický stavitel Josef Jelínek, varhany dvoumanuálové se 14 rejstříky postavil známý znojemský varhanář Benedikt Latzl. Poslední oprava s laděním provedena v roce 1995. Kostel je v majetku církve římskokatolické. Probíhají jednání o možnosti zápisu mezi nemovité kulturní památky. Další podrobnosti, týkající se nejen kostela, ale i okolních obcí, je možno najít v publikaci, kterou zpracoval Jiří Mareček, technický administrátor děkanství mikulovského v červnu roku 2001. K zapůjčeni v kostelní knihovně nebo na obecním úřadě.

Pomník padlým občanům
V l. světové válce je umístěn za kostelem, dílo kamenického mistra Dvořáka z Břeclavi z roku 1925. Na podstavci - fotografie a jména padlých v bojích. Kříže v obci a jejím okolí je umístěno několik křížů. Jedná se kříže kamenné nebo mramorové, které nahradily dřívější dřevěné.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.vranovice.org/, na kterých najdete další informace.