Bukovany

Bukovany

Obec Bukovany leží v samém středu Sokolovské uhelné pánve 8 km západně od Sokolova na severním svahu kopce od 440 - 490 m n. mořem.

Katastrální území obce Bukovany dnes zaujímá rozlohu 310 ha. Velká část katastru připadá na výsypky - ať již ve formě ladem ležící půdy, čekající na celkovou rekultivaci v rámci regionu, nebo ve formě bažantnice - vzrostlé zeleně na rekultivované výsypce cca 25 - 30 let staré. Jižní část katastru je zalesněná v přirozeném původním masivu borového lesa přecházejícího z Kynšperského polesí a Chlumského lesa.

Na severu do samého katastrálního území obce zasahuje hranice lomu Libík - jih, který je v současné době v útlumu. Provozovaná vlečka tvořila zároveň hranici Bukovan ze severu. Katastrální hranice přechází v linii původní okresní silnice Sokolov - Chlum sv.Máří po částečně rekultivované výsypce Dvory až k samé blízkosti obce Citice. Hranice se stáčí po výsypce k jihu, přechází novou okresní komunikací Sokolov - Chlum sv. Máří a sleduje jižní oplocení bažantnice až k Habartovskému potoku. Západní hranici vytváří Habartovský potok a dále vlečka z dolu Libík do Dasnic.Na severu se hranice opět stáčí podél dolu. Páteří katastrálního území je nová okresní komunikace Sokolov - Chlum sv. Máří - Kaceřov, která výrazně půlí zastavěné území na dvě zcela odlišné části. Historii této obce významně ovlivnila těžba hnědého uhlí v bezprostřední blízkosti obce.

Urbanistická studie obnovy obce byla vypracována v roce 1992, zpracovatelem byl AIS Stavoprojekt - Karlovy Vary, Na vyhlídce 53, autorem ing. arch. Alexandra Kasková.

Historie
První zmínka o obci je doložena v roce 1304 a týká se vztahu poddaných k cisterciáckému klášteru ve Waldsassenu. Na původní název obce Bukovany, Buckwa nebo Bukwa lze nahlížet jako na staroslovanský. Vladimír Prokop vychází při rozboru názvu obce ze stromu buku, který zřejmě okolí původního sídla zalesňoval.

Ve šlikovském urbáři z roku 1525 se objevují sídla Dvory a Bukovany spolu se statkem ležícím mezi nimi, nesoucím název Haselhof. Ze zápisu vyplývá, že v Bukovanech žilo 10 hospodářů. Z nich 7 na selských dvorech a tři byli pouze domkáři. Kytlice v té době ještě neexistovaly a ve Dvorech žilo 7 hospodářů. Přitom Bukovany a statek Haselhof spadaly pod loketské panství a Dvory pod kynšperské panství.

Třicetiletá válka, vedená v letech 1618 - 1648, velmi tvrdě postihla celý místní kraj. Nechráněné vesnice byly vydány v plen nejen vojskům obou válčících stran, ale také loupeživým tlupám složeným ze zběhlých vojáků a jiné čeládky. Vesměs všichni vyžadovali finanční výpalné, ubytování, stravu pro sebe i koně a odháněli dobytek. Obyvatelé proto utíkali do lesů, a když nebezpečí pominulo, vraceli se do vydrancované a mnohdy i vypálené vesnice.

Pro majetkové vztahy v oblasti byl rozhodující rok 1621, kdy bylo na Staroměstském náměstí v Praze popraveno 27 vůdců povstání proti Habsburkům. Dobytím města Lokte bylo zlikvidováno 24. května 1621 poslední protestantské sídlo v oblasti. Mnozí uprchli za hranice. Učinil tak například i pán Sokolova hrabě Jan Albín Šlik. Rozsáhlé tresty a konfiskace majetku postihly mnoho příslušníků protestantských stavů. Konfiskace majetku se dotkly také Bukovan a Dvorů. Obě osady patřily Adamu Štolcovi, který však zemřel ještě před potrestáním stavů. Majetek následně přešel na jeho strýce, zemského sudího a loketského hejtmana Mikuláše Štolce. Ten byl nejprve odsouzen k trestu smrti stětím, ale později mu byl trest změněn na vězení na hradě Křivoklátě. Mikuláš Štolc zemřel ve vězení v roce 1628. Poté koupil Chlumek, Bukovany a Hrádek pan Bartoloměj Brunner.

Od roku 1654 mělo osady v držení několik bezvýznamných majitelů, až je za 53 000 zlatých koupil v roce 1765 hrbě František Václav Nostic, čímž se stala Šabina - Chlumek, včetně Bukovan, součástí sokolovského nosticovského panství.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.volny.cz/ou.bukovany, na kterých najdete další informace.