Konecchlumí

Konecchlumí

Obec se nachází na rozhraní malebného podhůří Krkonoš a středočeské roviny při západním okraji Mlázovického chlumu. První zmínka o ní pochází ze 13. století. Tvrz se rychle rozrostla až k potoku zvanému Bukovka. Dnes zde žije přes 300 obyvatel (včetně občanů Kamenice). Konecchlumí má příhodnou polohu u hlavní silnice, takže dojíždět odtud do zaměstnání je snadné. Nalezneme tu mnoho pěkných míst.

Jednou z prvních památek, které si jistě každý všimne, je mohyla. Zde také začneme náš malý výlet. Ve výšce 419 m n. m. stojí památník Vilému staršímu Konecchlumskému z Konecchlumí. Tento rytíř vlastnil obec v 17. století. Byl popraven 21. 6. 1621 na Staroměstském náměstí s dalšími 26 českými pány, kteří nesouhlasili s vládou Habsburků. Mohylu nechalo vystavět družstvo v roce 1907. Z pískovcových kvádrů byl vytvořen komolý jehlan, na jehož vrcholu leží lev.

O více jak 100 metrů níže se vypíná barokní kostel sv. Petra a Pavla. Poprvé je zmiňován v roce 1355. Od té doby uplynulo už mnoho času. Může se chlubit křížovou cestou akademického malíře Vladimíra Komárka, který ji kostelu věnoval. Obrazy sem byly umístěny krátce po rekonstrukci. Ta začala v roce 1998, dokonce byla o tři roky později a stála přes 9. milionů. Velký dík patří především obecnímu zastupitelstvu v čele se starostou Václavem Kunčíkem, které potřebné peníze sehnalo, ale i občanům, kteří také přispěli svou troškou do mlýna.

Budeme-li pokračovat cestou dolů, mineme památník padlým, který stejně jako mohylu, navrhl sochař Jedlička z Vojic. Pomník byl odhalen v roce 1922.

Ve středu vesnice se nachází vodní nádrž. Voda v ní je chemicky upravována. Nechybí zde sprchy, toalety, ani stánek s občerstvením. Příznivci sportu jistě využijí hřiště s asfaltovým povrchem.

Ti, kdo dají raději přednost české kuchyni, by neměli zapomenout navštívit místní hostinec U Patřínů. Kromě dobrého jídla a pití tu lze koupit i zmrzlinu, jejíž chuť je vyhlášená v širokém okolí.

Pamětihodnosti
• Tvrz Konecchlumí
• Barokní Kostel svatého Petra a Pavla, nad vesnicí. V interiéru kostela je umístěn cyklus obrazů malíře Vladimíra Komárka Křížová cesta.
• památník Viléma staršího Konecchlumského z Konecchlumí na stráni nad kostelem. Pomník spolu s mohylou navrhl sochař Jedlička z Vojic a nechalo jej postavit v roce 1907 Družstvo.

Kostel sv. Petra a Pavla
Barokní kostel sv. Petra a Pavla, byl postavený v letech 1728 - 1729 D.T Morazzim na místě původní gotické svatyně ze 14. st.

Na stejném místě stával původně malý dřevěný gotický kostelík zmiňovaný v listinách již v roce 1355, kdy jeho patronem byl Jan z Verdeka a ze Žlunic. Kostelík měl pravděpodobně postranní oltáře a náležela k němu i fara. Z listin se lze dozvědět i to, že po husitských válkách patřil ultrakvistům, tedy že se v něm přijímalo pod obojí. Po Bílé Hoře (r. 1621) přechází opět do správy katolické církve a fara u kostela je pravděpodobně v této době zrušena. Na počátku 18. století je už kostelík ve velmi špatném stavu a tak se rozhoduje o stavbě nového barokního kostela.

Stavbu nového kostela financuje František Norbert hrabě z Trauttmansdorffu a k jeho výstavbě dochází v letech 1728-1729 pod vedením stavitele D. T. Morazziho. Za první světové války kostel přichází o své zvony, které byly rekvírovány a použity jako materiál při válečné výrobě. Za pozornost jistě stojí, že v neděli 31. března 2001 je v kostele instalováno a vysvěceno 14 deskových obrazů o rozměrech 1,8 x 0,9 m – Křížová cesta mistra Vladimíra Komárka.

Mohyla Viléma Konecchlumského
Vysoko ve stráni na konci mlázovického chlumu nad obcí Konecchlumí, kousek za kostelem, nalezneme památník v podobě lva na kamenném podstavci, který drží u svých nohou královskou korunu. Jde o památník na Viléma staršího Konecchlumského z Konecchlumí a na Spyticích – je to vzpomínka na jednoho ze sedmadvaceti českých pánů popravených po Bílé Hoře 21. června 1621 na Staroměstském náměstí.

Rod konecchlumských vlastnil zdejší statky a tvrz v Konecchlumí od počátku 16. století do nešťastné Bílé Hory. Samotný Vilém měl mezi stavy funkci v generálním stavovském poselstvu. Odsouzen k smrti byl pak za to, že jako velitel zemské hotovosti na Chrudimsku a v Čáslavi vytáhl se svým vojskem na Vídeň. Mohylu navrhnul sochař P. Jedlička z nedalekých Vojic a její stavbu realizovalo ku slávě místního rodáka v roce 1907 Družstvo.

Konecchlumská tvrz
Asi 200 m východně od silnice Jičín – Hradec Králové se v obci Konecchlumí nachází v areálu hospodářského dvora středověká tvrz.

Tvrz, založenou asi kolem roku 1400, opevňoval vodní příkop, který napájel tok potoka Bukovky. Na tvrzi, v 18. století přestavěné na sýpku, jsou dodnes patrné fragmenty dvou středověkých omítek. Jihozápadní přístavek obsahuje hrotitý okosený portál. Na fotografiích z počátku 20. století je patrný vysoký, snad ještě středověký, valbový krov, snesený a nahrazený dnešním v roce 1910.

Zámek Kamenice (Kamenice)
Trojkřídlý zámek klasicistního vzhledu v parku na severním okraji vsi na návrší nad Konecchlumím, 9 km jihovýchodně od Jičína.

V r. 1318, kdy se Kamenice připomíná poprvé, zde žil Jan z Kamenice. Ve 14. a 15. stol. ve vsi sídlili Kameničtí z Vitiněvsi, z nichž pravděpodobně Adam prodal v r. 1488 tvrz Jindřichu Haugvicovi z Biskupic. V majetku jeho rodu se tvrz Kamenice s dvorem a vsí dlouho neudržela, již v r. 1525 ji Jan Otík z Labouně prodal Janu Bílskému z Kaříšova.

Od r. 1559 zde sídlili páni z Újezdce a Kunic, v pobělohorských konfiskacích ji získal Albrecht z Valdštejna. V této době byla tvrz přestavována pod vedením architektů z Valdštejnovy jičínské kanceláře. V r. 1636 získal Kamenici Rudolf z Tiefenbachu; z roku 1637 pochází dopis Jacoppa Mazetty, políra na stavbě jičínského zámku, s výkazem materiálu a plánem tvrze a dvora, včetně návrhu úpravy. Tvrz měla dvě trojpatrová křídla, západní z nich s patrovou arkádou.

Ve směru dnešního severovýchodního křídla běžela dlouhá budova s obytnými prostory, chlévy a stodolami, areál dvora z jihu uzavírala velká polygonální stodola a navazující hospodářské stavení. Neúplný návrh 2. patra obsahuje půdorys trojkřídlé budovy s dvouramenným schodištěm uprostřed hlavního křídla a chodbou na jeho severní straně, místnosti "stuffen" a "camere" (jizby a komory) v kratším jihozápadním bočním křídle jsou vesměs označeny jako staré. Dlouhé severovýchodní křídlo, zahrnující i obytnou část hospodářské budovy, není rozvrženo vůbec. Zámek byl přestavěn v r. 1794 a na konci první poloviny 19. stol.

Části obce:
• Konecchlumí
• Kamenice

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.podchlumi.cz/konecchlumi, na kterých najdete další informace.