Noviny pod Ralskem

Noviny pod Ralskem

Leží v údolí řeky Ploučnice mezi vrchy Ralsko a Lipka a mezi městy Mimoň a Stráž pod Ralskem.

Rozloha obce je 1017 ha, počet obyvatel kolem 250.

Mezi zajímavosti obce patří kostel, kaple, tzv. průrva Ploučnice, patrové roubené statky a Vrch Ralsko se stejnojmenným hradem z konce 12. století je dominantou okolí.

Historie
Obec byla založena někdy po roce 1400. První písemný záznam je z roku 1504 jako součást panství Stráž.

Území pod horou Ralsko (696,1 m n. m.) se ve středověku vyvíjelo v závislosti na zeměpisné poloze, hospodářském zázemí a mocensko-politickém zabezpečení. Vrch obcházela stezka zvaná Záhvožďanská, spojující Prahu s Žitavou. Od Bezdězu směrem k starodávným Kuřivodům, pokračovala k Mimoni, kde byl brod přes Ploučnici. Mířila ke Stráži pod Ralskem. Od Stráže směřovala k Jablonnému přes Dubnici a původně přes Rynoltice kolem slavné skalní České brány údolím Bílého potoka k Žitavě. Od časů Karla IV. vedla od Jablonného na Petrovice kolem celního hradu Karlsfried.

Pod dnešním strážským zámkem (Vartenberk) se napojovala důležitá obchodní cesta postupující od Mnichova Hradiště. Význam obchodního spojení na sever zřetelně stoupl v době panování císaře a krále Karla IV. Procházeli tu kupci z Vratislavi ubírající se přes Prahu do jižního Německa, Horního Rakouska nebo až do Benátek. Převáděli koně, osly, krávy, ovce a vepře. Vozili kožešiny, uzené maso, vosk, tuk, kůže a také solené ryby od Baltu.

Šla tudy sůl z Halle, která sloužila i jako celní platidlo. Z horní Lužice pocházelo sukno a ze Žitavy pivo, v době předhusitské jedno z nejvyhlášenějších. Z Čech se vyváželo hlavně obilí, rovněž víno a různé výrobky, jako zbroj, těžké kované zámky nebo příkladně také závoje. Různé údaje o zboží uvádí mimo jiné prameny též celní rejstříky mimoňské. Živý ruch na cestě před válkami husitskými dává tušit, že území pod Ralskem mohlo být částečně zásobovací základnou pro putující kolony a jejich zvířata.

Hrad Ralsko poskytoval ochranu obchodní stezce. Dříve se usuzovalo, že vznikl již ve 12. století a byl by tudíž jedním z nejstarších v severních Čechách. Tradice se opírala jednak o románský charakter některých architektonických prvků a dále o údaj o Heřmanu z Ralska z rodu Markvarticů, který v 16. století uvedl polský šlechtic Bartoloměj Poprocký z Hlahol (1540 - 1614) žijící na Moravě.

Zmiňuje se o něm v knize Posloupnost knížat a králů českých, biskupů a arcibiskupů pražských a všech tří stavů, vydané v roce 1602. Žel v listinách se toto jméno nedochovalo a také přímé zprávy o hradě pocházejí až ze 14. století. Bezpečně až po roce 1389, pravděpodobně postaven Janem z Vartenberka. Podrobné posouzení půdorysu stavby ukázalo, že použité způsoby utváření budov a opevnění odpovídají postupům obvyklým ve 14. století. Kontroloval území od Falkenburku, při vstupu do Čech až po Mimoň. V posledním desetiletí 14. století připadl příslušníkovi rodu Vartenberků při dělení rodové državy.

Turistické zajímavosti
Příroda na území obce je velice rozmanitá. Lesy, remízky, aleje, jednotlivé stromy, pole, louky, zahrady, rašeliniště, mokřiny, rybníčky, řeka Ploučnice, skály pískovcové a čedičové, kamenná pole, lidské stavby atd. Různá životní prostředí pro různé druhy rostlin a živočichů. Převýšení od přibližně 280 m do 696,1 m.

Na území obce jsou 2 zalesněné vrchy - Ralsko (696,1 m) a Lipka (473,1 m). Lesy zabírají asi polovinu území obce.

Průrva Ploučnice
Průrva Ploučnice, kdysi zvaná též Pekelný jícen, Hromová rána či čertova díra. Ploučnice se blíží od Stráže ke vsi Noviny na úpatí Ralska nejdříve asi 50 m mezi vysokými pískovcovými stěnami, pak se náhle tok obrací v pravém úhlu a teče asi 13 m v pískovci vytesaném tunelu, který má šíři asi 3,5 m.

Pak následuje cesta vody opět asi 10 m otevřenou roklí, dostává se do 41 m dlouhé skalní chodby stejné šířky a výšky 4 m. Obě chodby jsou zhotoveny ve skále krumpáčem a je též zřejmé, že zastavení vody bylo dosaženo pěti jezy, které byly zapuštěny do sklaních stěn.

Celé toto zařízení bylo uděláno před staletími a sloužilo provozu jednoho hamru, který se kdysi nacházel u východu ze skalní rokle. Tehdy tvořila skalní stěna s přilehlou hrází rybníka přehradu. Když se před ní v čase tání sněhu nebo za velké vody nasbíralo velké množství vody, drala se tato s hromovým hlukem a pěnivým šumem širokým tunelem, aby se na konci rokle vrhla do mnoha metrů hluboké prohlubně, a to poskytovalo divákům zvláštní podívanou, která se vyplatila za návštěvu. V okolí průrvy pod skalami je ještě dnes možno nalézt železnou strusku.

Průrva Ploučnice byla k 17. prosinci 1997 prohlášena Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku.

Vrch Ralsko a stejnojmenný hrad
Výrazný, zdaleka viditelný zalesněný kuželovitý vrch (696,1 m) zvedající se až 400 m vysoko nad současnou udolní nivou Ploučnice. Vrchol s příkrými skalnatými a suťovými svahy je tvořen mohutnou žílou čedičové horniny (olivinickým nefelinitem). Tato žíla při třetihorní sopečné činnosti pronikla kvádrovými pískovci, jež vystupují v dolní části. V ní jsou i četné erozní rýhy a rokle, skalní věže a mohutné pískovcové bloky.

Přírodní rezervací (28,15 ha, vyhlášena v roce 1933 a 1967) je vrchol a skalnaté svahy se suťovým porostem (buk, klen aj.) a s teplomilnou vegetací. Výskyt muflonů. Na vrcholu zřícenina hradu založeného Vartenberky ve 14. století, po husitských válkách hrad rychle střídal majitele, až byl dobyt žitavským vojskem roku 1468. Působili zde pak loupeživý rytíři i penězokazci.

Kruhový rozhled do okolí - viditelný Bezděz, Ještěd, Říp, Trosky. Na JZ svahu skalní blok - Juliina vyhlídka - na Vranov a Mimoň.

Kostel
Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1784 - 1786.

Hřbitov s kaplí
Kaple na hřbitově je z konce 18. století.

Bunkry
Vojenských pevnůstek - bunkrů je na území obce asi 20 - v lesích Ralska. Vznikaly v letech 1937 - 1938. Tehdy jich bylo postaveno asi 9 150. Říkalo se jim řopíky podle "Ředitelství opevňovacích prací" - ŘOP, které výstavbu pohraničního opevnění řídilo, především v pohraničí s Německem, které představovalo v té době vážnou vojenskou hrozbu.

Vrch Lipka
Lipka (resp. Lipovec 473,1 m) je známa v zoologických kruzích jako výjimečná evropská lokalita suchozemských měkkýšů. Jde o navrhované chráněné území.
Vrchem Lipka se táhne asi 70 m mocná žíla horniny čedičového typu. Po UD Hamr zde zůstal opuštěný povrchový lom.

Pohled na vrch Lipka z cesty ze Srního potoka.

Skalka
Skalka je zalesněný ostrůvek s pískovcovými skalami.

Památná lípa malolistá
Na západním okraji obce před hospodou "U zlaté lípy" roste památná lípa malolistá chráněná státem. Stáří se odhaduje na 250 let. Výška stromu 25 metrů. Obvod kmene má asi 465 cm ve výšce kmene 1,3 m. Vyhlášeno v lednu 1989. Strom je ve správě ZŽP Městského úřadu v Mimoni.

Vodárna
Stará nepoužívaná vodárna pod Lipkou.

Řeka Ploučnice
Řeka Ploučnice pramení pod Ještědem a vlévá se do Labe v Děčíně. Délka toku je asi 106 km.

Ploučnice protéká obcemi: Dolení Paseky, Janův Důl, Osečná, Lázně Kundratice, Chrastná, Břevniště, Útěchovice, Hamr, Stráž pod Ralskem, Noviny pod Ralskem, Srní potok, Mimoň, Boreček, Hradčany, Brenná, Heřmaničky, Vítkov, Žízníkov, Česká Lípa, Stružnice, Jezvé, Horní Police, Žandov, Šachov, Františkov nad Ploučnicí, Benešov nad Ploučnicí, Jedlka, Děčín.

Do Ploučnice postupně vtékají mimo jiné: Hamerská strouha u Hamru, Ještědský potok u Stráže, Panenský potok v Mimoni, Ploužnický potok u Ploužnice, Svitavka u Brenné u Zákup, Sporka u České Lípy, Robečský potok z Pekla u České Lípy, Radečský a Valteřický potok u Jezvé, Valdecký potok u Horní Police, Vrbový potok u Žandova, Merboltický a Valkeřický potok u Šachova, Fojtovický potok u Benešova, Bystra v Benešově a Dobrnský potok u Děčína.

V Novinách pod Ralskem je nejzajímavější část Ploučnice v úseku, který se nazývá průrva Ploučnice. Průrvu Ploučnice doporučuji vodákům jako výchozí místo pro sjetí Ploučnice. Až do Mimoně je Ploučka v pohodě sjízdná díky regulaci. Voda je čistá, mnohem čistší než před rokem 1989. Vrátili se do ní (nebo byly vysazeny) i ryby a jiná fauna. Pod Mimoní začínají meandry a značně náročný terén.

Regulace sice odstranila povodně, ale také nádherné meandry a tzv. "Jezírko", které bylo u výtoku z průrvy. Před regulací, kolem roku 1980, měla Ploučnice v Novinách 2 koryta. Jedno umělé, které přivádělo vodu na náhon turbíny.

Dubová hráz
Asi 350 m dlouhá hráz osázená duby přibližně 500 m od vlakové zastávky Velký Grunov.

Rašelina
Před místem, kde Ploučnice vtéká do průrvy, je mezi Ploučnicí a silnicí do Stráže malé ložisko rašeliny s malými rybníčky.

Studánky
Na území obce je řada různých pramenů a studánek.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://home.tiscali.cz:8080/cz822867//, na kterých najdete další informace.