Příšovice

Příšovice

Turistické zajímavosti
V současné době jsou v Příšovicích zajímavé dvě vodní plochy zvané Malý a Velký Písečák. Malý má rozlohu 12 ha a Velký Písečák 27 ha. Je zde možnost kempování, rekreace, koupání, rybaření a na Velkém Písečáku i surfování a jachting. Možnost koupání je zde pouze na vlastní nebezpečí z důvodu absence plavčíka.

V obci je pět zajímavých, státem chráněných historických objektů, přičemž nejatraktivnějšími jsou Bičíkův a Holánův statek, rovněž i bývalá kovárna Šťastných a Kaple sv. Václava. Zajímavá je i koňská stáj Jaroslava Linky a jeho jízdárna.

Velmi atraktivní oblastí pro provozování aktivní turistiky je krajina Českého ráje. Nachází se zde rozsáhlá síť značených tras pro pěší turistiku a stezek pro cykloturistiku. Skalní města jsou doslova rájem pro milovníky horolezectví. V Českém ráji naleznete i místa vhodná pro paragliding. Velké množství rybníků, řek a koupališť nabízí možnost koupání.

V případě nepříznivého počasí můžete navštívit kryté bazény. Na vybraných vodních plochách lze provozovat další vodní sporty, jako například rafting, windsurfing, projížďky na loďkách, potápění.

Obdivovatelé koní mohou zavítat do jízdáren. V různých sportovních zařízeních najdete tenisové kurty, golf, minigolf, fit centra, kuželky, sauny, solária, squash a hřiště na volejbal.

V krásné přírodě můžete rybařit, houbařit, jsou zde také ideální podmínky pro myslivost. Vyhlídkové lety vám umožní pozorovat nádhernou krajinu z ptačí perspektivy.

Region Český ráj nabízí vhodné podmínky také pro zimní sporty. K dispozici vám jsou sjezdovky s lyžařskými vleky, běžecké tratě a zimní stadiony.

Něco z historie obce
Příšovice mají bohatou kulturní historii. Důkazy o přítomnosti člověka v této oblasti jsou již z mladší doby kamenné, tj. přibližně 4 až 5 tisíc let př. n. l. Archeologické nálezy popela a úlomků pazourků se v současné době stále nacházejí. Tyto důkazy o přítomnosti člověka jsou součástí expozice Muzea Českého ráje v Turnově.

Prvními osídlenci na území Příšovic byl kmen Charvátů, jehož jeden rod sešel z horní Jizery až do roviny mezi Turnovem a Mnich. Hradištěm. Rod Charvátů pojmenoval toto území jako Příšovice na památku otce Prieše.

První písemná zmínka o Příšovicích pochází z roku 1319 a dozvídáme se v ní, že poplužní dvůr a ves Příšovice přísluší ke statku Všeňskému. V úrodné půdě, provlhčené spodními vodami Jizery, se dařilo zejména obilí a zelenině. Jizerské louky poskytovaly dostatek píce pro chov skotu.

Sousední obec Svijany měla v době před bitvou na Bílé hoře významné postavení. Panství patřilo 64 osad a vesnic včetně Příšovic. Po bitvě na Bílé hoře došlo k rozprodeji celého panství a jeho význam zanikl. Z té doby - z roku 1564 pochází i svijanský pivovar. V roce 1624 měly Příšovice 30 stavení.

Roku 1654 tu bylo 19 sedláků, jeden chalupník, 1 svobodný dvůr a 5 zahradníků. V roce 1773 zde bylo 46 stavení s 308 obyvateli. V roce 1900 je již 88 čísel popisných s 591 obyvateli a celý katastr obce zahrnuje 615,16 ha.

Obec Příšovice má pamětní knihu z roku 1925. Tuto obecní kroniku založil řídící učitel Václav Větvička. Zásluhou jeho i pozdějších kronikářů je možné si připomenout tehdejší události. Mnoho událostí bylo opsáno z kroniky Svijanské.

Obec zažila tyto vojenské vpády: 1631 a 1634 Sasové, 1643 Švédové, 1741 a 1866 Prusové. Postihlo ji krupobití v letech 1635 a 1796, povodně v letech 1775, 1858, 1888 a o požáru je záznam z let 1874, 75, 89, 91, 94 a 1907. Obec neminula ani zima, jaká neměla pamětníka - v lednu 1799. Sedláci byli tehdy nuceni zvát svůj dobytek do sednice, aby jim ve chlévech nepomrzl.

Byly však i události radostnější. V letech 1808 až 1813 byla vybudovaná silnice císařská od Podolí (Svijan) k Pyrámu. V návaznosti se začala stavět silnice z Pyrámu k Turnovu a k Jičínu. V roce 1857 byla otevřena železniční trať z Turnova do Pardubic, 1859 z Turnova do Liberce a 1865 z Turnova přes Kralupy do Prahy. Dne 15. října 1865 projel po nové železnici z Prahy do Příšovic a Turnova první ověnčený vlak. V roce 1911 byla zřízena osobní zastávka na náklady obce za 9 tisíc korun. O půlnoci 1. května 1911 zde zastavil první vlak s obecním zastupitelstvem a správcem školy.

V dávné době děti navštěvovaly farní školu přepeřskou a to jenom v létě. Jinak se vyučovalo v obecní pastoušce č. p. 39. Byla však na spadnutí, a tak v roce 1848 pan rychtář Bárta s konšely Žďárskými rozhodli postavit školu kamennou, stalo se tak v roce 1850. Dne 28. září 1884 prožívali Příšovice slavnostní den svěcení přístavby 1. patra již zmíněné školy a nové Svatováclavské kaple. Tu vybudoval stavitel J. Karnold za 6 tisíc zlatých. Sakristie přistavena r. 1886. Oltář, kazatelnu, lavici zhotovil Petr Bušek, řezbář na Huse. Zvony byly na věži tři: dva byly přeneseny z malé původní kaple a jeden, největší, byl přikoupen. Během války v r. 1916 byl zvon rozbit a odvezen, aby z něho bylo ulito dělo.

Čestný občan obce
Prvním učitelem jednotřídky byl František Kysela z Rovenska. Od roku 1875 zde učil Antonín Třasák, na svou dobu učitel velmi inteligentní a znalý jazyků. Byl důvěrným přítelem spisovatele Aloise Jiráska, který ho zde i navštívil. Po Třasákovi byl z 12 uchazečů vybrán řídící učitel Václav Větvička. Narozen 25. 3. 1865 v Nové Pace. Učil od r. 1904 do r. 1925. Vedle svého učitelování byl jednatelem, později předsedou hasičského sboru, předsedou ochotnického spolku. Byl taktéž odborným učitelem včelařství. Sedmnáct let hrál na varhany v kapli a zpíval při pohřbech. Napsal obsáhlou monografii obce Příšovice a založil obecní kroniku, do níž napsal 10 kapitol. Byl jmenován za své zásluhy čestným občanem obce Příšovice. Na jeho počest je ulice vedoucí do Přepeř pojmenována Větvičkova.

Pan učitel byl i zakládajícím členem některých spolků v obci. Nejstarším je Spolek divadelních ochotníků z roku 1869 - 1871. Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1882, v roce 2002 budeme připomínat již 120 let od doby trvání tohoto potřebného spolku. V roce 1911 byla založena Dělnická tělocvičná jednota a později v r. 1911 - 1912 založena tělocvičná jednota Sokol.

Dne 4. 11. 1937 ve věku 72 let V. Větvička zemřel. Pochován v Příšovicích.

Dne 28. října 1918 byl vyhlášen stát Československý. V obecních volbách v r. 1919 byl starostou zvolen Josef Kobosil. Žil v letech 1886 až 1946. Dlouholetý zasloužilý starosta obce úřadoval nepřetržitě až do roku 1943. Poslední schůzi obecního zastupitelstva vedl 28. června 1943, protože výnosem zemského úřadu z 19. 5. 1943 byla obecní zastupitelstva rozpuštěna.

K jeho zásluhám patří například: že 6. 3. 1922 byla obec poprvé elektricky osvětlena, v roce 1929 byl zaveden telefon na obecní úřad nákladem 4 350 korun. Za jeho působení byla provedena regulace struhy a rybníku, odvodněn hřbitov i obecní louka, jakož i pozemky soukromníků, postavena silnice k Pěnčínu, vysázeny obecní sady a lesy. V r. 1939 na podzim se započalo s válcováním silnice Turnov II. - Přepeře - Příšovice. Most přes řeku Jizeru do Ploukonic byl postaven v r. 1912.

Obec má i své padlé vlastence. K uctění jejich památky obec postavila v parku pamětní desku.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.prisovice.cz, na kterých najdete další informace.