Peřimov

Peřimov

Obec Peřimov leží na potoce Olšině při úpatí Krkonoš v táhlém a rozevřeném údolí západně od Jilemnice. Obklopena je vrchy Strážníkem (610 m) a Hrobkou (509 m) na jihu a vyvýšeninami Kopaní a Jabloncem (Mánkova vrcha) na severu. Nadmořská výška školy je 394 m n. m., nejnižším bodem je soutok Jizery s Olšinou ve výšce 372 m n. m. Rozloha obce je 663,5 ha. Katastrální území v dolní části obce (západní okraj) lemuje tok řeky Jizery, horní část obce (východní část) přímo navazuje na zastavěnou část obce Mříčná, se kterou vytváří víceméně jednu sociálně ekonomickou jednotku.

Správní hranicí sousedí Peřimov s obcemi Mříčná, Košťálov, Háje nad Jizerou a Víchová nad Jizerou. Peřimov patří do Libereckého kraje a nejtěsnější vazby má na město Jilemnici, kde se nachází většina důležitých úřadů.

Území obce náleží do klimatické oblasti mírně teplé, vlhké. Průměrné roční srážky jsou 716 - 862 mm, průměrná roční teplota 6,7°C. Obec se rozkládá v severní části Lomnické vrchoviny, v západní části Podkrkonošské pahorkatiny. Terén je mírně až středně členitý s převahou mírných a středních svahů různých orientací. Při severní a jižní hranici se rozkládají větší lesní celky. Na území obce se nachází národní přírodní památka Strážník – světově významné naleziště hvězdovce. Další přírodní zajímavostí je výskyt obřích hrnců v údolí Jizery.

Největší část území je využívána pro zemědělskou produkci - z celkové výměry obce tvoří 68 % zemědělská půda. Na zemědělské půdě hospodaří Zemědělské družstvo Mříčná - Peřimov, částečně soukromníci. Nezemědělská půda se rozkládá na 143 ha a tvoří ji především lesy (138 ha). Zastavěné plochy obce (5 ha) tvoří pouze nepatrné procento z celkové katastrální výměry. Dříve se v obci těžil kvalitní jíl, stavební kámen a z Jizery se získával hrubozrnný písek.

Z pohledu občanské vybavenosti je území převážně závislé na dojíždění do větších středisek osídlení. V Peřimově je obecní úřad, knihovna, hasičská zbrojnice, klubovna OÚ, nové asfaltové hřiště a prodejna potravin. Dopravní spojení s okolními obcemi obstarává hromadná autobusová doprava. Na dojíždění za prací a do škol je závislá většina obyvatel.

Historie
Peřimov se poprvé vyskytuje v písemném materiálu na počátku 17. století jako "Peržimow", kdy patřil ke hradu Kumburku. První písemná zmínka k určitému datu je k roku 1654, kde se v Berní rule připomíná "Peržimow ves" (význam názvu - mrazivá dolina). Opět se "Peržimow" připomíná v roce 1655 v matrice v Horní Branné, ale již roku 1662 se v téže matrice jméno vsi vyskytuje jako "Perzinow". V dalších letech tvar místního jména obce kolísá - 1713 ves Peržimow, 1765 Pelržimow, 1785 obec Peržimow, 1790 Peržinov. V roce 1835 se jméno obce vyskytuje poprvé bez spřežek téměř v tom tvaru, jak jej známe dnes - Peřimow.

V roce 1713 náleží Peřimov ke kostelu v Mříčné. V roce 1789 se uvádí, že Peřimov spadá k panství kumburskému. Správce kumburského panství nechal v roce 1817 postavit školu v místě, kde dnes stojí budova bývalé školy. Tato první škola byly zbourána roku 1886 a téhož roku byla postavena nová.

Přespolní pošta byla v obci zřízena 15. 10. 1889. V roce 1908 začala stavba silnice a v roce 1911 stavba železobetonového mostu přes Jizeru. Roku 1929 došlo v obci k zavedení elektrického osvětlení a v roce 1941 k zavedení telefonu. V roce 1952 bylo založeno JZD, ale to se záhy rozpadlo a bylo obnoveno až v roce 1957.

Na přelomu 19. a 20. století kvetl v obci čilý společenský a kulturní život. Byl založen spolek hasičů (r. 1890), tělocvičná jednota Sokol (r. 1906), spořitelní a záložní spolek, místní kapela a od roku 1878 se datuje počátek divadelní činnosti. Do roku 1937 působil v obci Československý orel, Sdružení katolické mládeže a hospodářský a včelařský spolek.

Současnost
V současnosti žije v obci přibližně 200 osob. Vývoj počtu obyvatel má dlouhodobě klesající tendenci, a to již od konce devatenáctého století. Roku 1900 žilo v obci 817 obyvatel, v roce 1930 již jen 575 a v roce 1950 pouze 369 obyvatel. Trvale obydlených domů je v obci 62, neobydlených domů 53. Celkový počet bytů v obci je 137, z toho je 83 obydlených a 54 neobydlených.

Kulturní památky
V obci se nachází několik památek zapsaných v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek Ministerstva kultury ČR:

Chalupa č. p. 16
Jedná se o roubenou stavbu. Původní charakter byl změněn přestavbou na přelomu 60. a 70. let a velká část stavby tak zůstala bez památkové hodnoty. Dochovala se pouze velká světnice a kvalitní lomenice.

Statek "Na Skalí" č. p. 76
Statek, který byl postaven roku 1847, stojí ve velmi svažitém terénu nad místním potokem. Jedná se o kvalitní lidovou architekturu, bohatě rozvinutého komoro-chlévového typu. Stavení je částečně obytné. Nejkrásnější částí statku je průčelí tvořené roubenou stěnou a lomenicí.

Kříž
Nachází ve střední části obce, v blízkosti objektu bývalé školy. Jedná se o kříž ze šedého pískovce, jehož podstavec je bohatě zdobený profilovanými římsami. Počátkem 90. let 20. století byl důkladně zrekonstruován.

Most přes Jizeru
Jedná se o technickou památku, jednu z prvních železobetonových mostních konstrukcí v našich zemích. Rozpětí mostu je 45 m. Koncem 90. let proběhla jeho rozsáhlá rekonstrukce.

Mezi dalšími kulturní památky patří i kříž v horní části obce a památník obětem 1. světové války v prostranství před budovou bývalé školy.

Významná osobnost
Nejvýznamnějším rodákem je zřejmě Josef Hanuš (1872 – 1955), profesor analytické a potravinářské chemie, rektor ČVUT a člen Královské společnosti nauk.

Výběr datových údajů z obecní kroniky
Obec Peřimov byla založena v 15. stol. a náležela panství Kumburskému.

Roku 1791 byla v Peřimově visitace, z toho je zřejmé, že se zde už vyučovalo. Škola zde ještě nebyla, učilo se tedy pouze v domech.

Roku 1817 vystavěna škola.

Roku 1858 obrovská povodeň Jizery.

Dne 2. a 3. ledna roku 1880 další povodeň. Na zaplavených pozemcích kry, které tam ležely až do května.

Od roku 1881 v peřimovské škole vyučovaly dvě ženy.

Roku 1886 zbouraná stará škola z roku 1817 a v tomto roce postavená nová částečně na starých základech.

Dne 3. srpna 1888 obrovská povodeň podobná povodni z roku 1858. Pozemky u Jizery byly zaplaveny pískem a kamením, voda vystoupila z břehu na 2 metry, po vlnách neseny klády, prkna, nábytek aj. V Dolní Sytové šla voda u některých stavení až po nejhořejší okenní tabule.

Roku 1890 založen sbor dobrovolných hasičů, přihlásilo se 43 občanů za členy sboru.

Dne 24. srpna 1893 ohromná vichřice, která udělala větší škodu v okolí než v Peřimově. Ve Mříčné rozmetala 20 stavení, v Jilemnici odnášela střechy 4 lidé při tom zahynuli.

Dne 16. října 1911 započata stavba okresního železobetonového mostu přes Jizeru. Stavbu prováděl Ing. František Jirásek z Hradce Králové za dozoru Ing. Oldřicha Hubálka, stavbyvedoucí Jan Zelený. Most dokončen roku 1912, rozpětí 45 m, nejslabší místo klenby 70 cm. V letech 1998 až 1999 byl zcela zrekonstruován. Tento most byl postaven jako první v celé Evropě bez podpěry, celou váhu přenáší pouze klenba.

Dne 27. června 1927 přes Peřimov přeletělo letadlo amerického letce Chamberlina na cestě z Prahy do Varšavy.

Během roku 1945 a 1946 se celkem z obce vystěhovalo 105 obyvatel do pohraničí.

Dne 1. července 1960 zrušen okres Jilemnický a splynul do okresu Semilského.

Asi nejhorším zásahem do života peřimovských občanů byla 1. světová válka, na kterou celkově narukovalo 152 mužů, což byla přibližně 1/3 obyvatelstva. Z toho jich padlo 24 a zpět se vrátilo nejméně 10 invalidů. I v peřimovských řadách bylo deset hrdinů, legionářů, kterým byl udělen Pamětní list.

Dne 28. října 1918 přišla večer zpráva o převratu. Na oslavu konce války bylo dne 13. dubna 1919 zasazeno 5 lipek „Svobody“, které byly věnovány pěti slavným mužům: Masarykovi, Štefánikovi, Benešovi, Wilsonovi a Denisovi.

Dne 6. července 1920 byl mezi těmito lipkami předán slavnostně obci pomník obětem 1. světové války. Byl to první pomník v bývalém jilemnickém okrese. Tento pomník vyhotovil Otakar Koptík v Semilech - Podmoklicích.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.perimov.wz.cz/, na kterých najdete další informace.