Těrlicko

Těrlicko

Obec Těrlicko leží na svazích Těšínské pahorkatiny v nadmořské výšce 302 metrů v okrese Karviná asi 9 km západně od Českého Těšína. Rozloha obce činí 24,4 km² a žije v ní přes 4 tisíce obyvatel.
Sídelní strukturu tvoří tři dříve samostatné obce nad řekou Stonávkou - Hradiště, Horní Těrlicko a Dolní Těrlicko. Významná je rovněž místní část Kostelec.

Tradičně zemědělský charakter obce pozměnila výstavba vodní nádrže o rozloze 277 ha, délce 6,5 km. Přehrada slouží k zásobování průmyslových závodů regionu vodou, ale tvoří také významnou rekreační oblast Těšínského Slezska.

Historie
Těrlicko patří k nejstarším obcím na Těšínsku. Podle některých materiálních nálezů by Těrlicko mohlo být staré kolem tisíce let. První písemná zmínka o Těrlicku pochází z roku 1229, Cierlitzko se připomíná spolu s obcemi Orlová, Doubrava, Chotěbuz, Záblatí a Žukov. Děje se tak v souvislosti se statky kláštera orlovských benediktinů, založeného roku 1227.

Současnost
Obec Těrlicko se rozkládá na ploše 24,4 km² na svazích Těšínské pahorkatiny, nad Těrlickou přehradou, asi 9 km od Českého Těšína, na významné dopravní ose, která spojuje Ostravu a Havířov s přechodem do Polska a na Slovensko. Obec tvoří tři dříve samostatné obce lemující tok řeky Stonávky: Horní Těrlicko, Dolní Těrlicko a Hradiště.

Významným prvkem obce je Vodní dílo Těrlicko o rozloze 227 ha a kopec Babí hora s nadmořskou výškou 423 m. Nejhustší zástavba je v Horním Těrlicku, na levé straně přehrady. Jde zejména o rodinné a bytové domy postavené v 60. letech a později. Zahuštění zástavby se objevuje také v části Dolní Těrlicko (Pacalůvka) a ve středové části Hradiště.

Perspektiva obce je dána jednoznačně charakterem rekreační oblasti a polohou na významné dopravní ose spojující Ostravu a Havířov s největším hraničním přechodem do Polska - Českým Těšínem. Rozvoj služeb v oblasti cestovního ruchu, spojených s drobnou ekologickou, zemědělskou, zpracovatelskou a průmyslovou výrobou, zde má budoucnost. Obec není a nebude dotčena poddolováním a je proto pro investory atraktivní. Lidová architektura a specifický typ osídlení, spolu s jedinečnou přírodou tohoto území, je vzácnou a turisticky přitažlivou oblastí.

Obec Těrlicko požádala v roce 1998 Okresní úřad Karviná, na základě provedené studie, o vyhlášení zvláště chráněného území na dolním toku řeky Stonávky. Pro toto území obec již nechala zpracovat "Plán péče o zvláště chráněné území - Přírodní rezervace Těrlické mokřady". V současné době se provádí příprava vyhlášení tohoto zvláště chráněného území.

Území je tvořeno meandrujícím tokem říčky Stonávky a horní částí Těrlické nádrže. Celková výměra činí 48 hektarů. Břehy jsou z největší části zarostlé lesy a lesními porosty lužního charakteru. Rozmanitá mokřadní a vodní společenstva nabízejí pestrou přehlídku vzácných i ohrožených druhů živočichů a rostlin.

Turistické zajímavosti
Okolí těrlické vodní nádrže je obklopeno členitou a malebnou Těšínskou pahorkatinou, která návštěvníkům poskytuje turisticky vděčné trasy s mírně zvlněným terénem a s pěknými rozhledy do krajiny. Z Těrlicka je možno putovat po značkách k blízkým Beskydám nebo navštívit nedaleké rekreační středisko Žermanickou přehradu.

Mezi nejvýznamnější místní centrum turistického ruchu patří rekreační prostor Těrlické vodní nádrže, která byla uvedena do provozu na řece Stonávce v roce 1962 jako zásobárna užitkové vody na Karvinsku. Přehrada se stala střediskem rozsáhlé vodní rekreace a cestovního ruchu.

Podél říčky Stonávky vede zajímavým přírodním prostředím lužního a mokřadního charakteru naučná stezka "Těrlické mokřady".

Obcí Těrlicko a kolem Těrlické přehrady prochází hlavní trasa cyklistického okruhu euroregionu Těšínské Slezsko v délce 220 km.

Podél západních břehů přehrady je vybudován Těrlický okruh pro závodní motorizmus.

V obci se nachází řada přírodních, kulturních a historických památek a objektů.

Návštěvnost oblasti v sezóně ve volných dnech a současně při příznivém počasí se odhaduje na 25 - 30 tisíc návštěvníků.

Kulturní památky

Jaškovská krčma
Jaškovská krčma je nejstarší dochovanou stavbou v obci. První zmínka o krčmě pochází z roku 1268. Stála na tzv. Jaškovském kopci nad říčkou Stonávkou u cesty vedoucí k Těšínu. Traduje se, že byla útulkem všelijakých lapků a lupičů. Později byla opevněna a opatřena stálou stráží dbající o bezpečí cestujících a o vybírání mýta.

Budova byla podle potřeby přestavována a rozšiřována. Po požáru roku 1682 byla dostavěna do dnešní podoby. V některých místnostech je původní žebrová klenba, ve sklepích zdivo ze 13. století. V roce 1954 byla objevena podzemní chodba, která zřejmě sloužila jako úniková cesta. Jaškovská krčma dnes slouží jako rekreační zařízení a restaurace.

Larischův zámek
Larischův zámeček je skromné šlechtické sídlo ze začátku 19. století, empírový objekt bývalého zámku. Jádro budovy je o něco starší.

V letech 1971 - 72 byla uskutečněna generální oprava celého areálu. Interiér byl přizpůsoben rekreačním účelům, v zámeckém areálu byly postaveny tenisové kurty a účelové zařízení pro vodní sporty.

Sousoší sv. Jana Nepomuckého
Na rohu zámeckého parku je barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého. Na podstavci zdobeném šlechtickými erby s barokním ornamentem stojí na oblacích s andílky postava světce. Plastika je dílem regionálního sochaře a pochází pravděpodobně z roku 1778.

Larischův letohrádek
Larischův letohrádek byl zbudovaný pravděpodobně v letech 1801 až 1804 hrabětem Larischem ve velké ovocné zahradě jako byt zahradníka a je ojedinělou ukázkou drobné empírové venkovské architektury. Jádro tvoří centrální válcovitá stavba o dvou podlažích, zakrytá plochou nízkou helmou. Na stavbu navazují dvě krátká křídla o jedné místnosti, vzadu pak schodiště vedoucí na poschodí věže. Všechny místnosti jsou zaklenuté a prostorově vyvážené.

Na Larischův letohrádek navazuje tzv. hladová zeď, vystavěná za hladomoru v roce 1847 jako ohrada kolem ovocné zahrady. Zeď vyzděná z lomeného kamene dosahovala původně až dvoumetrové výšky. Roky 1845 - 1848 byly léty velké bídy a neúrody. Zeď dal postavit hrabě Larisch, aby pomohl lidem vydělat si nějaké peníze. Dnes je hladová zeď z velké části zničena, zachovalo se z ní pouze malé torzo dlouhé několik desítek metrů. Letohrádek je dnes užíván jako soukromý majetek.

Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince byl vystavěn na vrchu Kostelci během let 1889 až 1891 stavitelem Johnischem z Těšína. Vysvěcen byl krakovským prelátem knězem Henrykem Matzkem dne 16. srpna 1891 za přítomnosti 10 tisíců věřících. Každoročně na svátek sv. Vavřince se koná na Kostelci tradiční pouť.
Když byl v roce 1962 při stavbě přehrady zbořen těrlický kostel sv. Trojice, stal se kostel sv. Vavřince sídlem farnosti.

Vstup ke kostelu zdobí dvě figury apoštolů na hřbitovní bráně. Sochy vznikly ve 2. polovině 19. století. Jsou vysekané z hrubozrnného pískovce, asi 1 metr vysoké. V kostele je část cenného barokního inventáře ze zatopeného kostela. Jsou to zejména kvalitní barokní malby a řada plastik z poloviny 18. století. Z původního zařízení je nejpozoruhodnější obraz sv. Vavřince z roku 1659 a barokní obrazy Ukřižování a Sv. Trojice.

Ke kostelu sv. Vavřince se váže vznik legendy o Černé kněžně spadající do 16. století. Pověst vypráví o vdově Kateřině - Sydonii, která se po smrti manžela oblékala jen do černých šatů. Protože měla také černé oči, lidé ji nazvali Černou kněžnou. Podle vyprávění se odjíždějící kněžna propadla na kostelecké skále s povozem do hlubiny země.

Památník letecké tragédie
V neděli 11. září 1932 se v Kostelci zřítilo letadlo RWD-6. V troskách zahynuli vítězové největšího leteckého závodu na světě Chalenge - pilot poručík František Žwirko a letecký konstruktér Stanislav Wigura. Polští letci, pozvaní jako čestní hosté na letecký den do Prahy, nechtěli zklamat české přátele, a proto neustoupili před vichřicí, která řádila nad Těšínskem. Vichřice jim utrhla křídlo a letadlo se zřítilo do lesa na kopci Kostelci.

Krátce po tragédii se v roce 1932 utvořil výbor pro vybudování pomníku. Projektantem a autorem se stal akademický sochař Julius Pelikán z Olomouce. V den prvního výročí tragické události bylo na místě havárie vybudováno mauzoleum. Uctění památky se zúčastnilo několik tisíc obyvatel. Poláci uspořádali sbírku na památný zvon, který měl být zavěšen v kostele sv. Vavřince.

V době německé okupace byl zvon přechovávaný v muzeu v polském Těšíně odvezen Němci. Německá vojska zbořila mauzoleum a celý park poničila. Veliký kámen s nápisem a datem měl být také zničen, ale obyvatelé Kostelce ho zakopali. Po skončení 2. světové války byl kámen vykopán a položen na původní místo. Pomník uschovaný po dobu války autorem byl v roce 1950 přivezen z Olomouce.

Na podstavci z pískovcových bloků se zvedá čtvercový pylon vyzděný z kvádrů pískovce.V horní třetině je přerušený kamenným prstencem s plastickými znaky českého lva a polské orlice. Sedmimetrový památník je ukončený nadživotní postavou letce. Muž drží v pravé ruce ratolest vítězství, levou rukou se opírá o vrtuli letounu.

Přírodní zajímavosti

Naučná stezka Těrlické mokřady
Naučná stezka vede podél meandrů vodního toku Stonávka v horní záchytné nádrži vodního díla Těrlická přehrada zajímavým přírodním prostředím lužního a mokřadního charakteru. Navazuje na rekreační území hlavní nádrže Těrlické přehrady využívané především k sezónní letní rekreaci zaměřené na koupání, slunění a vodní sporty. Naučná stezka vhodně doplňuje a zpestřuje nabídku rekreačních aktivit nejen ve spádové oblasti Těrlické přehrady, ale i přehrady Žermanické.

Vhodně se dá využít i její funkce výchovné pro doplnění učiva biologie a navazujících předmětů. Návštěvních se na informačních tabulích seznámí nejen s řekou Stonávkou, ale i s hlavními dřevinami a rostlinami lužních lesů a vodních ploch a jejich zajímavými obyvateli. Získané informace si ihned může ověřit a doplnit vlastním pozorováním.

Trasa je dlouhá přibližně 2,5 km a navazuje na modře značenou turistickou trasu Frýdek Místek - Žermanická přehrada - Těrlická přehrada - Český Těšín. Je vedena převážně po vrstevnici na rozhraní mezi hranicí záchytné nádrže vodního díla Těrlická přehrada a přilehlých lesních pozemků. Informační tabule jsou rovnoměrně rozmístěny po celé délce trasy na místech umožňujících výhled na přilehlé vodní a mokřadní plochy a pozorování života na nich. Trasa je přístupná celoročně, v případě déletrvajících dešťů jsou její části zamokřené. Je neprůjezdná pro cyklisty.

Beskydy
Za pěkného počasí je možno z nejrůznějších míst obce Těrlicko obdivovat panoráma nedalekých Beskyd. Nejrozsáhlejší pohled se naskýtá z Babí hory - nejvyššího místa obce (423 m), po jejímž úpatí vede modře značkovaná turistická stezka. Návštěvníkům se nabízí překrásný výhled nejen na Beskydy, ale i na značnou část Těšínského Slezska. Zahlédnout můžeme i nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd Lysou horu (1323 m), dále Travný, Prašivou, Javorový a mnoho jiných vrcholů.

Také během provozování vodních sportů na hladině Těrlické přehrady lze pozorovat nejbližší beskydský vrcholek Prašivou (843 m). K úpatí této nepříliš vysoké, ale turisticky velmi zajímavé hory, je možno podnikat i nenáročné cyklistické túry.

Přehrada - rekreace
Vodní nádrž Těrlicko zaujímá plochu 227 hektarů. Hloubka nádrže dosahuje až 24 metrů, kapacita je přes 27 milionů m_³ vody. Hladina dosahuje průměrné nadmořské výšky 270 m.

V blízkosti nádrže se nacházejí tři veřejné pláže, loděnice s půjčovnami loděk a sportovních potřeb. Největší atrakcí se stal vlek pro vodní lyžování, který je jediným zařízením svého druhu na Moravě a ve Slezsku. Kromě klubu vodního lyžování provozují na přehradě svou činnost dálkoví plavci a dva oddíly jachtařů. Rozšířeno je zde rovněž rybaření a sportovní rybářství na mimopstruhové vodě a působí zde mezinárodně úspěšný klub sportovního potápění.

V okolí přehradního jezera je řada ubytovacích a stravovacích kapacit - veřejná tábořiště, autokempy, dětské chatové tábory, rekreační zařízení a desítky soukromých chat.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.terlicko.cz, na kterých najdete další informace.