Meziboří

Meziboří

Budování města
Podle plánu výstavby, jenž souvisí s tzv. lánskou akcí - programem organizovaného náboru učňů pro učební obory těžkého průmyslu, kterou v roce 1949 vyhlásil prezident Gottwald na schůzce s dělnickou mládeží v Lánech, mělo v Šenbachu vyrůst "středisko pracovních záloh" jinými slovy síť učilišť pro československý průmysl, především pro severočeské uhelné šachty a chemické závody, kterým se po odsunu Němců stále nedostávalo pracovních sil.

Autory projektu "města pracující mládeže" byli architekti Hrouda a Gabriel, stavbu měly zajistit Československé stavební závody Teplice. Šestatřicet místních obyvatel tehdy poslalo stížnost na ministerstvo vnitra. Obávali se, aby výstavbou nebyl narušen původní ráz obce. V září 1950 byl otevřen první internát pro 360 hornických učňů a v lednu 1951 internát pro dalších 360 učňů chemického učiliště. Roku 1952 byla otevřena i dívčí učňovská ubytovna pro hornice a eskavátorky. V té době dosáhl počet obyvatel Šenbachu dvou tisíc. V roce 1952 byla vydlážděna silnice napříč Šenbachem a do obce začala několikrát denně dojíždět autobusová linka. O dva roky později v Šenbachu stálo již patnáct internátů, tři odborné školy a dvě svobodárny.

Kronika uvádí, že obyvatelé Šenbachu v té době chodili v holínkách, protože město bylo jedno velké staveniště. Roku 1955 byla dokončena stavba kulturního domu, která trvala čtyři roky. Téhož roku byla zprovozněna nová silnice do Litvínova.Horečnatý rozvoj povrchové těžby uhlí vyvrcholil likvidací desítek obcí v Podkrušnohoří. Šenbach ležel mimo uhelné sloje, a tak byl rozšířen původní plán postavit učňovské středisko a rozhodnuto o vybudování sídliště pro vystěhovalce z Dolního Litvínova, Záluží, Kopist a Růžodolu.

Projekt zpracovali architekti K. Filsak a K. Bubeníček, stavba cihlových domů byla zahájena v roce 1953 a měla být hotova za čtyři roky. V jejím průběhu se však plány rozrůstaly, a tak budování celého sídliště s patnácti stovkami bytů trvalo až do roku 1968. V roce 1957 začal vyhrávat obecní rozhlas. Se zpožděním byl otevřen poštovní úřad, čekalo se totiž na schválení nového jména obce. Šenbach byl rozhodnutím ministerstva vnitra přejmenován na Meziboří. Nový název schválila místopisná komise Československé akademie věd. Tzv. zčeštění názvu bylo zvažováno již od roku 1948, mezi návrhy se kromě Meziboří objevila jména Kmochov, Přemyslov, Lesov, Rozmach, Zápotocké, Potok, Potočná, Mezihoří, Hornické Mladé a Fučíkov. Meziboří mělo v té době téměř tři tisíce obyvatel.

V roce 1960 dosáhl počet obyvatel Meziboří čtyř tisíc a obci byl radou  krajského národního výboru udělen statut města.  Městský úřad byl tehdy přestěhován do domu č. p. 110. Ve volbách toho roku byl předsedou národního výboru zvolen Viktor Augusta a ve funkci zůstal i v následujícím volebním období. Téhož roku byla uvedena do provozu úpravna vody. Vzhledem k narůstajícímu počtu obyvatel přestávala vyhovovat kapacita hromadné dopravy, takže byly v roce 1961 zpracovány dva projekty tramvajové přípojky. První, která měla vést z Litvínova na Meziboří podél dnešní silnice, byla zamítnuta pro nebezpečné stoupání. Druhá, která měla vést údolím Louček, byla zase příliš nákladná.

V roce 1963 byla zavřena centrální vývařovna (zbourána v roce 1967), ze které se na učiliště rozváželo jídlo v termosech, a internáty si zřídily vlastní kuchyně. Ve stejném roce byla otevřena základní škola pro první stupeň. V roce 1964 bylo po letech dokončeno veřejné osvětlení. V dalších letech přibyly v Meziboří dvoje jesle, tři mateřské školy, nová základní devítiletá škola a dvě školní družiny. Žáci druhého stupně do té doby dojížděli do školy v Litvínově. Dále byly postaveny dvě centrální kotelny, dvě obslužné prádelny, osmnáct prodejen, čtyři restaurace a kašna. Kromě toho byly vyhrazeny prostory pro kadeřnictví, pro čistírnu a opravnu obuvi. V roce 1968 byl dokončen nový městský úřad s poštou a začaly práce na rozvodu telefonů.

Počet obyvatel Meziboří včetně učňů tehdy vzrostl na deset tisíc. Od té doby do současnosti se postupně snižoval až na polovinu. Od roku 1971 byl předsedou MěNV Jindřich Vopalecký. Pro sedmdesátá léta byly charakteristické akce brigádnické svépomoci, tzv. akce Z. Jejich princip spočíval v tom, že město přidělovalo občanům za určitý počet brigádně odpracovaných hodin pozemky. Občané Meziboří postavili v rámci akce Z společně s dodavatelskými firmami požární zbrojnici a dílnu Svazarmu, dům dětí a mládeže, dvě samoobsluhy, kuželnu s restaurací, travnaté fotbalové hřiště a dětské hřiště. Stará dlážděná silnice byla pokryta asfaltem a náměstí před budovou městského úřadu bylo opraveno. Zahrádkáři si v zahrádkářské kolonii postavili rozvod vody a oplotili ji.

Přestože se počet obyvatel Meziboří snižoval, takže jeho infrastruktura začala být značně předimenzována, nechalo město v roce 1977 postavit kino pro 325 diváků. V roce 1978 byly dvě budovy v blízkosti staré lípy přestavěny na penziony pro důchodce. V roce 1981 získalo Meziboří za výsledky v šesté pětiletce titul vzorné město. Rok na to byla dokončena stavba pěti paneláků. Chemické závody postavily pro své zaměstnance v roce 1983 šestapadesát okálů na místě zahrádkářské kolonie, která musela být posunuta několik stovek metrů k lesu.

V roce 1988 si Pozemní stavby Ústí nad Labem postavily v blízkosti náměstí 8. května, na kterém byl dva roky před tím částečně zastřešen chodník před obchody, nové učiliště a začala další výstavba rodinných domů v zahradní, Potoční a Litvínovské ulici. V roce 1989 byl pod paneláky postaven park Přátelství. Díky této stavbě a stavbě zmíněných okálů se naposledy bouraly domy starého Schönbachu. Do dnešní doby se jich tak dochovalo jedenáct. Jindřich Vopalecký zastával funkcipředsedy národního výboru do roku 1988, kdy ze zdravotních důvodů odstoupil. Po něm až do roku 1990 úřadoval František Bejbl.

Životní prostředí
Meziboří se nachází na okraji mostecké hnědouhelné pánve v blízkosti elektráren a chemických závodů. Při inverzích, nejčastěji v lednu, červnu a červenci, teplý vzduch uzavře v pánevní kotlině vzduch chladnější. Ten přestane proudit a zvyšují se v něm koncentrace škodlivin. Poklička teplého vzduchu se tvoří ve výšce 300-600 metrů nad mořem, škodlivé plyny stoupají vzhůru a koncentrují se těsně pod ní. Proto v Meziboří bývají ještě vyšší hodnoty znečištění než v Mostě či Litvínově.V kronikách se poprvé dočteme o zhoršování životního prostředí v roce 1968. Na začátku normalizace veškeré zmínky z kronik opět zmizely. Je možné se dočíst pouze o zavedení přesnídávek do škol jako náhradě za špatné životní prostředí. Informace o znečištění životního prostředí podléhaly pravomocím ministerstva vnitra a byly tajné. K jejich plnému odtajnění došlo až v roce 1991. V roce 1991, kdy ještě nebylo rozhodnuto o odsíření velkých zdrojů znečištění, byly v mateřských školách, školní jídelně a tělocvičně instalovány pračky vzduchu a protialergické vysavače.

Od roku 1992 je na městském úřadě monitorovací stanice, která měří okamžitě znečištění ovzduší. Nejvyšší znečištění bylo naměřeno v únoru 1993, kdy okamžité koncentrace SO₂ přesahovaly 2000 mg/m³ (tato hodnota byla maximem, které bylo na místních přístrojích možné naměřit). V té době byly vyhlášeny ekologické prázdniny. Městský úřad tehdy odvážel děti v autobusech do hor a třicet dětí odcestovalo na náklady cestovní kanceláře Česká národní na týden na Kanárské ostrovy.V roce 1996 byl ve správní budově společnosti DOTERM SERVIS, s. r. o., instalován solární systém na ohřev vody, na kterém se vyzkouší využívání alternativních zdrojů energie a možnost jejich využití v kotelnách.

Stejná firma v současné době dokončila plynofikaci staré mazutové kotelny tak, aby zde v budoucnosti mohla vzniknout úspornější, kogenerační jednotka, vyrábějící současně teplo i elektřinu.V roce 1998 byl dokončen sběrný dvůr pro třídění tzv. nebezpečného odpadu a zpracován projekt naučné stezky, kterým město hodlá podpořit plán referátu životního prostředí Okresního úřadu v Mostě na zřízení přírodního parku v okolí Meziboří.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.mezibori.cz, na kterých najdete další informace.