Vizovice

Vizovice

Historie města

1261 - První písemná zmínka o Vizovicích v zakládací listině cisterciáckého kláštera /Smilheim/ založeného královským kastelánem na hradě Brumově, Smilem ze Střílek. Klášter osazen cisterciáckými mnichy dostal do držení kromě Vizovic ještě na pětadvacet dalších vsí.

1314 – vojsko uherského velmože Matúše Čáka Trenčanského poplenilo klášter i klášterní statky.

1418 – okolní husitská šlechta vyplenila městečko i klášter. V kraji je rozšířeno a přijato Husovo učení.

1424 – další vyplenění městečka i kláštera, nastává jeho úpadek. V polovině 80. let 15. století klášter zaniká.

1483 – páni z Kunštátu získávají právo k držbě Vizovic. Jan Kuna z Kunštátu dává vizovickým měšťanům některá práva.

1498 – právo odúmrti

16. století

1531 – získávají od vrchnosti právo vařit pivo a prodávat ho po celém panství

1549 – Vizovice přechází na pány z Boskovic

1565 – stanovil Jetřich Dobeš Černohorský z Boskovic, aby vdovy a sirotci nebyli nuceni k panské službě v klášteře ani ve dvorech. Propustil z robot všechny mistry i tovaryše řemesla soukenického.

1567 – Koupil vizovické panství Zdeněk Říčanský Kafka z Říčan, který nechal na místě starého kláštera vybudovat zámek Nový Smilheim. Byl to člověk chovající se velmi tvrdě k poddaným, nerespektoval jejich výsady, nutil je do nových robot, bránil jim v užívání „vizovských nerozdílných hor“. Nechal pobořit jejich pivovary a mlýny. Vizovští poddaní si na pana Kafku stěžovali u zemského hejtmana, ochranu hledají u samotného císaře.

1570 – Povýšení Vizovic císařem Maxmiliánem II. na město s dvěma výročními trhy. Stalo se tak na žádost Zdeňka Kafky, čímž se pozitivně zapsal do dějin Vizovic.

1574 – koupila panství Anna Kropáčka z Nevědomí.

1582 – tato vrchnost dala všem svým obcím do opatrování sirotčí peníze a právo brát a prodávat dřevo z bukových lesů.

1584 – potvrdila městu ještě právo odúmrti, povolila měšťanům obsazovat vizovickou faru jen kněžími evangelického vyznání.

1584 – 1594: vlastnil vizovské panství Václav Tetour z Tetova a na Malenovicích.

1594 – majitel panství uherský šlechtic Emerich Dóczy de Nagy Lucsie /Dóczy z Natluče/.

17. století
Nastala doba nového útlaku poddaných, podobně jako za Kafky z Říčan. Vyvstal jeden z velkých problémů poddaných s vrchností kvůli náboženství. Drtivá většina města byla evangelického vyznání. Vleklý spor o obsazování fary.

1600 – Dóczy, pro usnadnění rekatolizace se vzdal patronátního práva nad kostely ve Vizovicích, Jasenné a Pozděchově ve prospěch olomouckého biskupa kardinála Františka Ditrichštejna, který sem začal posílat na katolické misie jezuitské kněze. Setkali se s tvrdým odporem obyvatelstva. Poddaní odmítali chodit do kostela, platit desátek na vydržování kněze.

1602 – vzbouření proti novému katolickému knězi. Poddaní odnesli ornáty a bohuslužebné náčiní z kostela na radnici a nechtěli je vrátit zpět. Nepomáhaly ani tresty.

Zajímavosti

Kláštery
- Klášter Sester sv. Kříže, ve své budově vybudoval sirotčinec, změněný v r. 1922 na Okresní útulnu.
- Klášter Milosrdných bratří, jehož součástí je i veřejná nemocnice a lékárna, oddělení pro slabomyslné děti a epileptiky. Původně byla řízena klášterními lékaři, v r. 1880 se stal primářem obvodní lékař dr. Josef Franta.

Lázně
- Mojžíšovy lázně – Lázeňská ulice (údolíčko Želechov)na jihu města. Do r. 1885 majetek vrchnostenský, pak obecní. Od r. 1913 patřily Josefu Mojžíšovi i s pozemkem. U lázní bývaly i pokoje pro hosty a společenské místnosti. (sirnaté lázně).
- Pravdovy lázně – od r. 1882 založené rolníkem J. Pravdou na vlastním pozemku. (sirný pramen)
- Dudíkovy lázně – v roce 1928 je založil Fr. Dudík na svém pozemku u cesty na Dubovské. (sirnato – železitá voda).

Soukenictví - nejrozšířenější řemeslo
soukeníci byli většinou osvobozeni od robotních povinností. V r. 1585 – 83 soukeníků. Největší rozmach koncem 18. a začátkem 19. století – dodávky pro armádu. Úpadek v druhé polovině 19. století z důvodů rozvoje tovární výroby. Ve 30. letech 20. století byl ve Vizovicích pouze jeden soukenický rám.

Pivovary
město mělo právo várečné. Existoval zde vedle panského pivovaru i pivovar měšťanský. Vařilo se v něm pivo až do r. 1887, kdy vyhořel. Panský pivovar byl v provozu do r. 1891.

Z dalších podniků velkostatku to byla ještě cihelna (od r. 1726) a pak mlýny, pily a pálenice.

Palírny
Výroba pálenek, hlavně slivovice se udržela až do dnešní doby. O první panské „palírni“ je zpráva v panském urbáři z r. 1585. Vrchnost pálenici pronajímala. S rozvojem ovocnářství přibývalo i pálenic.

Ve 30. letech 20. století zde bylo již 9 větších pálenic – Singrova, Jelínkova, Kalendova, Rolnického závodu ovocnářského, Hábova, Bajerova a další.

Zpracování ovoce na víno, šťávy a marmelády dalo ve Vizovicích vzniknout dalším menším podnikům:
Pirus (1923 – 1930) Ovocnářská společnost (Čech, Sláma, 1928 – 1946)
Pažout (1928 – 1948) Mynář (1932 – výroba marmelád a povidel)

Koupání:
Zlín - městské lázně, letní koupaliště ve Vizovicích, přehrada Luhačovice, vodní nádrž Slušovice.

Lyžování:
Vhodné běžecké terény, vlek Zlín , Troják, Vsetín – lyžařský areál Jasénka.

Výlety:
Zlín - kulturní a zábavní vyžití, ZOO a zámek Lešná, lázně Luhačovice, zámek Vizovice, turistika po Vizovických a Hostýnských vrších, hrad Lukov, houbaření, cykloturistika.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.vizovice.eu/, na které najdete další informace.