Frýdlant - nejstarší hradní muzeum ve střední Evropě

Frýdlant - nejstarší hradní muzeum ve střední Evropě

Frýdlant se právem řadí nejen k nejvýznamnějším památkovým celkům v severních Čechách, ale také k nejrozsáhlejším. Jsou v něm totiž spojeny dva architektonické útvary – středověký hrad a renesanční zámek. Gotický hrad byl postaven na vysoké čedičové skále přímo nad řekou Smědá, která protéká Frýdlantem v Čechách.

Ve vynikající obranné pozici na vrcholu skalního ostrohu byl hrad Frýdlant postaven tak, aby měl bezpečně pod kontrolou širé okolí. Nepřístupný z východu, západu i jihu. Zranitelnější byla pouze severní strana. V těchto místech však výhodu příkrých skal zastoupil hluboký vodní příkop.

První písemné zmínky o existenci původního hradu se datují z roku 1278. Středověký hrad byl vybudován na strategicky významném místě, kudy vedly obchodní stezky do Žitavy. V 16. století byly provedeny renesanční úpravy hradu a byl postaven renesanční Dolní zámek. V 18. století přikročili majitelé k barokním úpravám a v 19. století ke klasicistním a romantickým.

Prvními majiteli hradu Frýdlant byli Ronovci, kteří patřili k nejmocnějším českým šlechtickým rodům ovládajícím široké okolí. Za panování Přemysla Otakara II., který se s nejvyšší pravděpodobností jejich stále rostoucí moci zalekl, se hodně změnilo. Ronovcům bylo frýdlantské panství odejmuto v zájmu upevnění královského postavení vládce. Zakrátko bylo sídlo prodáno Biberštejnům, v nichž král viděl věrné a silné spojence, kteří se významně podíleli na dalším rozšiřování hradu.

Počínaje rokem 1558 se zde usídlili Redernové, kteří byli nejen zdatní obchodníci a válečníci, ale také podporovatelé stavebních prací a umění. Melichar z Redenu byl významným válečníkem své doby a dokonce prezidentem císařské vojenské rady. Slávu si vydobyl zejména ve válečných taženích proti Turkům. Hradní sídlo bylo v této době rozšířeno o Dolní zámek postavený v renesančním slohu.

Po bitvě na Bílé hoře se dřívější hrad rozšířený o renesanční zámek stal majetkem proslulého vojevůdce Albrechta z Valdštejna. Pořídil ho za 150 tisíc zlatých a postupně se postaral o vybudování ohromné hospodářské domény. Statky frýdlantského panství v době třicetileté války zásobovaly jeho armádu.  Frýdlantsku se tehdy říkalo Terra felix – Šťastná země.

Poslední vlastníci Frýdlantu, kterými byli Clam-Gallasové, zpřístupnili historický objekt veřejnosti už od roku 1801. Frýdlantská pamětihodnost se tak stala nejstarším hradním muzeem, což byl tehdy ve střední Evropě unikát. Významný šlechtický rod Clam-Gallasů zde pobýval až do roku 1945, kdy Frýdlant přešel do vlastnictví státu. Po roce 1945 byly veřejnosti zpřístupněny i obytné a reprezentační prostory v budově nového zámku.

Z dřívějšího vzhledu gotického hradu se do současnosti nedochovalo vše v původní celistvosti. Dnes je hrad mohutný dvoupodlažní objekt s menším nádvořím nepravidelného tvaru, kterému vévodí válcová věž – tzv. bergfrit. Renesanční zámek s kaplí byly budovány na konci 16. a začátkem 17. století stavitelem Markem Spazziem di Lancio. K posledním stavebním úpravám většího rozsahu došlo v 60. letech 19. století, když bylo přestavováno kastelánské křídlo.

Rozlehlý renesanční zámek s bohatou výzdobou má rozsáhlé sbírky nesmírné historické a umělecké ceny. Historicky hodnotné jsou i domy před hradem. Současná výstavní expozice zahrnuje nejstarší hradní muzeum ve střední Evropě, kapli s hodnotným mobiliářem a dvě zámecká křídla. Expozice hradního muzea je zaměřena na třicetiletou válku a osobnost Albrechta z Valdštejna. Za zmínku stojí historické listiny a dokumenty vztahující se především k třicetileté válce.

Příznivci historie si mohou prohlédnout v interiérech hradu rytířský sál, zbrojnici a obdivuhodnou sbírku dýmek. Zbrojnice opatruje více než tisíc zbraní vojenských i loveckých v zastoupení zbraní chladných i palných. Původ nejstarších exemplářů lze zařadit do poloviny 12. století a nejmladší pocházejí z I. světové války. Rozsáhlá kolekce historických zbraní od dob husitských válek a po I. světovou válku je stejně zajímavá jako zámecká obrazárna s díly barokních a nizozemských mistrů. Ze stěn na návštěvníky ze svých portrétů shlížejí mimo jiných šlechtici Martinic, Gallas, Straka z Nedabilic a hrabě Antonín Spork, což jsou díla Petra Brandla a Karla Škréty.

Pozoruhodný je také dětský pokoj s hračkami z konce 19. století, který zaujme určitě nejen nejmenší návštěvníky. Interiéry zámku nabízejí k prohlídce další reprezentační místnosti a apartmá hraběte a hraběnky, koupelnu i zámeckou kuchyni s funkčními kamny a grilem, měděným a cínovým nádobím. Nedílnou součást prohlídkového okruhu tvoří také renesanční zámecká kaple sv. Anny. Kolem zámku se nachází rozlehlý nádherný park.

-ar-

Přechozí články z České republiky:
Kulturní Hradec Králové
Karlovy Vary - město lázní a festivalů
Uherské Hradiště hýří vínem a folklórem
V Pardubicích to žije nejen perníkem
Zlín je město spojené se jménem Baťa a filmovou tradicí

Článek byl zobrazen 7 193 krát.