Hrad Zvíkov je skvost českého stavitelského umění

Hrad Zvíkov je skvost českého stavitelského umění

Stavbu hradu Zvíkov započal Václav I. ve 13. století a dokončil ji Přemysl Otakar II. Hrad měl strategickou polohu na skalním ostrohu a sloužil jako opěrný bod královské moci. Původně královský hrad bývá často označován jako král českých hradů. Hrad Zvíkov patří bezesporu mezi skvosty české raně gotické architektury.

Hrad se vypíná na vysokém skalnatém ostrohu nad soutokem Otavy a Vltavy, obklopen ze tří stran vodou, ve výšce 400 metrů nad mořem, asi 15 km severně od města Písku. Ostroh byl zřejmě osídlen už v době prehistorické, neboť na přelomu letopočtu v těchto místech bylo významné patrně keltské hradiště. Archeologické průzkumy této lokality dokazují, že zde v době laténské stávalo opevněné sídliště, které mohlo být i oppidem.

Foto: letecký pohled

Postupné budování Zvíkova je nejprůkazněji spjato s dobou vlády Václava I. První písemná zmínka o hradu vypínajícím se nad hladinou Orlické přehrady je datována z roku 1234, kdy byl obsazován královskými purkrabími. Výhodná poloha a skvělý obranný systém učinily ze Zvíkova skoro nedobytný hrad. V historii byl tento fakt několikrát potvrzen, ať už se jednalo o husitské války, povstání český stavů v roce 1618 – 1622 i v dobách třicetileté války, kdy hrad sloužil jako pevnost.

Hrad byl vždy majetkem koruny české, kterou také na čas v Černé věži hostil. Největší věhlas získal královský hrad za vlády Karla IV. (1346 – 1378), který se postaral o jeho důkladnou opravu. Říká se, že Karel IV. v těchto místech rád pobýval. Po dostavbě hradu Karlštejna však hrad Zvíkov pozbyl svého významu, coby dočasného útočiště korunovačních klenotů, a posléze začal často měnit majitele.

Po vymření Přemyslovců získali zástavní držení Rožmberkové a dále Švamberkové. Později se vlastníky hradu stávají v 17. století Eggenbergové a po nich se jsou majiteli Schwarzenbergové až do roku 1948. Švambergové provedli na Zvíkově rozsáhlé renesanční úpravy, které však původní charakter stavby nenarušily. Tehdy vznikla většina nástěnných maleb, kterými dal Bohuslav ze Švaberka vyzdobit hrad. V letech 1561až 1597 byl hrad přestavován pod taktovkou stavitele Honse Vlacha a tehdy byl v hradním areálu postaven také pivovar.

Vynikající pevnostní systém hradu umožnil odolávat útočníkům i za třicetileté války. Teprve v roce 1622 zvíkovská posádka podlehla přesile a hrad byl císařským vojskem zpustošen. Od poloviny 17. století nejslavnější období hradu skončilo, hradní prostory byly využívány jen hospodářsky a po roce 1648 začal Zvíkov chátrat.

Až v polovině 19. století provedl kníže Schwarzenberg první opravy. Byla nově zastřešena kaple a opraveny hradní věže. Výraznějšími rekonstrukcemi prošel hrad po roce 1881 a posléze ještě v 80. letech 20. století, kdy se přistoupilo k velké obnově zejména královského paláce. Tehdy byly dostavěny nádvorní arkády a obnoveno západní arkádové křídlo s restaurovanými nástěnnými malbami.

Zásluhou oprav a rekonstrukcí se hrad Zvíkov velmi dobře dochoval. Už zdálky jsou pro siluetu hradu typické 3 věže – Černá (dříve Hlízová), která tvoří jádro hradu, Červená a Hláska – předsunutá obranná kulatá věž. Nejvýznamnější stavbou hradu byl královský palác, jehož součástí je hodnotná hradní kaple.

Foto: Písecká brána a Hláska

Nejstarší částí hradu je 20 metrů vysoká hranolová Hlízová věž v jihozápadním nároží, která pochází pravděpodobně z 20. až 30. let 13. století. Dříve byla nazývaná Markomanka, neboť se věřilo, že byla dílem Římanů či jejich severních sousedů, kterými byli germánští Markomané. Ve zdivu spodní části jsou dochovány kamenické značky, které jsou často pokládány za runové. Z obdivuhodných interiérů je třeba upozornit především na klenutý prostor v přízemí Hlízové věže se střílnami a nad ním v patře tzv. Korunní síň, v níž měly být přechodně uloženy korunovační klenoty.

Dnes je Zvíkov omývaný vodami Orlické přehrady nejlépe dochovanou ukázkou královského hradu doby posledních Přemyslovců. Malebné nádvoří s ambity a arkádami doplňují částečně instalované interiéry. Návštěvníkům je přístupná vyhlídková věž, středověké sklepení a kaple sv. Václava s nástěnnými malbami z konce 15. století, která právem náleží k nejkrásnějším raně gotickým interiérům u nás.

Zvíkov láká nejen turistické výletníky, ale je přitažlivý i pro milovníky záhad. Proslýchá se, že ve věži hradu Zvíkov se dějí podivné věci. Mají se tu rychle vybíjet baterie fotoaparátů a videokamer, přičemž kvalita výsledných snímků a záběrů dostává notně na frak. Podle legendy střeží hrad Zvíkovský rarášek, který zajistil jeho nedobytnost.

Pozoruhodné zkušenosti mají s natáčením ve zdech Zvíkova filmaři. Například při natáčení dobrodružného příběhu Maharal – tajemství talismanu se nic neobvyklého nepřihodilo, zato tvůrcům seriálu Strážce duší se naopak podařilo hned na několik záběrů během noční sekvence natočit tajemnou postavu, která se jim neočekávaně tlačila do záběru. Dodnes jsou přesvědčeni, že natočili ducha.

Informace pro návštěvníky
Zvíkov je cílovým místem 150 km dlouhé Pootavské cyklistické trasy vedoucí z Modravy na Šumavě. Na Zvíkově končí cyklistická stezka č. 1149. Hrad Zvíkov je přístupný z parkoviště u Zvíkovského Podhradí, případně z přístaviště lodí.  Pravidelná lodní doprava funguje na jezeře vždy v letní sezóně a spojuje přehradní hráz, zámek Orlík a hrad Zvíkov. Z Písku, případně Čimelic a Milevska do zastávky Zvíkovské Podhradí funguje ve všední dny pravidelná autobusová doprava.

-ar-
Fotografie a další informace - http://www.hrad-zvikov.eu/

Přechozí články z České republiky:
Zámek Buchlovice
Rytířský hrad Bouzov
Kuks je perlou českého vrcholného baroka
Frýdlant - nejstarší hradní muzeum ve střední Evropě
Kulturní Hradec Králové

Článek byl zobrazen 6 916 krát.