Královský hrad Bezděz byl i klášterem

Královský hrad Bezděz byl i klášterem

Bezděz nazývaný též Král hradů se díky své už z dálky viditelné siluetě stal dominantou Českolipska. Bezesporu patří k nejobdivuhodnějším raně gotickým evropským památkám. Bezděz byl postaven jako reprezentativní sídlo krále, které představuje jednotný sloh – vyspělou ranou gotiku.

V době svého založení měl hrad Bezděz pevností nedobytnou, která měla jedinou nevýhodu. Protože hrad stojí na vysokém kopci, nemá studnu. Hradní obyvatelé tak pili prý většinou pivo a víno. Voda se používala jen pro vaření a koně.

Přesné datum založení hradu Bezděz není známé, ale je jisté, že ho nechal postavit Přemysl Otakar II., který na tomto území založil také v podhradí město stejného jména. Nejspíše v 60. letech 13. století český král známý též jako král železný a zlatý využil dominantního vrchu a nechal na něm vystavět pevný kamenný hrad. Jeho účelem v té době byla obrana obchodní cesty vedoucí od Mělníka okolo Bezdězu dále do Žitavy.

Autor: Merseburg

Výstavba hradu probíhala pravděpodobně v letech 1265 až 1278 a na její realizaci se podílela významná královská huť ovlivněná stavebním uměním, které do Čech přinesli mniši řádu cisterciáků z Burgundska a severního Německa. Bezděz byl na rozdíl od jiných hradů postaven celý v krátké době bez přístaveb a ani další staletí nezasáhla do jeho podoby. Tento hrad je skutečným obrazem hradu pevnostního charakteru zbaveného dalších hospodářských staveb, který sloužil především k zajištění panovníkovy bezpečnosti.

Do roku 1588 se v historii hradu střídají období, kdy byl přímo pod královskou korunou a etapy, kdy byl v zástavě mocných šlechtických rodů. Po smrti Přemysla Otakara II. v roce 1278 byl hrad obsazen braniborskou posádkou. Hrad, který měl být důstojným místem pobytu našich králů, se krátce po Přemyslově smrti stal vězením jeho sedmiletého syna Václava a ovdovělé královny Kunhuty. Oba si sem převezl v lednu 1279 kralevicův poručník Ota Braniborský. Královna si vyžádala účast na pohřbu svého manžela ve Znojmě, prchla a už se na Bezděz nevrátila. Syn Václav byl vězněn dále a poté odvezen do Špadavy, aby byl do Čech navrácen až v roce 1283 za tučné výkupné v hodnotě 15 tisíc hřiven stříbra.

Pod přímou panovníkovu správu se hrad vrátil až po nástupu Karla IV. na královský trůn. V roce 1366 zde založil Velký rybník, který byl mnohem později na počest K. H. Máchy přejmenován na Máchovo jezero. Přestože Karel IV. prohlásil Bezděz za královský majetek, který nesmí být zastavován, jeho syn - český král Václav IV. hrad v roce 1398 zastavil svému bratranci Prokopovi. Do vlastnictví Českého království se hrad Bezděz již nikdy nevrátil.

Autor: Merseburg

V husitských válkách byl hrad nejmocnější oporou katolické církve na severu Čech. V jeho nedobytnost se důvěřovalo natolik, že sem byly převezeny z Prahy Zemské desky a značný církevní a světský majetek. V průběhu husitských nepokojů nebyl hrad skutečně dobyt a husité se o jeho dobytí ani nepokoušeli.

Po bitvě na Bílé hoře od roku 1621 byl vlastníkem hradu Albrecht z Valdštejna, který jej přebudoval v roce 1627 na klášter. Před skončením třicetileté války v roce 1642 byl hrad na čas obsazen Švédy. V roce 1648 po podepsání Vestfálského míru nebylo dlouho v těchto končinách příliš bezpečno. První kolonie mnichů do těchto míst přicházely až v roce 1661, aby opravili kapli, královský a purkrabský palác. Od roku 1662 do roku 1785 zde byl klášter řádu monserratských benediktinů. V roce 1666 byla na hrad přivezena kopie monserratské Madony, což bylo příčinou pro začátek velkolepých mariánských poutí. Povídá se, že od dob, kdy byl na Bezdězu klášter, byl zde ukryt velký mnišský poklad. Majetek, který byl mnichy nashromážděn, však vzal za své v roce 1778. Klášterní poklad byl odhalen a odvezen Prušáky po bojích s rakouským vojskem.

Hned v roce 1785 byl klášter zrušen císařem Josefem II. Vybavení kláštera bylo převezeno do okolních kostelů a také částečně rozprodáno v dražbě. Zlatokopecká horečka, která zachvátila zdejší kraj i okolní starousedlíky se stala inspirací k sepsání Smetanovy opery Tajemství na libreto Elišky Krásnohorské.

S počátkem 19. století se hrad stává ruinou. Na své popularitě však neztrácí ani v období romantismu, kdy se zříceniny stávaly zvláště vyhledávanými. S hradem Bezděz souvisí působení našeho největšího romantického básníka K. H. Máchy, který na hradě i v Podbezdězí nacházel inspirace ke svým dílům.

Bezděz se stal oblíbeným turistickým místem, což přimělo tehdejší majitele Valdštejny k různým opravám. Po válce v roce 1953 převzala Bezděz Státní památková péče a od roku 1982 jsou opravám hradu věnovány nemalé částky. V roce 1978 byl Bezděz prohlášen za národní kulturní památku.

Návštěvníci si mohou prohlédnout královský palác s unikátní kaplí a řadou gotických architektonických detailů, purkrabský palác i další části hradu. Přístupná je také velká věž 34 metrů vysoká s rytířskou síní v nejvyšším podlaží a s nádhernou vyhlídkou do kraje. Když budou mít výletníci štěstí a dobrou viditelnost, možná uvidí odsud i Ještěd.

Informace pro návštěvníky

Pro vozíčkáře je na hradě bezbariérový přístup jen do Purkrabského paláce, jinde jsou schody. Na hrad Bezděz přicházejí turisté ze stejnojmenné obce na úpatí hory. Na hrad vede strmá cesta lesem, ale menší námaha stojí zato. Pěšky se výletníci na hrad dostanou z města Doksy po červené TZ známé jako Máchova cesta nebo z Bělé pod Bezdězem po červené TZ asi 10 km.

Vlakem se návštěvníci dostanou buď do stanice Bezděz a dále 3 km po modré TZ, nebo do stanice Okna a dále 5 km po zelené TZ, případně do stanice Doksy a dále 6 km po červené značce. Autem je možný dojezd do obce Bezděz pod hradem, do níž vedou pro cyklisty cyklotrasy č. 3045 a 0060.

-ar-

Přechozí články z České republiky:
Rajský lázeňský život v Luhačovicích
Olomoucký sloup Nejsvětější trojice
Telč – městská perla
Mramorový hrad Pernštejn nebyl nikdy dobyt
Hrad Loket

Článek byl zobrazen 8 694 krát.