Španělská synagoga stojí na místě nejstarší pražské židovské modlitebny

Španělská synagoga stojí na místě nejstarší pražské židovské modlitebny

V místě, kde kdysi stávala nejstarší pražská židovská modlitebna, byla roku 1868 vystavěna nádherná Španělská synagoga, která dodnes okouzluje kolemjdoucí unikátním maurským slohem. Jedná se o nejmladší synagogu tzv. Židovského města na pražském Josefově a bezpochyby je jednou z nejkrásnějších židovských staveb u nás.

Zboření Staré školy

Původně na místě dnešní Španělské synagogy stávala židovská modlitebna nazývaná Stará škola čili Altschul, jejíž vznik je datován na přelom 11. a 12. století. Nejstarší dochovaná informace o této škole pochází z roku 1142. Stará škola tak byla nejstarší synagogou na pražském Josefově. Postavit ji měli údajně Židé z byzantského kulturního prostředí, kteří se však s pražskou židovskou komunitou nikdy úplně nesžili, o čemž svědčila poloha synagogy stranou jádra pražského ghetta. Ke konci své existence sloužila Stará škola pražským, německy mluvícím reformním Židům. Název „škola“ získala synagoga proto, že sloužila jako vzdělávací institut pro obyvatele židovské obce. V letech 1836 - 1845 působil ve Staré škole jako varhaník František Škroup, skladatel české národní hymny. Vzhledem k tomu, že byla synagoga v minulosti několikrát poničena a prošla i značně neodbornou rekonstrukcí, bylo v roce 1867 rozhodnuto o její demolici. Tuto synagogu měla nahradit nová budova, která by lépe odpovídala potřebám tehdejší moderní doby.

Výstavba nové synagogy

O rok později tak byla dle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase vystavěna Španělská synagoga, která tuto část Prahy zdobí dodnes. Nachází se v Dušní ulici, v těsném sousedství kostela sv. Ducha a parku s pomníkem židovského spisovatele Franze Kafky, jehož autorem je akademický sochař Jaroslav Róna. Španělská se jí říká proto, že se v ní usadila malá část španělských Židů, kteří byli v 16. století vyhnáni ze své země Isabelou Kastilskou. Španělská synagoga je zajímavá zejména svým nádherně zdobným maurským slohem, který se právě v 19. století v evropských židovských komunitách těšil velké oblibě. Štuková výzdoba interiéru byla svěřena Q. Bělskému, který ji dokončil v letech 1882 – 1893.

Foto: detail Španělské synagogy

Architektura

Španělská synagoga má centrální čtvercový půdorys a její ústřední prostor je zastřešen kopulí. Do hlavní lodi se ze tří světových stran otevírají galerie na kovových konstrukcích. Na jižní galerii se nachází varhany. Na stěnách i v řezbářské výzdobě dveří, na zábradlí či v galeriích je patrná typická štuková arabeska i orientální motivy. V letech 1893 byly dokončeny barevné vitráže i vnitřní výzdoba, jejichž autory jsou architekti A. Baum a B. Münzberger. Kruhové okno s vitráží má podobu šesticípé hvězdy. Bohatě zdobený Aron ha-kodeš se nachází ve východní stěně synagogy, tedy ve stěně orientované směrem k Izraeli, respektive k Jeruzalému.

Dominantu interiéru představuje štuková zlacená a polychromovaná arabeska, která byla inspirována islámským dekorativním uměním a architekturou. Islámské umění a architektura je patrná i na dalších architektonických doplňcích. Z maursko-španělské architektury byl například převzat podkovovitý tvar oken. Španělská synagoga se od jiných tradičních synagog liší tím, že je rozvržena jako reformní. Bima, tedy vyvýšené místo sloužící jako jakési pódium, se nenachází uprostřed stavby, ale u východní stěny, kde je spojena s vyvýšeným místem u Aron ha-kodeš. Roku 1935 přibylo k synagoze jižní křídlo, dnes známé jako zimní modlitebna, které navrhnul architekt Pecánek. V této podobě se podařilo synagogu v podstatě dochovat až dodnes.

Foto: Španělská synagoga a socha Franze Kafky

Funkce synagogy

Až do roku 1941 sloužila Španělská synagoga k bohoslužebným účelům. Za druhé světové války se z ní však stalo skladiště, kde nacisté shromažďovali synagogální předměty zabavené v českých židovských obcích. V letech 1958 – 1959 podstoupila synagoga celkovou rekonstrukci interiéru a O. Rothmayer ji také upravil na depozitář Židovského muzea v Praze. Bohužel s příchodem 70. let začala být Španělská synagoga zanedbávána a tak musela být později uzavřena. Další rekonstrukce se dočkala až roku 1989 a během 90. let minulého století byla kompletně obnovena a získala svou původní krásu. V roce 1994 byla konečně slavnostně otevřena a mohla začít sloužit bohoslužbám. Ze začátku se zde bohoslužby sloužily jen o svátcích, ale později se zde začaly konat i pravidelné páteční večerní bohoslužby.

Současnost

Nynějším vlastníkem Španělské synagogy je Židovské muzeum v Praze, která má v budovách přiléhajících k synagoze své ústředí, ale také knihovnu a depozitáře. Tak jako v ostatních synagogách v Praze, i ve Španělské synagoze se nachází stálá expozice související se židovskou tématikou. V hlavní lodi je k vidění zajímavá výstava s názvem „Dějiny Židů od emancipace do současnosti“, která navazuje na výstavu „Dějiny Židů v Čechách a na Moravě od počátků osídlení do počátků emancipace“ (od 10. do 18. století), která je k vidění v nedaleké Maiselově synagoze. Tyto výstavy přiblíží zájemcům dějiny židovské komunity od období vlády Rudolfa II. až po druhou světovou válku. Součástí expozice je výstava, kde je možné si prohlédnout stříbrné předměty pocházející z českých a moravských synagog. Výstava je umístěna do prostor někdejší zimní modlitebny. Zajímavá je rovněž galerie Roberta Guttmana nacházející se v zadním traktu synagogy, kde se konají krátkodobé umělecké výstavy s židovskou tématikou. Ve Španělské synagoze se dodnes pořádají bohoslužby a také koncerty vážné hudby.

- jap -

Další články z Prahy:
Vyšehrad je kultovním místem českého národa
Jeruzalémská synagoga – synagoga tří jmen
Maiselova synagoga patří k nejkrásnějším židovským stavbám v Praze
Kostel Panny Marie Vítězné ukrývá sošku Pražského Jezulátka
Klausová synagoga – největší židovský svatostánek

Článek byl zobrazen 19 442 krát.