Vyšehrad je kultovním místem českého národa

Vyšehrad je kultovním místem českého národa

Vyšehrad se skálou nad řekou se siluetou štíhlých věží patří neodmyslitelně k pražské krajině. Původně hradiště z 1. poloviny 10. století se stalo v 2. polovině 10. století knížecím sídlem Boleslava II. a potom hlavním sídlem přemyslovských knížat. Pozůstatky královského paláce leží na skále nad řekou Vltavou v místech, kde ve středověku končila Praha.

Národní kulturní památka Vyšehrad si i v dnešní době stále uchovává magickou atmosféru a tajemství. Svým návštěvníkům poskytuje jedno z nejkrásnějších panoramat staré Evropy a podněcuje pozitivní naladění nejen pro kulturní, ale i duchovní záležitosti. Bájné sídlo kněžny Libuše a Přemysla Oráče je opředeno nejrůznějšími pověstmi o pokladech, čertech, černých psech v ohnivých spřeženích a řadou jiných přízraků.

Booking.com

Jiráskovy „Staré pověsti české“ jsou vlastně ze starých kronik mistrně zpracované tradice a pověsti tohoto tajemného místa. Vyprávějí o kněžně Libuši a jejích věštbách o budoucí slávě Prahy, o udatném Bivojovi, o zakladateli panovnické dynastie Přemyslu Oráčovi, o bájném koni Šemíkovi a jeho skoku z vyšehradské skály a také o dívčí válce.

Dějiny dokládají, že historie Vyšehradu se začala už v pradávných dobách před ukřižováním Krista. Už tehdy bylo zdejší území osídleno. Vyšehradské podhradí mezi hradem a Novým městem pražským existovalo již v 10. století, kdy bylo centrem pražského obchodu.  Opevněným hradištěm byl Vyšehrad již v pravěkém období a hradby byly bezpochyby nezbytnou součástí přemyslovského sídla konce 10. a 11. století.

Prvním nesporným dokladem o existenci vyšehradského hradiště jsou přemyslovské denáry Boleslava II. ražené ve zdejší mincovně v polovině 10. století. Zcela prokazatelně bylo zde v dobách 10. století vybudováno slovanské hradiště, neboť je písemně doloženo již na samém počátku 11. století. V tomto století bylo dobou největší vyšehradské slávy. V té době tu stál knížecí palác coby sídlo prvního českého krále Vratislava II.

Vláda Vratislava II. začíná novou kapitolu v dějinách Vyšehradu. Tento kníže, který byl roku 1085 jmenován králem českým a polským si za svou rezidenci zvolil právě Vyšehrad. Kolem roku 1070 nejenže zesílil opevnění Vyšehradu, ale založil nový chrám – baziliku sv. Vavřince, snad nejstarší pražskou románskou rotundu sv. Martina a vyšehradskou kapitulu.

Již v 2. polovině 12. století přesídlil Soběslav I. na Pražský hrad, a tak se významné postavení Vyšehradu změnilo. Po Pražském hradě jde však stále o druhý nejdůležitější hrad v Čechách. Celý areál získal v průběhu staletí významné stavby, z nichž vyniká především rotunda sv. Martina, bazilika sv. Petra a Pavla, a tzv. Libušina lázeň.

Další významné období pro Vyšehrad nastalo v dobách vlády Karla IV., který rozhodl a zavedl tradici, aby se čeští králové po korunovaci poklonili památce prvních Přemyslovců. Na Vyšehradě začínala tzv. Královská cesta – korunovační obřad českých králů. Karel IV. nechal na Vyšehradě vystavět velkolepý palác s masivními hradbami, věžemi a branami a kostelem sv. Petra a Pavla. Tyto stavby částečně připomínaly původní slávu Vyšehradu.

Husitské války však přivodily další obrat v osudech Vyšehradu. V listopadu roku 1420 došlo pod Vyšehradem k rozhodující bitvě, z níž vyšli vítězně husité, což znamenalo zničení celého Vyšehradu. Přes tento obrat v dějinách Vyšehradu, zůstala v těchto místech zachována řada vzácných staveb až do dnešních dnů. Zachována byla pouze brána Špička a rotunda sv. Martina.

V 1. polovině 17. století byl přestavěn do dnešní podoby barokní pevnosti, o čemž rozhodl císař Ferdinand III. Faktická stavba pražské barokní pevnosti začala v roce 1653 právě na Vyšehradě a do roku 1678 byla stavba zdejšího opevnění hotova. Vyšehradská pevnost zůstala v rukou vojenské správy i po zrušení pražského opevnění, a proto je docela neporušená dodnes.

O současnou tvář Vyšehradu se v 2. polovině 19. století výrazně zasloužili národně orientovaní probošti Václav Štulc a Mikuláš Karlach. V té době byl přestavěn v novogotickém slohu kostel sv. Petra a Pavla podle návrhu J. Mockera a F. Mikše, přestože respektovali dispozice gotické stavby Karla IV.

Národní pohřebiště se Slavínem zde bylo vybudováno také až ve druhé polovině 19. století. Hřbitov na Vyšehradě se stal místem odpočinku významných osobností kultury a vzdělanosti. Dnešní hřbitov vytváří osobitý výtvarný celek, jehož součástí je jedinečná galerie hřbitovních plastik.

Návštěvnické informace
V celém areálu KP Vyšehrad je bezbariérový vstup jak od brány Táborské (od metra C), tak od Cihelné brány z Vratislavovy ulice od Výtoně i Albertova. Z objektů stálé expozice jsou s bezbariérovým přístupem pevnost Vyšehrad, Kasematy, vstup do sálu Gorlice, informační centrum Špička a Gotický sklep. K objektům s omezeným bezbariérovým vstupem pouze s doprovodem patří Letní scéna a Galerie Vyšehrad nad Libušinou lázní s příkrým a úzkým schodištěm nemá bezbariérový vstup.

Další památky a zajímavosti v Praze

- roh -

Článek byl zobrazen 24 371 krát.