Zvony a zvonečky pražské Lorety

Zvony a zvonečky pražské Lorety

Pražská Loreta či jen zkráceně Loreta, je unikátní soubor barokních památek nacházející se v Praze na Hradčanech. Toto poutní místo s bohatou historií je dominantní stavbou Loretánského náměstí. Až někdy půjdete k Pražskému hradu, rozhodně se u Lorety nezapomeňte také zastavit. Budete překvapeni, kolik zajímavostí je zde k vidění

Svatá chýše

Pod názvem Loreta se ukrývá významné pražské poutní místo, které je koncipováno jakožto uzavřený komplex staveb situovaných okolo Svaté chýše (Santa casa). Jako Svatá chýše je nazývána stavba, která podle legendy stála v Nazaretu a byla svědkem Vtělení Božího Syna, života Panny Marie i Svaté Rodiny. Po útoku Saracénů do Nazaretu přenesli andělé Svatou chýši přes moře do Loretta na jihu Itálie. Z tohoto města se pak od poloviny 16. století šířila úcta ke Svaté chýši a po celé Evropě byly zakládány kopie této stavby – malé kaple.

V roce 1626 byl i na pražských Hradčanech při kapucínském klášteře položen základní kámen Svaté chýše a tím byla započata historie Lorety coby poutního místa. Stavba, kterou financovala hraběnka Benigna Kateřina z Lobkowicz, byla dne 25. března roku 1631 vysvěcena pražským arcibiskupem Arnoštem Vojtěchem, kardinálem hrabětem z Harrachu. Pražská Santa Casa je kopií kaple z italského Loretta, kterou navrhnul italský architekt Giovanni Orsi. V 60. letech 17. století nechala Alžběta Apolonie hraběnka Kolowratová vybudovat reliéfní obložení stěn ve štuku. Těmito pracemi pověřila italského sochaře G. B. Cometa (1620 – 1687). Fasádu tak dnes zdobí sochy starozákonních proroků, pohanských věštkyň a také výjevy ze života Panny Marie Loretánské s důrazem na Kristovo dětství.

Booking.com

V interiéru kaple se údajně nachází i několik trámů a cihel, které pocházejí přímo z italské Loretty a stěny zdobí fragmenty maleb. Na hlavním oltáři je umístěna poutní milostná soška Loretánské madony, z lipového dřeva, která je kopií již neexistujícího originálu z dřeva cedrového. Soška spočívá v bohatě zdobeném stříbrném rámu z roku 1671, který je označen erbem donátorky Alžběty Apoleny hraběnky Kolowratové, rozené Tilly. Většina vybavení Svaté chýše, jako jsou lampy, svícny, relikviáře, obelisky či liturgické nářadí, pochází ze 17. století. Během 17. a 18. století se zvyšoval zájem o tuto kapli a tedy i její návštěvnost. Bylo proto třeba liturgické prostory rozšířit.

Ambit a kaple

Loretánská kaple je tedy faktickým i duchovním středem tohoto poutního místa. Stojí volně v prostoru nádvoří a od 18. století ji obklopují nárožní kaple a barokní patrový ambit (křížová chodba), v němž jsou umístěny obrazy svatých patronů či patronek. Jde například o sv. Markétu Antiochijskou či sv. Otýlii. Z kaplí je nejznámější ta s obrazem Extáze sv. Františka od Petra Brandla. Barokní průčelí ambitu s dominantní věží, jehož součástí je i vstupní balustráda, bylo vystavěno pod dohledem architektů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dietzenhoferů.

Kostel Narození Páně

Za loretánskou kaplí stojí poutní kostel Narození Páně, který ukrývá jeden z nejkrásnějších zachovalých rokokových interiérů v Praze. Původně na místě kostela stála kaple narození Páně, která však byla opět zásluhou otce a syna Dietzenhoferů v roce 1735 přestavěna na prostorný kostel. K vysvěcení kostela došlo 7. 6. 1737, ale práce v interiéru pokračovaly až dokonce roku 1738. Každou sobotu dopoledne se zde pořádají koncerty pro návštěvníky a do širokého okolí se line zvuk barokních varhan. Původní varhany mistra L. Spiegela však byly v letech 1734-1738 nahrazeny novým nástrojem mistrů F. Katzera a K. Weltzera z Králík.

Zvonkohra

K Loretě neodmyslitelně patří hodinová věž, z níž každou hodinu zaznívají tóny unikátní loretánské zvonkohry. Jde o největší historickou chrámovou zvonkohru v Evropě. V letech 1683 – 1691 ji zhotovil amsterodamský mistr. C. Fremy a nakonec ji u nás roku 1694 ze třiceti zvonů a zvonků sestrojil hodinář Petr Neumann. Zvonkohra, kterou umístil do dvou pater pod cibulovitou báň hodinové věže, se poprvé se rozezněla 15. srpna roku 1695. Dnes je řízena elektronicky.

Klenotnice

Vynechat byste neměli ani prohlídku místní klenotnice, která byla vybudována na přelomu 50. a 60. let 20. století. Opatruje podstatnou část proslulého Loretánského pokladu, který patří k nejcennějším chrámovým pokladům v České republice. K vidění jsou zde votivní a liturgické předměty z období pozdní gotiky, renesance, baroka a historismu. Nechybí ani barokní zlatnické památky, relikviáře či kalichy. Za nejcennější kus je po umělecké i hmotné stránce považována Diamantové monstrance, nazývaná také Pražské slunce. Byla vyrobena v letech 1696 až 1699 ve vídeňských dvorních dílnách s použitím neuvěřitelných 6 222 kusů diamantů. Vystaveny jsou také korunky Loretánské madony a Ježíška, nebo nejstarší miniaturní betlém.

Na severní straně Loretánského náměstí stojí vlastní klášter kapucínů s kostelem Panny Marie andělské. Právě řeholníci Řádu menších bratří kapucínů se od samotného založení až dodnes starají jak o Loretu, tak i o poutníky do ní přicházející.

Další pražské památky a zajímavosti

- jap -

Článek byl zobrazen 39 214 krát.