Zámek Buchlovice

Zámek Buchlovice

Buchlovický zámek z přelomu 17. století právem patří k nejvýznamnějším barokním zámkům na Moravě. Barokní zámek Buchlovice postavený ve stylu italské vily je obklopen unikátním parkem středoevropského významu, který rozhodně stojí za návštěvu.

Buchlovický zámek je tak trochu jako krásná dáma tající svůj věk – tedy zámek dobu svého vzniku a svůj původ – zámek svého stavitele. Je zajímavé, že v době, kdy se stavební etapy historických objektů datují s docela značnou přesností podle zbytků klenby apod., je téměř nemožné určit období výstavby tohoto luxusního sídla, navíc poměrně nového a krásně zachovalého.

Středověký obranný hrad Buchlov a barokní zámek v Buchovicích spolu úzce souvisí, ačkoliv jsou obě stavby vzhledem a účelem velmi odlišné. Obě historické památky jsou situovány na jižní Moravě v uherskohradišťském okrese vzdálené od sebe jen pár kilometrů. Koncem 17. století však už buchlovský hrad nestačil soudobým požadavkům panstva na pohodlné bydlení, a tak se jeho majitel Jan Dětřich z Petřvaldu rozhodl postavit si v Buchlovicích šlechtické sídlo podle vzoru italské venkovské vily.

Povídá se, že honosný zámek v italském stylu nechal Jan Dětřich Petřvaldský postavit pro svou manželku Eleonoru. Hraběnka Eleonora z Colonna-Felsu patrně původem z Itálie snad byla zvyklá na teplo italského jihu a měla značnou potíž se přizpůsobit chladným místnostem hradu Buchlov. Zámek se totiž svou architekturou výrazně přibližuje barokním italským vilám.

Stavbu nového sídla v Buchlovicích je však potřeba vidět v širších dobových souvislostech, které se odrážejí v okázalém životním stylu bohatých barokních aristokratických rodů. Buchlovice s nejvyšší pravděpodobností nebyly zamýšleny jako obvyklý vrchnostenský zámek. Vilové proporce stavby obklopené zahradou napovídají, že mělo jít především o komfortní letohrádek, který se označuje francouzským termínem „lieu de plaisance“ – místo radosti.

Na stavbě honosného šlechtického sídla se zřejmě podíleli takoví mistři jako architekt slavného jména Domenico Martinelli a Baltazar Fontana, kterému lze přiznat autorství štukového dekoru zámku. Po odchodu Martinelliho do Říma v roce 1705 byla stavba patrně dokončena moravským architektem Mořicem Grimmem. Je však také možné, že dispozice zámku měla své vzory ve Francii a středoevropské architektuře zprostředkoval její poznání vídeňský císařský architekt Jan Bernard Fischer z Erlachu. Mohlo jít o snahu napodobit rakouskou šlechtu, která si ve Vídni stavěla městské paláce a současně i zahradní paláce na předměstí.

Zámek s nízkými barokními kopulemi dělí podélné nádvoří na dvě samostatné půlkruhové stavby s čestnými dvory – hlavní dolní zámek a horní hospodářské stavení pojmenované Flóra. Oba dvory společně tvoří kulaté nádvoří, v jehož středu poutá pozornost kamenná kašna.

Ústředním prostorem zámku je tzv. Hudební sál s oválným půdorysem. Jsou zde také erby zakladatele zámku Jana Dětřicha a jeho manželky Eleonory. Dolnímu zámku vévodí reprezentační dvoupatrový sál s freskami, jejichž námětem jsou roční období, přírodní živly a mytologie. Interiéry zámku jsou vybaveny barokním, rokokovým, empírovým a klasicistním nábytkem.

Na sklonku 19. století a počátkem 20. století se zámek dočkal úprav stavitele Dominika Feye na reprezentační sídlo diplomata rakousko-uherského mocnářství Leopolda Berchtolda. Z původních starých koníren vytvořil komfortní byty a postavil nové konírny. K ložnicím dolního zámku přistavěl koupelny, postaral se o renovaci knihovny a jídelny, v jejímž výklenku se nachází domácí kaple s cennými pozdně gotickými malbami světců.

Pro buchlovický zámek byl významný rok 1908, kdy se v jeho prostorách konalo jednání rakousko-uherského a ruského ministra zahraničí týkající se balkánské otázky. Problematika Balkánu však byla nakonec vyřešena až o 6 let později – 1. světovou válkou.

Zámecká zahrada a park vznikaly souběžně s výstavbou zámku začátkem 18. století v italském stylu. Rozsáhlá zámecká zahrada s parkem jsou jednou z nejunikátnějších památek tzv. historické zeleně, která tvoří nedílnou součást reprezentační architektury šlechtického sídla v Buchlovicích. Francouzská zahrada plynule přechází v anglický park s řadou vzácných dřevin domácího i cizokrajného původu, která v současné době představuje jednu z nejvýznamnějších dendrologických sbírek v českých zemích. Vše doplňuje sochařská výzdoba.

Na samém konci parku se nachází pavilon s výstavou fuchsií, jejichž sbírka je chloubou buchlovického zámeckého zahradnictví. Dnešní zámecká sbírka čítá přibližně 1200 exemplářů a patří jednoznačně k nejproslulejším sbírkám fuchsií ve střední Evropě. Do Buchlovic se fuchsie dostaly po skončení srovnávacích pokusů se sortimentem světové úrovně v Průhonicích v roce 1970. Nejen malým návštěvníkům se jistě bude zamlouvat také blízká záchranná stanice a malá zoologická zahrada s řadou domácích i exotických zvířat.

Návštěvnické informace
V současnosti (3. 4. – 30. 6. 2010) probíhá v prostorách zámku výstava s názvem (Ne)zapomenutelný svět kouzelných hraček, kterou tvoří výběr ze sbírky Aleny Sládkové a Jaroslavy Zborníkové. Zámecké komnaty se tak proměnily v království plné historických panenek, kočárků a plyšových zvířátek a návštěvníci se tu mohou dozvědět, s čím si děti hrávaly od 40. let 19. století až do roku 1940. Přímo v rámci zámecké prohlídkové trasy si tak mohou zájemci prohlédnout kromě panenek také další dívčí hračky, staré stolní hry, několik autíček, koníků a třeba i sáně.

-ar-

Přechozí články z České republiky:
Rytířský hrad Bouzov
Kuks je perlou českého vrcholného baroka
Frýdlant - nejstarší hradní muzeum ve střední Evropě
Kulturní Hradec Králové
Karlovy Vary - město lázní a festivalů

Článek byl zobrazen 3 226 krát.