Zbrašovské aragonitové jeskyně a Hranická propast

Zbrašovské aragonitové jeskyně a Hranická propast

V malebném údolí řeky Bečvy se v blízkosti lázeňského městečka Teplice nad Bečvou nachází Zbrašovské aragonitové jeskyně, které jsou součástí rozsáhlého Hranického krasu. Nejen jeskyně jsou tím, co sem láká návštěvníky z nejrůznějších koutů republiky, nedaleko jeskyní se totiž nachází také druhá nejhlubší propast na světě, tzv. Hranická propast.

Hranický kras rozkládající se v masivu Maleníku v okolí města Hranic je tvořen několika desítkami kilometrů čtverečních staroprvohorních vápenců, z nichž větší část je pohřbena pod zemí, a na povrch vystupují jen jednotlivé vápencové ostrovy. Na vzniku tohoto krasového území se společně s povrchovými vodami podílely také vydatné prameny teplých minerálních vod vystupující z velkých hloubek. Touto činností tak vznikl unikátní termální kras, kde se nachází okolo 31 doposud zdokumentovaných jeskyní a také unikátní propast.

Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou našimi největšími aragonitovými jeskyněmi a jedněmi z mála aragonitových jeskyní, které se člověku podařilo na naší planetě objevit. Byly objeveny v prosinci roku 1912 bratry Josefem a Čeňkem Chromými, kteří se nejdříve prokopali puklinou s výronem teplého vzduchu a následně sestoupili do 42 metrů hluboké propasti v podzemí. Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou jedinečným jeskynním systémem evropského významu, jehož unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, což je uhličitan vápenatý (CaCO3) vznikající pomalým prosakováním a vzlínáním vody. Jde o poměrně vzácnou formu krystalického vápence, který vytváří dlouhé jehlicovité krystaly. 

Kromě aragonitu se v jeskyních nachází také tzv. gejzírové stalagmity a kulové sintrové povlaky, které svým vzhledem připomínají koblihy, nechybí tedy prostory s takovými názvy, jako Koblihová síň a podobně. Tato jedinečná výzdoba vznikala právě působením pramenů termálních minerálních vod o teplotě až 22,5 °C, které vyvěraly z nitra Země. Ty pak začaly intenzivně rozpouštět vápence v původně malých krasových dutinách.

Při pohybu v jeskynním systému je však třeba být opatrný, jeskyně totiž ukrývají prostory, které jsou zaplněny oxidem uhličitým unikajícím z těchto minerálních vod. Těmto prostorám se říká plynová jezera a koncentrace oxidu uhličitého v nich je opravdu vysoká. Plyn je totiž těžší než vzduch, a proto se nerozptyluje do vyšších partií, ale zůstává trvale nahromaděn u země, čímž tato plynová jezera vznikají. Návštěvníci si tak během prohlídky na mnoha místech mohou všimnout varovných cedulek se zákazem vstupu do nejnižších pater jeskyně, protože jsou zamořeny tímto plynem. Vstup do nich je životu nebezpečný, zvýšené koncentrace plynu způsobují ztrátu vědomí a postupné udušení. Z hlediska bezpečnosti je však koncentrace CO2 i ve vyšších patrech jeskyní neustále monitorována.

Jeskyně jsou dlouhé celkem 1322 metrů a jsou tvořeny složitým komplexem chodeb, dómů, komínů a puklin v několika výškových úrovních – výškové rozpětí, tzv. denivelace je 55 metrů. Jeskyně byly veřejnosti zpřístupněny v roce 1926 a v roce 2003 byly vyhlášeny národní přírodní památkou v rezervaci Hůrka. Dnes jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi hydrotermálního původu a také nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice. Teplota v podzemí se po celý rok pohybuje mezi 14 až 16 stupni Celsia a vlhkost je okolo 98%. To je také důvod, proč v těchto jeskyních nezimují netopýři. Návštěvní okruh je dlouhý 375 m a jeho prohlídka zabere cca 50 minut.

Kromě Zbrašovských aragonitových jeskyní se v Hranickém krasu nachází také již zmiňovaná Hranická propast, která je naprosto unikátním přírodním jevem a neustále je obestřena tajemstvím. Jde o nejhlubší propast České republiky, jejíž suchá část, tedy ta část, do níž je možné volně dohlédnout, má hloubku -69, 5 metru. Tím ovšem propast nekončí, je totiž zatopena vodou a nikdo prozatím neví, jakou má jezírko hloubku. 

V 16. století byla Hranická propast označována za bezednou. Snahu zjistit, jak je tato „bezedná“ propast opravdu hluboká, však měli až lidé na počátku 20. století. Vzali tedy olovnici a ponořili ji do hlubin. Když se zastavila na 36 metrech, bylo vymalováno a pověst o bezednosti vzala za své. V 60. letech minulého století se však díky vyspělejší technice podařilo speleologickým potápěčům zjistit, že v daných 36 metrech dno propasti rozhodně neleží – propast se totiž táhne dále do hlubin šikmou stěnou. Stará legenda o bezednosti tak znovu ožila. Nakonec se potápěčům podařilo naměřit hloubku -60 metrů s tím, že dna nebylo dosaženo.

S modernější a dokonalejší technikou bylo možné se pokoušet o další ponory. V roce 1981 se potápěčům podařilo sestoupit do hloubky -110 metrů. V roce 1993 se pak pokusil propast zdolat belgický potápěč Michael Pauwels, který nakonec dosáhl úctyhodné hloubky -155 metrů. O dva roky později si stejný člověk na pomoc přivezl dálkově ovládaného robota Hyball, který nakonec pronikl až do hloubky -205 metrů. Kamera upevněná na robotu však nabízela pohled na ještě dále se svažující šachtu. Při dalším ponoru v roce 2006 byla českými potápěči naměřena hloubka -220 metrů, což znamenalo, že celkově by měla propast mít hloubku -289,5 metru.

Až do 1. října roku 2012 tak činila ověřená hloubka Hranické propasti (včetně nezatopené části) úctyhodných -289,5 metru. Polský potápěč Krzysztof Starnawski však při téměř 9 hodinovém ponoru do hloubky 217 m spustil měřící sondu, která se zastavila až v hloubce -373 m. To znamená, že společně s nezatopenou části má Hranická propast doposud naměřenou hloubku -442,5 m (373+69,5)! Neustále se provádí nová a nová měření a dna dodnes nebylo dosaženo. Geologové jsou však toho názoru, že je propast ještě mnohem hlubší. Vzhledem k teplotě a chemickému složení vody by mohla dosahovat hloubky okolo -700 metrů. Už tak je ale jisté, že je Hranická propast druhá nejhlubší na světě. Rekord drží italská propast Pozzo del Merro s naměřenou hloubkou -392 metrů.

Ke Zbrašovským aragonitovým jeskyním i Hranické propasti se dostanete pohodlně autem. Zaparkovat je možné na vyhrazeném parkovišti vzdáleném cca 500 metrů od jeskyní. Cesta je přehledně značená a vede přes řeku i rozlehlý lázeňský park. Vstup do jeskyní je umístěn v kopci a prohlídky jsou v sezóně organizovány každých 15 minut. 

- jap - 

Přechozí články z České republiky:  
Mikulovský zámek 
Indiánské léto na Šumavě si užijí děti i rodiče 
Lysá hora s novou tváří 
Pohádkový vodní zámek Červená Lhota 
Přeměna třebíčského kláštera v šlechtický zámek 
Frýdlant - nejstarší hradní muzeum ve střední Evropě 

Článek byl zobrazen 7 930 krát.