Na zámku v Chropyni žil selský král Ječmínek

Na zámku v Chropyni žil selský král Ječmínek

Zámek v Chropyni stojí na místě původní středověké tvrze vodního typu, která však už koncem 16. století nebyla vhodná k obývání. Počátkem století následujícího se chropyňský statek stává majetkem olomouckého biskupství, o což se zasloužil František kardinál z Dietrichštejna definitivně v roce 1616.

Do tohoto roku také sahá původ chropyňského zámku. Některé prameny uvádí, že kardinál z Dietrichštejna zámek opravoval, jiné prameny (mj. kronika města Chropyně) uvádí, že nechal místní zámek vybudovat. V tomto období byla tedy zřejmě s využitím původní tvrze postavena patrová stavba s kaplí a věží v manýristickém stylu.

Pouze na jeden rok se v roce 1620 stala majitelkou chropyňského panství Alžběta Falcká z rodu Stuartovců, nejstarší dcera anglického krále Jakuba a manželka českého krále Fridricha-falckého, která Chropyni získala jako korunovační dar od moravských stavů. Po bitvě na Bílé hoře byly kardinálu Dietrichštejnovi navráceny všechny rodinné i biskupské majetky. Od té doby patří chropyňský zámek až do dnešních dnů olomouckému biskupství, posléze arcibiskupství.

V letech 1618 až 1648 probíhala po celé Evropě třicetiletá válka, a ani Chropyně nebyla ušetřena. Zámek byl vícekrát poničen a vypleněn, nejvíce v roce 1642. Ještě o rok později bylo městečko zachváceno požárem a zapálen byl i zámek, který postupem času stále více chátral.

Současná podoba zámku má původ z let 1701-1703. Tehdy objekt přebudoval biskup Karel Lotrinský podle starších plánů G. P. Tencally, čímž zamezil jeho definitivnímu zřícení. Došlo ke spojení zámku se starší hospodářskou budovou, tzv. kočárovnou. Věž byla opatřena vysokou cibulovitou helmicí s lucernou.

Teprve v 50. letech 19. století získaly svou současnou podobu oba hlavní historické sály zámku. Rytířský sál zaznamenal romantizující úpravy v podobě kazetového stropu a erbů Fürstenbergů a dalších spřízněných rodů. V Rytířském sále jsou umístěny exempláře zbraní z třicetileté války a následných válek tureckých, které sem byly převezeny ze zbrojnice biskupského hradu Mírov na severní Moravě.

Také věhlasný Ječmínkův sál, což byla původně hostinská jídelna s majolikovými kamny s erbem biskupa Karla Lichtenštejna z 60. let. 17. století, se dočkal instalace kazetového stropu a dalších romantizujících úprav. V Ječmínkově sále se zachoval masivní kulatý stůl s ozdobně řezanou nohou a jídelní deskou zdobenou intarzií v podobě vidličky, nože, lžíce a růže a také šest židlí s vyřezávanými opěradly.

Chropyňský zámek je opředen mnoha pověstmi. Nejznámější z nich je legenda o selském králi Ječmínkovi, který se má zjevit tehdy, až se moravskému lidu povede nejhůře. Sál získal pojmenování podle Ječmínka, o němž píše i Jirásek v knize Staré pověsti české, protože se údajně ukrývá právě v onom stole. Je pro něj neustále prostřen, a kdo z návštěvníků na stůl zaklepe a je přitom dobrý člověk, tomu se Ječmínek ozve.

Požár z konce 19. století zničil cibulovou helmici střechy věže, kterou později nahradilo současné jehlové zastřešení. Značně zchátralý objekt se v 70. letech minulého století dočkal zasloužené památkové rekonstrukce, při níž byl současně obnoven zámecký park v náznakovém pojetí renesanční zahrady. Po těchto opravách byl v roce 1983 zámek otevřen návštěvnické veřejnosti. Po roce 1989 byl zámek navrácen původnímu majiteli, tedy Arcibiskupství olomouckému.

V prvním patře najdou návštěvníci oba zmíněné sály Rytířský a Ječmínkův. V současnosti jsou tyto rozlehlé sály v přízemí zámku místem příležitostných výstav. V těchto místech se nachází také i menší Památník připomínající skladatele a hudebního teoretika Emila Axmana (1887-1949), který byl autorem řady symfonií a kantát. V roce 1946 zkomponoval Znělku městečka Chropyně pro dechové nástroje. V přilehlých místnostech prvního patra zámku jsou umístěny expozice s nastíněním dějin Chropyně počínaje pravěkem, dějiny zdejšího zemědělství, rybnikářství a lidové kultury.

Druhé patro zámku je vyhrazeno Památníku slavného chropyňského rodáka, malíře, sochaře a grafika Emila Filly (1882 – 1953), který byl předním představitelem expresionismu a kubismu v českém výtvarném umění. Jsou zde ukázky Fillovy grafické tvorby a podrobné bibliografické údaje. Sousedící komnaty s názvem Krbový pokoj a Ložnice mají interiéry zařízeny dobovým nábytkem ze sbírek Muzea Kroměřížska.

V zámeckém areálu se konají každého lichého roku koncem května populární Hanácké slavnosti. Jde o kulturní akci zaměřenou k uchování a obnově folklorních tradic regionu. Slavnosti současně doprovází jarmark s ukázkami tradičních řemesel a k vidění jsou i koncerty známých hudebních kapel jako například Hradišťanu.

Informace pro návštěvníky
Zámek se nachází v centru města, které je vzdáleno vzdušnou čarou asi 10 km severně od města Kroměříž. Parkování je zajištěno na parkovišti u kostela. Vlakem se návštěvníci dostanou na stanici Chropyně a dále asi 1,5 km po modré TZ. Na zámek je možné se dostat také pěšky po modré TZ Chropyně – Kroměříž nebo na kole cyklotrasou č. 47.

-ar-

Přechozí články z České republiky:
Horažďovice prosluly chovem perlorodek
Královský hrad Bezděz byl i klášterem
Rajský lázeňský život v Luhačovicích
Olomoucký sloup Nejsvětější trojice
Telč – městská perla

Článek byl zobrazen 7 516 krát.