V Pardubicích to žije nejen perníkem

V Pardubicích to žije nejen perníkem

Pardubice leží ve středu východních Čech u soutoku řeky Labe a Chrudimky uprostřed Pardubické kotliny. Dominantu kraje tvoří Kunětická hora, odkud je rozhled po celé rovině, na Železné hory, Českomoravskou vysočinu, na Orlické hory i Krkonoše, někdy až na Kozákov a Ralsko.

Návštěvníci by rozhodně měli ochutnat zdejší pověstný malovaný perník a vynikající pardubické pivo. Do spektra pardubického průmyslu patří tradiční výroba piva Pernštejn a Porter. Jeho kořeny sahají až do roku 1650, kdy v Pardubicích na zámku začal pracovat první pivovar. Ať už přijedete do Pardubic s rodinou či přáteli, za sportem či oddechem, město a jeho nejbližší okolí nabízí řadu pozoruhodností pro každého.

Pardubice mají sportovního ducha, a proto tu najdete velké množství venkovních i zastřešených sportovišť a zábavních center. V Pardubicích se pořádá řada sportovních podniků s dlouholetou tradicí a mezinárodním věhlasem. Platí to jak o nejtěžším dostihu evropského kontinentu Velké pardubické steeplechase, tak o plochodrážním závodě o Zlatou přilbu České republiky. Velká pardubická se jezdí již od roku 1874 na nejtěžší překážkové dráze evropského kontinentu a  stále se těší velké oblibě. Tento dostih navázal na tradici parforsních honů. V první polovině 19. století byly v Pardubicích pořádány tzv. parforsní hony - štvanice na jelena za pomoci koní a psů, které byly postupně cíleně stěžovány různými překážkami.

Zlatá přilba je plochodrážní závod motocyklů, který se prvně se uskutečnil v roce 1929 na travnatém povrchu. Nyní se jezdí na nově upravené závodní ploché dráze ve Svitkově. Závod je do dnešních dnů vyhledáván předními světovými plochodrážními jezdci a vítězná trofej Zlatá přilba je velmi ceněna.

Pardubický perník je spjat také s dalším místním fenoménem - ledním hokejem. Balíček s perníkem musí mít u sebe každý správný fanoušek zdejšího klubu, aby jej po vítězném utkání pardubických borců mohl hodit na ledovou plochu. Tento rituál je v Pardubicích běžným teprve několik posledních sezón. Atmosféra na hokejových utkání patří v Pardubicích k nejlepším v České republice, takže neváhejte a přijďte si zafandit.

Pokud se o Pardubicích říká, že jsou městem perníku, koní a sportu, pak by se dalo také nazvat i městem dopravy. Vede tudy historicky první železniční trať z Olomouce do Prahy, sídlí zde mezinárodní letiště a do města  snad dojedete brzy i lodí.

Dějiny Pardubic
Nejstarší stopy pobytu člověka lze na Pardubicku sledovat z archeologických nálezů už od sklonku starší doby kamenné. Osídlení území kolem Pardubic se začínalo stabilizovat někdy kolem 12. století a souviselo s procesem vrcholící kolonializace.

Prvním vlastníkem Pardubic na začátku 14. století byl Púta z Dubé. Pardubice se staly městem kolem roku 1340 a nejstarší dochovaná písemná zmínka o jejich existenci pochází už z konce 13. století. V té době už náležely rodu pánů z Pardubic, jehož nejvýznamnějším představitelem byl Arnošt z Pardubic. Byla to význačná evropská osobnost té doby, neboť byl také prvním pražským arcibiskupem a také rádcem a přítelem císaře Karla IV.

Historická část Pardubic tvoří Městskou památkovou rezervaci. Zde, ve stínu měšťanských domů, chutná posezení při kávě či večeři úplně jinak. Projdete-li z Třídy Míru Zelenou bránou na Pernštýnské náměstí a do přilehlých uliček, ocitnete se v úplně jiném světě a zaručeně na vás dýchne atmosféra časů dávno minulých.

Příjemně se projít a zároveň načerpat nové znalosti je nyní v Pardubicích možné prostřednictvím Stezky Viléma z Pernštejna. Celková délka tohoto okruhu s patnácti zastávkami a informačními tabulemi je dlouhá 2,5 km a urazit se dá za jednu hodinu, takže ho bez problémů absolvují starší návštěvníci města i rodiče s malými dětmi.

Historické jádro města
Malebné historické jádro Pardubic je výsledkem rozsáhlé přestavby realizované na konci 15. a počátku 16. století pány z Pernštejna. Z pozdně gotické výstavby se na několika domech dochovaly zbytky malovaných štítů s figurálními výjevy, které pocházejí z let 1507 až 1515. V letech 1538 až 1542 bylo město přestavěno v duchu rané renesance. Domy dostaly novou malířskou výzdobu a štíty s renesančními obloučky, které jsou zachovány dodnes.

Z té doby pochází také jedna z pardubických dominant, devětapadesát metrů vysoká Zelená brána. Z jejího ochozu se skýtá krásný výhled na město a zámek i na široké okolí včetně hradu Kunětická hora. Svou charakteristickou věž s měděnou střechou získala po velkém požáru města v roce 1538. Jako Zelená brána  je výslovně zmíněna poprvé roku 1547.

Dnes je objekt tvořen vstupní renesanční branou, na jejíž průčelí dali pardubičtí radní v roce 1903 umístit reliéf dle návrhu Mikoláše Alše. Zpodobňuje erbovní pověst pánů z Pardubic, jejichž erb užívají Pardubice jako městský znak. V prostorách předbraní je instalována výstavka připomínající historii Zelené brány a některých dalších objektů Městské památkové rezervace. Kromě archiválií včetně map, plánů města a historických fotografií si zde můžete prohlédnout i sádrové modely Zelené brány a kostela sv. Bartoloměje.

Pardubickou dominantou je pardubický zámek, ke kterému se dostanete historickým městem přes tzv. Přihrádek. Je to výjimečný památkový objekt, který vznikl za vlády pánů z Pernštejna na přelomu 15. a 16. století. V českých zemích nenajdete obdobu takto unikátně dochovaného přechodu mezi hradem a zámkem. Vodní hrad je uzavřen od okolního světa mohutnými hliněnými valy, které poskytují zároveň pohodlí rozlehlého renesančního zámku. V paláci se dochovaly cenné fragmenty pozdně gotické a raně renesanční architektury včetně raně renesančních nástěnných maleb, které zdobí zvláště rytířské sály.

Počátky panského sídla v místech dnešního zámku lze podle archeologických nálezů datovat do konce 13. stol. Vodní hrad byl přestavován ve 14. stol. za pánů z Pardubic, ale z jeho podoby lze vystopovat jen neúplné fragmenty. K další přestavbě došlo krátce po husitských válkách, tehdy byl hrad obehnán novou kamennou hradbou s nárožními věžemi a se střílnami pro ruční palné zbraně a patrně i děla.

Hodnotnými památkami Pardubic jsou také kostel sv. Bartoloměje, kostel Zvěstování P. Marie a další kostely na předměstích jako je kostel sv. Jana Křtitele, kostel sv Jiljí v Pardubičkách a kostel Sedmibolestné Panny Marie.

Arciděkanský kostel sv. Bartoloměje dal postavit počátkem 16. století Vilém z Pernštejna. Novostavba pozdně gotického kostela měla sloužit jako chrám pro klášter řádu minoritů, který Vilém z Pernštejna před rokem 1514 v Pardubicích založil, a jako pohřebiště pro českou větev rodu pánů z Pernštejna. Dochovaná původní dispozice a malířská výzdoba řadí tento kostel k unikátním dokladům o podobě chrámového prostoru v 16. století.

Kostel Zvěstování Panny Marie patří mezi nejstarší stavby v Pardubicích. Založil jej v polovině 14. stol. tehdejší spolumajitel města, pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Na počátku 16. století dal Vilém z Pernštejna kostel přestavět v pozdně gotickém slohu. Z té doby pochází hodnotná sklípková klenba presbyteria. Ve 30. letech 16. století a následně v letech 1616 - 1784 sloužil potřebám zdejšího kláštera řádu minoritů. Podzemní prostory byly využívány jako pohřební katakomby. Na počátku 90. let 20. století byl kostel celkově rekonstruován.

Kulturní život Pardubic
Každoročně se v Pardubicích koná pestrá škála kulturních a společenských akcí od Pardubického hudebního jara přes Folklórní festival až po Městský festival. Působí tu Východočeské divadlo, Komorní filharmonie a řada dalších profesionálních a poloprofesionálních uměleckých souborů. Pardubice jsou rovněž městem univerzitním, kromě vysokého učení zde najdete i řadu středních škol.

Architektonickým skvostem je budova Východočeského divadla a určitě stojí za podívání, stejně jako stovky divadelních představení, jejichž kvalitu každoročně oceňuje stále více diváků. Secesní budova Východočeského divadla byla postavena roku 1909 podle projektu A. Balšánka. Socha génia na průčelí je dílem B. Kafky a mozaiky vedle vchodu "Libušin soud" a "Žižka před Prahou" jsou od F. Urbana.

Pardubický zámek je sídlem Východočeského muzea a Východočeské galerie. Je zde umístěno několik stálých expozic, které stojí za zhlédnutí. Pozornost návštěvníků by rozhodně neměla ujít největší středoevropská sbírka pohlednic Orbis pictus a unikátní sbírky českého ateliérového skla 20. století. Stálá expozice skla a skleněné plastiky na pardubickém zámku patří k nejúplnějším a nejcennějším sbírkám tohoto druhu nejen v České republice. Návštěvníci zde najdou i hodnotnou expozici sbírky zbraní, nově otevřena je i expozice numismatická. V rytířských sálech i na nádvoří zámku se často konají společenské akce, divadelní představení a koncerty.

Muzeum perníku se nachází v budově bývalého Loveckého zámečku (z roku 1882), kde se mimo jiné nachází sídlo Úřadu správy Perníkového hejtmanství. Cech perníkářů vznikl ve městě již v 16. století, takže tradice perníkářství je tu opravdu dlouholetá. Skutečný rozmach ve výrobě perníku však nastal až počátkem 20. století. Výrobky z perníku si získávaly přízeň gurmánů nejen v Čechách ale i daleko za hranicemi - v Německu, Polsku, Anglii a dokonce i v Austrálii. Pardubáci umějí z perníku vyrobit pouťové srdce, postavit perníkovou chaloupku, vytvořit z perníku prostě vše, na co si jen vzpomenete. Přesvědčit se o tom můžete v Perníkovém hejtmanství s muzeem perníku či jednou ročně na Slavnostech perníku v prostorách Pardubického zámku.

Pardubické mlýny jsou významnou technickou památkou, které návštěvníci najdou na místě zvaném Na Valše s mlýnem na břehu Chrudimky. Písemné prameny se o mlýnech zmiňují již v roce 1586. Pravděpodobně nejstarším mlýnem této oblasti, který stával na pravém břehu Chrudimky, byl mlýn Lednovský. O tři století později byl postaven nový mlýn, který se dostal na počátku 20. století do majetku bratří Winternitzových. Ti iniciovali další stavbu projektovanou ve své době špičkovým architektem J. Gočárem. Dominantní celek budov mlýna a obilního sila je zapsán na seznamu národních technických památek. Dnes se řadí celý komplex k desítce největších zařízení svého druhu v České republice.

Aviatické pouti
Historickým mezníkem počátku českého letectví se stal rok 1910, kdy se ing. Jan Kašpar poprvé odpoutal od země. Stalo se to na vojenském cvičišti v Pardubicích, kde se také o rok později (13. 5. 1911) uskutečnil slavný a nejdelší přelet letadla z Pardubic do Prahy-Chuchle.

Hlavní myšlenkou Aviatické pouti bylo po 80 letech zopakovat tento historický přelet na počest Ing. Jana Kašpara a uctít památku nejslavnějšího českého aviatika. Aviatická pouť zobrazuje cestu vývoje letectví od počátků po současnost. Tato akce si získala neobyčejnou popularitu a dnes už se svým rozsahem vypracovala ke standardu evropské úrovně. Každý rok se v Pardubicích účastní letového programu několik historických legendárních strojů, sportovních i vojenských letounů z řady evropských zemí, a své zastoupení zde tradičně má také letectvo AČR.

Kunětická hora je jedinou dominantou široko daleko, a tak je hrad na jejím vrcholu dobře viditelný z celého okolí. Dá se sem zajet na kole či autem a prohlédnout si hrad nebo si jen tak příjemně posedět u dobrého jídla či jen piva v restauraci pod hradem. V letních měsících se pak hrad a podhradí stávají dějištěm hudebních festivalů a unikátními kulisami divadelních představení.

Zájemci o památky mohou navštívit v okruhu šedesáti kilometrů další věhlasné východočeské zámky Kuks, Hrádek u Nechanic, Opočno, Častolovice, Slatiňany, Žleby, Litomyšl. Daleko není ani do starobylého královského města Kutné Hory a na další zajímavá místa.

- ar -

Přechozí články z České republiky:
Zlín je město spojené se jménem Baťa a filmovou tradicí
Plzeň – kulturní metropole západních Čech
Olomouc má poutní místo evropského významu
Brno není jen město výstav a veletrhů
České Budějovice – město s právem várečným

Článek byl zobrazen 5 415 krát.