Za medvědem na Smrk

Za medvědem na Smrk

Jedním z dominantních masívů hlavního hřebene Moravskoslezských Beskyd je Smrk, někdy nazývaný též Velký Smrk, dosahující nadmořské výšky 1276 metrů. Po Lysé hoře je druhým nejvyšším vrcholem tohoto pohoří a je dobře přístupný po značených stezkách. Smrk se svým rozložitým tvarem je v každém ročním období skutečnou výzvou pro všechny nadšené turisty.

Jestliže bývá Lysá hora nazývána královnou Beskyd, pak je třeba o Smrku mluvit přinejmenším jako o králi. Je tvořen dvěma vrcholy, za předvrchol Velkého Smrku je považován Malý Smrk zvedající se do výšky 1173 metrů nad mořem. Tyto vrcholy jsou od sebe vzdáleny asi 1,2 km, přičemž na vrchol Malého Smrku nevede žádná turistická značka. Od Lysé hory je celý masív oddělen údolím řeky Ostravice a na druhé straně jej od Radhošťské hornatiny odděluje údolí řeky Čeladenky. Smrk tak stojí zcela osamoceně a se svým dvojvrcholem patří mezi nepřehlédnutelné dominanty Beskyd. Nebojím se říct, že patří k našim nejkrásnějším horám a v mnohém předčí své dva jmenovce, které najdeme v Rychlebských a Jizerských horách. 

Foto: pohled na Smrk z Medvědí skály, v údolí obec Ostravice

Hora je tvořena tvrdými godulskými pískovci a z velké části je souvisle zalesněná, proto poskytuje během výstupu jen omezené výhledy. Výstup na Smrk potěší každého, kdo touží po tom být alespoň chvíli sám, chce si užívat spojení s přírodou a být na čerstvém vzduchu. Oproti Lysé hoře, na níž se nachází televizní vysílač, několik chat a občerstvení, je vrchol Smrku vybaven pouze turistickým rozcestníkem, kolem něhož se nachází bujné porosty borůvčí a kosodřeviny. Na vrchol se nedostanete jinak než po svých, po většinou rozbahněném či kluzkém kamenitém chodníčku. Z tohoto důvodu nepatří Smrk mezi turisticky nejnavštěvovanější vrcholy, mnohé si však získal právě svou nedotčenou přírodou a kouzelným tichem. I když během letních prázdnin, nebo slunečných podzimních dní, se na jeho vrcholu jistě setkáte s bandou nadšených turistů, které již Lysá hora omrzela a kteří si absenci hospody vynahrazují zásobou pivních plechovek nesených v batohu. Přesto je zde stále mnohem méně turistů, než na sousední Lysé hoře.

Foto: pohled na Smrk z Masarykova údolí, přes přehradu Šance

Přístup na Smrk je možný po několika značených turistických stezkách. Za hlavní trasu je považována červená vedoucí z obce Ostravice přes Smrk až do Horní Čeladné nebo opačným směrem. Další – modrá trasa vede z obce Podolánky, kde se napojuje opět na červenou vycházející od dřevěné kapličky v Horní Čeladné. Z obce Samčanka přes Hutě je možné se na Smrk dostat po další modré značce vedoucí přes Malý Smrk a od přehrady Šance (z Lysé hory) vede až na vrchol Smrku ještě žlutá značka. 

Ve vrcholových částech hory se nenachází žádné hotely, občerstvení ani horské chaty, což někoho potěší, jiné může zklamat. Pouze ve vzdálenosti cca jednoho půl kilometru od vrcholu je možné po cestě z Čeladné či Podolánek narazit na uzamčenou loveckou chatu Hubertka, u níž se nachází stejnojmenná studánka. Možnost osvěžit se z přírodních zdrojů však mají také turisté vycházející z Ostravice, přibližně kilometr a půl pod vrcholem na ně čeká studánka nazývaná Tajemná Řásnovka. Všechny cesty (s výjimkou červené vycházející z Čeladné) se setkávají v sedle Smrk nacházejícím se mezi Malým Smrkem a Smrkem, ve výšce 1150 metrů. K vrcholu je to dále již pouhých 126 výškových metrů. Pod vrcholem turisté míjejí pomníčky věnované památce Johna Lennona a Jana Palacha, Smrk byl totiž v dobách komunismu místem setkávání disidentů. V roce 2004 přibyl k původním dvěma mohylám ještě kamenný pomník uctívající hokejového trenéra Ivana Hlinku.

Foto: podzimní pohled na Smrk z úbočí Lysé hory

Odměnou za poměrně náročný výstup na Smrk bývá jedinečný rozhled. Ten však nečekejte přímo u vrcholové značky, musíte udělat několik kroků po neznačené, ale jasně vyšlapané pěšině, sestoupit nějaký ten metr dolů a tam se již můžete do sytosti kochat tou nádherou. Pod vámi se rozkládá krásná beskydská krajina, naproti vám se zvedá Ondřejník a za ním jsou patrné domy patřící k Frýdku-Místku. Za dobré viditelnosti je možné spatřit i Ostravu. Napravo se tyčí Lysá hora a při zimní inverzi můžete sledovat na obzoru hřeben Jeseníků. Západním směrem jsou výhledy dosti omezené, pokud se však vydáte dále po červené značce, dojdete po cca 500 metrech k mohutnému skalisku, z jehož vršku můžete vidět Radhošť, Kněhyni i Frenštátský Javorník.

Foto: výhled ze Smrku na Frýdlant n. Ostravicí a Frýdek-Místek

Na Smrku i v jeho okolí se rozkládá několik přírodních rezervací, je zde tedy zakázáno rozdělávat oheň, stanovat, sbírat lesní plodiny či chodit mimo vyznačené stezky. Bohužel i navzdory přísné ochraně patří masív Smrku k velmi atraktivním oblastem sběračů borůvek. Přímo na vrcholu a svazích hory je to Přírodní rezervace Smrk, která je s rozlohou 340 hektarů největší přírodní rezervací nejen na území Moravskoslezských Beskyd, ale celé CHKO Beskydy. Byla vyhlášena v roce 1996, ale v roce 2004 se dočkala svého rozšíření. Rezervace chrání původní jedlobukové lesy, jejichž stáří je i 300 let, ale také suťové lesy a horské smrčiny. Vzhledem k rozlehlosti této rezervace jsou některá místa naprosto odlehlá a stala se útočištěm rysa, vlka a dokonce i medvěda, jenž přišel ze Slovenska. Na Smrku je pozorováno také celkem 73 ptačích druhů, z čehož 19 druhů je chráněných.

Další významnou přírodní rezervací je Bučací potok s rozlohou 35 hektarů. Rezervace vznikla v roce 2004 a ochraňuje koryto Bučacího potoka s četnými kaskádami a peřejemi. Nachází se zde také kaskádovitý Bučací vodopád, který je s celkovou výškou 40 metrů druhým nejvyšším na území Moravských Karpat. Koryto Bučacího potoka, který pramení ve výšce asi 1100 metrů nad mořem, je tvořeno godulskými pískovci a obklopují jej staré bukové porosty. Bučací vodopády jsou přístupné po neznačené lesní cestě. V této přírodní rezervaci se vyskytují také unikátní horská rostlinná společenstva, mezi nimiž nechybí violka dvoukvětá, kamzičník rakouský či mléčivec horský.

Foto: výhled z vrcholu Smrku na Radhošťskou hornatinu

Na úpatí Smrku byla v roce 2004 vyhlášena také Přírodní rezervace Malý Smrk rozkládající se v nadmořské výšce 680 - 1050 metrů na ploše 106 hektarů. Také ona ochraňuje pozůstatky přirozených lesů, jedlobučin a smrkových bučin a i zde byl zaznamenán výskyt četných rostlinných a živočišných druhů. Poslední přírodní rezervací v této oblasti jsou Studenčany vyhlášené rovněž v roce 2004. Rezervace zaujímá plochu 53 hektarů v nadmořské výšce 700 - 1000 metrů a ochraňuje zachovalé zbytky původních karpatských lesů tvořených bukem, javorem klenem, jedlí a smrkem. Dalším důvodem vyhlášení této rezervace byla ochrana přirozených procesů v lesních ekosystémech. 

Foto: borůvčí na podzim

A ještě varování na závěr. Přestože Smrk není se svými 1276 metry nijak extrémně vysokou horou, je dobré ji respektovat. Třeba právě tím, že se nebudeme vydávat mimo značené stezky, zejména pak v zimním období. O tom, že Smrk není radno podceňovat, svědčí událost z 25. ledna roku 2006. Tehdy se na Smrku uvolnila lavina, která měla bohužel tragické následky a vzala život mladému skialpinistovi, jež sjížděl jeden ze žlabů četných potoků, které ze Smrku stékají. Jednalo se o historicky první zaznamenanou beskydskou lavinu, která si vzala lidský život.

- jap –

Přechozí články z České republiky:  
Kašperské Hory - památky, příroda a houbaření na Šumavě 
Zbrašovské aragonitové jeskyně a Hranická propast 
Mikulovský zámek 
Indiánské léto na Šumavě si užijí děti i rodiče 
Lysá hora s novou tváří 
Pohádkový vodní zámek Červená Lhota 

Článek byl zobrazen 8 608 krát.