Staronová synagoga – sedm století bohoslužeb

Staronová synagoga – sedm století bohoslužeb

Až se budete procházet pražským Josefovem, nezapomeňte se zastavit u Staronové synagogy. Ta nejenže vás zaujme svou velikostí, ale také obdivuhodnými cihlovými štíty a dalšími krásnými architektonickými prvky. Je jednou z nejstarších a nejcennějších židovských památek nejen v Praze, ale na celém světě.

V Praze na Starém městě stojí v Červené ulici Staronová synagoga. Jde o nádhernou raně gotickou sakrální stavbu, která patří mezi nejstarší židovské památky na území České republiky a také je nejstarší dochovanou stavbou Josefova. V židovském světě však její význam překračuje hranice Evropy a řadí se mezi nejcennějších světové židovské památky. Staronová synagoga byla hlavním náboženským centrem pražské židovské obce. Svému účelu, tedy pořádání bohoslužeb, slouží nepřetržitě od 13. století. K jedinému přerušení její činnosti došlo za druhé světové války.

Stará, nová či staronová?

Staronová synagoga byla vystavěna ve druhé polovině 13. století, ještě na původních náplavkách Starého města pražského. Ke zvýšení úrovně Starého města z důvodu ochrany proti povodním došlo až o něco později ve stejném století. Synagoga, která zde byla tehdy vystavěna, dostala název Nová, protože v té době již v Praze existovala Stará synagoga (později přejmenovaná na Starou školu). V 16. století však došlo k výstavbě synagogy nazvané Nová škola a tak původní Nová synagoga byla přejmenována na Staronovou synagogu a tento název užívá dodnes. V historických záznamech je však možné se dočíst, že byla po nějaký čas nazývána také Velkou školou.

Booking.com

Gotická kráska

Staronová synagoga byla postavena za vlády Přemysla Otakara II. ve stylu rané cisterciácké gotiky. Hlavní sál je zřejmě dílem stavební huti, která v té době vystavěna také řadu cisterciáckých klášterů (např. ve Vyšším Brodu, Oseku apod.). Tuto obdélnou dvojlodní síňovou stavbu osvětluje dvanáct úzkých gotických lomených oken, v čelní stěně pak nechybí dvojice drobných rozet. V prostoru mezi sloupy se nachází bima (vyvýšené místo) s bohatě kovanou gotickou mříží, na níž jsou patrné motivy oslích hřbetů. V čele sálu se pak nachází Aron ha-kodeš (Svatá schrána) ukrývající svitky Tóry. Její výzdoba je tvořena převážně rostlinnými motivy, převážně jde o vinnou révu. Aron ha-kodeš je ozdoben dvěma renesančními sloupky pocházejícími z 16. století. Nad místem pro řečníka se nachází historický praporec pražské židovské obce se znakem židovského ghetta.

Do synagogy se vchází lomeným raně gotickým portálem, který je ozdoben reliéfem vinných listů tympanonu. Celkem dvanáct větví vinné révy má symbolizovat dvanáct izraelských kmenů. Při pohledu na exteriér synagogy vás jistě upoutá i řada opěrných pilířů a dvojice gotických cihelných štítů. Ty pocházejí nejspíše až z konce 14. století. Východní štít je však jen kopií originálu.

Proměny synagogy

Původní stavba synagogy byla postupně rozšiřována a doplňována o různé prvky a menší stavby v okolí – přibyla například vstupní síň na jižní straně a ženská galerie na straně západní. Dále byla přistavěna menší předsíň jakožto zvláštní vchod do ženské lodě a nakonec byla vybudována i severní ženská galerie. Ženy tudy mohly sledovat bohoslužbu úzkými štěrbinovitými okny směřujícími do hlavního sálu. Na severní a jižní stěně hlavního sálu synagogy jsou dodnes patrné hebrejské nápisy, které jsou upomínkou na masakr židovských obyvatel ghetta, ke kterému došlo v roce 1389. Tehdy přišlo o Velikonočních svátcích život okolo 3 tisíc Židů. Mnoho z nich se snažilo najít úkryt před vyvražďováním právě v této synagoze. Stěny tak byly po dlouhou dobu potřísněny krví obětí, které zde tragicky zahynuly. Stopy krve zde byly patrné až do roku 1618, kdy byl svatostánek rekonstruován.

Obnovy a chyby

Dalších obnov se Staronová synagoga dočkala v roce 1716 díky iniciativě Karla VI. a také v roce 1883, kdy se o její puristickou přeměnu postaral architekt Josef Mocker. Ten nechal spoustu jedinečných architektonických prvků nahradit kopiemi, vyměnil také gotický štít do Pařížské ulice a krovy. Některé tyto nevhodné úpravy byly odstraněny až v letech 1922 – 1924, kdy synagoga procházela další přestavbou. Mezi lety 1966 – 1967 se svatostánek dočkal památkové rekonstrukce. Během další rekonstrukce v roce 1998 došlo k několika zásadním pochybením – zejména k tomu, že nebyly výkopové práce prováděny za přítomnosti archeologů. V letech 2006 a 2007 tak bylo zapotřebí provést další zásahy do stavby, protože nebyla dostatečně dimenzována dříve instalovaná vzduchotechnika a také chybou projektanta došlo k poškození původní kamenné lavice.

Významní rabíni

Jedním z nejvýznamnějších rabínů, který působil ve Staronové synagoze, byl Jehuda Liva ben Becalel (cca 1520 – 1609) známý též jako rabbi Löw či pod hebrejským akronymem Maharal. Tento významný učenec vedl v pražském židovském ghettu talmudistickou (rabínskou) školu, upravil také pravidla pro spolek Chevra kadiša (pohřební bratrstvo) a je rovněž znám jako tvůrce legendárního pražského golema. Kromě něj působili ve Staronové synagoze jako rabíni také jeho žák Jom Tov Lipmann Heller, Ješaja Horowitz, Jechezkel Landau či Šlomo Jehuda Rapaport.

Současnost synagogy

Staronová synagoga se nachází pod správou Židovské obce v Praze. Oproti ostatním synagogám neslouží jako muzeum, ale pravidelně se zde dodnes konají bohoslužby a další náboženské obřady, které jsou součástí židovských tradic a zvyků – jde například o Bar micve, což je přijímání třináctiletých mladíků mezi muže, nebo se zde odehrávají židovské rituální svatby. Svatební košer hostiny se mohou konat v sousední košer jídelně. Od roku 1995 je Staronová synagoga národní kulturní památkou.

Další pražské památky

- jap -

Článek byl zobrazen 32 044 krát.