Starý a Nový židovský hřbitov v Praze

Starý a Nový židovský hřbitov v Praze

Starý židovský hřbitov nacházející se na pražském Josefově fungoval od roku 1439 do roku 1787 a je na něm pohřbena řada významných osobností židovské komunity. Poté, co byl uzavřen, využívala židovská komunita k pohřbívání až do roku 1890 původně morový hřbitov na Žižkově. Ten však později nahradil Nový židovský hřbitov, jenž je součástí Olšanských hřbitovů.

Starý židovský hřbitov

Starý židovský hřbitov se rozprostírá v Josefově na Starém Městě, na místě, kde se v dávných dobách rozkládal hřbitov známý jako Židovská zahrada. Přesné datum založení Starého židovského hřbitova není známo, ale dle nejstarších dochovaných náhrobků je odhadováno, že někdy ve 40. letech 15. století. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1439 a náleží pražskému rabínovi, učenci a básníkovi Avigdoru Karovi. První nepřímé zmínky o existenci Starého židovského hřbitova však pocházejí již z poloviny 13. století, kdy je v privilegiu Přemysla Otakara II. upravováno postavení Židů v Čechách. Starý židovský hřbitov je však již třetím židovským hřbitovem v Praze – první místo k pohřbívání Židů se nacházelo v prostoru dnešní Míšeňské ulice, druhým takový místem pak byla již zmiňovaná Židovská zahrada.

V současnosti je Starý židovský hřbitov jedním z nejpamátnějších pohřebišť v Evropě. Obsahuje téměř 12 tisíc náhrobních kamenů, ale odhaduje se, že pohřbů zde bylo vykonáno ještě mnohem více. Podle starého židovského zvyku je zakázáno rušení starých hrobů. Pozemek Starého židovského hřbitova tak po čase přestal stačit pokrývat potřeby pohřbívání a tak musel být rozšířen. Roku 1440 byl přikoupen pozemek od pivovarníka Hanuše, v dalším století pak byl hřbitov rozšířen o Malířovský dům se zahradou od Ondřeje Vocáska. Na konci 16. století byla ke hřbitovu připojena další parcela. Poslední rozšíření se datuje do roku 1768, kdy židovská obec od Staroměstské obce odkoupila za 200 zlatých zchátralou katovnu.

Stále však byl nedostatek místa k pohřbívání, což vedlo k tomu, že byla již stojící vrstva hrobů zahazována hlínou, do níž se vsazovala vrstva dalších náhrobních kamenů. Takto na některých místech došlo k vytvoření až neuvěřitelných dvanácti vrstev hrobů nad sebou. Staré náhrobky byly vždy vyjmuty ze země a zasazeny na nově zvýšený povrch hřbitova, čímž se vysvětluje jejich nahromadění těsně vedle sebe. Zbytky nejstarších náhrobků, které byly objeveny v roce 1866 při stavbě Měšťanské Besedy, je možné si prohlédnout na levé straně hřbitovní zdi.

Na Starém židovském hřbitově je pohřbeno mnoho významných osobností, jako Jehuda Liva ben Becalel zvaný Rabi Löw, s jehož postavou je spojena i pověst o vytvoření Golema, první umělé bytosti, dále dvorní „Žid“ císaře Rudolfa II. a primas Židovského Města Mordechai Maisel, významní židovští lékaři Beer Keller a jeho syn Löw Keller, Šalamoun Šumperc a jeho syn Mojžíš, židovský kronikář, astronom a matematik David Gans či rabín David Oppenheim, který byl zasloužilým sběratelem hebrejských rukopisů a tisku. Poslední pohřeb byl na tomto hřbitově údajně vykonán 17. května roku 1787. Starý židovský hřbitov je od roku 1995 národní kulturní památkou.

Foto: židovský hřbitov a Klausová synagoga, autor: Josef Hanus - Shutterstock.com

Židovský hřbitov na Žižkově

Poté, co bylo ukončeno pohřbívání na Starém židovském hřbitově, byli příslušníci židovské komunity pohřbíváni pouze na židovském hřbitově v Praze na Žižkově. Ten se rozkládá v Mahlerových sadech nedaleko Žižkovské televizní věže. Byl založen v roce 1680 jakožto morové pohřebiště určené pro pražskou židovskou obec. Ve velkém se zde pohřbívalo v 18. století, kdy Prahu zasáhla další vlna morové epidemie. Po zrušení Starého židovského hřbitova v Josefově v roce 1787 se zde pak pohřbívalo pravidelně. Žižkovský židovský hřbitov sloužil svému účelu až do roku 1890, kdy byl zřízen Nový židovský hřbitov. Po skončení druhé světové války se o něj již nikdo nestaral, začal chátrat a velká část náhrobků byla zničena. Na počátku 60. let 20. století tak bylo rozhodnuto o jeho zrušení a jeho část byla přeměněna na park, dnešní Mahlerovy sady. Nejstarší část hřbitova s náhrobky význačných židovských osobností zůstala zachována a od parku byla posléze oddělena zdí.

Nepoškozená část tohoto hřbitova nacházející se v ulici Fibichova je dnes památkově chráněná a v roce 1999 se stala součástí Židovského muzea v Praze. Kromě několika zajímavých náhrobků se podařilo dochovat také původní budovu hřbitovní studny s pamětní deskou z roku 1792. Celkem bylo na žižkovském židovském hřbitově údajně pohřbeno 40 000 lidí, mezi nimiž se nachází řada významných osobností, rabínů a učenců. Jedním z nejnavštěvovanějších hrobů je hrob pražského vrchního rabína Ezechiela Landaua (1713-1793). Kdo by chtěl mít dokonalý výhled na park a celý hřbitov, může se vydat na vyhlídku do věže televizního vysílače, který zde byl postaven v 80. letech.

Nový židovský hřbitov

Od roku 1890 slouží Židům k pohřbívání Nový židovský hřbitov, známý spíše pod názvem Nový židovský hřbitov na Olšanech. Představuje samostatnou část komplexu rozsáhlých Olšanských hřbitovů. Rozkládá se na ploše více než 101 tisíc metrů čtverečních a svou rozlohou i počtem náhrobků je tak největším židovským hřbitovem v České republice. Od svého založení až dodnes je využíván jakožto hlavní pražský židovský hřbitov. Původně byl plánován na 100 tisíc hrobů, což mělo vystačit zhruba na 100 let, již ve 20. letech minulého století však musel být rozšířen.

V areálu hřbitova se dochovalo asi 25 tisíc náhrobků a dvě obřadní síně – novorenesanční z let 1891 – 1893 postavená podle návrhu architektů Bedřicha Münzbergera a Alfonse Wertmilera a funkcionalistická z roku 1933, která je dílem architekta Leopolda Ehrmanna. Dále se zde nacházejí symbolické hroby a památníky obětí holocaustu. Hřbitov slouží jako místo posledního odpočinku pro mnoho významných osobností jak z řad politiků, tak i z oblasti kultury a průmyslu. Pohřben je zde například Franz Kafka, Ota Pavel, Jiří Orten, Jan Kotěra, Jan Štursa a další. V roce 2001 byla v nové části hřbitova odhalena symbolická hrobka, do níž byly uloženy exhumované ostatky pocházející z nejstaršího pražského židovského hřbitova, tzv. Židovské zahrady. Nový židovský hřbitov je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.

Další pražské památky a zajímavosti

- jap -

Článek byl zobrazen 20 440 krát.