Farní kostel sv. Prokopa Loštice

Farní kostel sv. Prokopa Loštice

Kostel patří k nejstarším v regionu, neboť dochované románské fragmenty dokládají původ z počátku 13. století. Písemné záznamy potvrzují založení tohoto původně románského kostela se zvonem v roce 1208.

Při rekonstrukci fasády v roce 1994 byly nalezeny románské fragmenty, které datum dostavby potvrzují, a kostel sv. Prokopa lze označit za nejstarší zachovalou stavbu šumperského okresu. Do dnešní podoby byl jednolodní kostel s románským jádrem, posléze goticky a renesančně přestavěný a upravený v klasicistně-barokním stylu v 18. století. Z románského období jsou zachovány obvodní zdi východní části lodi a červeně polychromovaná románská okna. Z období gotiky pochází pravoúhle zakončený presbytář a z renesančního období pocházejí pilastrové hlavice v podkroví.

Hlavní barokní oltář datovaný z roku 1852 krášlí obraz sv. Prokopa z roku 1854 od loštického rodáka Františka Havelky. V kostele jsou mimo hlavního oltáře ještě čtyři boční oltáře. Interiér kostela okouzlí příznivce církevních staveb především hned v předsíni umístěnými renesančními náhrobky Prokopa Podstatského z Prusinovic (+1560), jeho choti Kateřiny z rodu Kropáčků z Nevědomí (+1564). Prokop Podstatský sídlil na Bouzově a až do své smrti mu byly Loštice poddány.

Ve věži kostela se nachází zvon z roku 1550, který kostelu daroval Prokop Podstatský z Prusínovic. Zvon byl ulit v Olomouci mistrem zvonařem Franzem Illenfeldem. Zvony zdobí reliéfy Kalvárie, Madony s dítětem a symbol kráčejícího vinaře.

Ke kostelnímu areálu náleží i další dva památkově chráněné objekty – klasicistní kamenný kříž z roku 1801 umístěný před vchodem kostela a empírový náhrobek Rosalie Dworzakové u jižní zdi z roku 1829.

Článek byl zobrazen 915 krát.