Bečov nad Teplou ukrývá výjimečnou zlatnickou památku

Bečov nad Teplou ukrývá výjimečnou zlatnickou památku

Rozsáhlý komplex hradu a zámku je nejcennější historickou a uměleckou památkou Bečova nad Teplou. Před 25 lety byla na hradě Bečov nalezena jedna z nejvýznamnějších českých památek románského umění – relikviář sv. Maura a Národní památkový ústav vyhlásil rok 2010 rokem sv. Maura.

Památka evropského významu
Relikviář sv. Maura zakoupil od církve Alfred Beaufort-Spontin (syn Friedricha Augusta) v roce 1838. Právě Alfred nechal bečovské sídlo opravit a zároveň měl v plánech rozsáhlou romantickou úpravu tohoto středověkého hradu. Podle plánů architekta Zítka měl být propojen s barokním zámkem. Protože velkolepé plány byly finančně náročné, došlo na základě těchto plánů pouze k úpravě zámecké kaple sv. Petra.

Objevení relikviáře sv. Maura v roce 1985 je považováno za jeden z největších nálezů 20. století v tehdejším Československu. Relikviář měl velice pohnutý osud, jehož hodnota je srovnatelná s korunovačními klenoty. Jako jediný stojí v typologické skupině domečkových relikviářů mimo působnost církve, neboť zbývající jsou využívány k liturgickým účelům.

Restaurování relikviáře sv. Maura nemá ve světě obdoby, záchrana probíhala od roku 1991 do roku 2002. V průběhu 11 let byl relikviář kompletně rozebrán, jednotlivé vzácné kameny očištěny, poškozené sošky a reliéfy pracně opraveny. Bylo také nutné vyrobit nové jádro, protože původní už bylo nepoužitelné. Restaurátorských prací a dávno zapomenutých zlatnických technik se ujal Státní úřad památkové péče ve spolupráci s restaurátory z německých Cách.

Křížem krážem historií
Prvními prokazatelnými majiteli bečovského panství byl rod pánů z Oseka, který byl později psán z Rýzmburka a první věrohodná zmínka o hradu pochází z roku 1349. Tehdy byla Rýzmburky vydána písemnost, která jednoznačně dokládá existenci hradního sídla.

Hrad byl zakládán zhruba v první polovině 14. století. Na místě dnešního horního zámku vznikla v první vývojové fázi hradního objektu obranná věž a obytný palác. Později asi po roce 1352 byla započata stavba další věže, která měla mít původně obytnou funkci. Hned zpočátku stavby byl ale plán změněn a uvnitř rozestavěné věže vznikla kaple, která zaujala prostor v ještě nehotové stavbě.

V kapli je umístěn unikátní soubor nástěnných maleb technikou „al secco“, což je malba do suché omítky pocházejících z doby kolem roku 1360. Někdy po roce 1356 byla přistavěna další obytná věž reprezentativního vzhledu tzv. donjon. Obytná věž a kaplová věž byly vzájemně propojeny hradbou. Zdi soukromé komnaty hradního pána jsou vyzdobeny výmalbou z období pozdní gotiky.

Do stavebního vývoje hradu se výrazně zapsali další majitelé hradu – Pluhové z Rabštejna. Hrad získali v roce 1495 díky jejich bohatství, kterého nabyli z těžby cínu ve Slavkovském lese. Postarali se o úpravu interiéru donjonu a nejstarší obytnou část za obrannou věží – bergfritem, upravili do renesanční podoby. Donjon a kapli dali propojit tzv. tabulnicí, která sloužila ke společenským hostinám a reprezentativním slavnostem. Dodnes nesou tyto budovy označení Pluhovské domy.

Od roku 1624, později během třicetileté války, a v dalších letech se majitelé hradu dále střídali. Hrad byl využíván k hospodářským účelům a se změnou využití hradních budov souvisely rozsáhlé utilitární opravy z roku 1641. Po zkušenostech z 30leté války vystavěli v roce 1656 Questenberkové pro zvýšení obranyschopnosti nad hradním příkopem dělovou baštu. Ta byla někdy v 18. století stavebně zakomponována do osmiboké zámecké věže, jež se stala součástí barokního zámku založeného počátkem 18. století.

Bečovský hrad je ve srovnání s ostatními hradními stavbami v České republice výjimečný mírou zachovalosti středověkého vzhledu a řadou autentických prvků. Zajímavostí této jedinečné památky je také rozsáhlý krajinářský park, který byl ve své době nazýván druhými Průhonicemi. O jeho vybudování se zasloužila především žena Alfredova vnuka – Friedricha Georga.

V poválečných letech měl zámek sloužit jako škola a z Pluhovského paláce a hradu mělo být muzeum. Celý hradní a zámecký areál získal v roce 1969 plzeňský památkový ústav, který historické objekty začal postupně rekonstruovat. Ke slavnostnímu zpřístupnění barokního zámku veřejnosti došlo v roce 1996. Nejprve zde byla prezentována výstava západočeské gotiky a následně zde byla instalována zámecká expozice z navrácených mobiliářů, která je nyní umístěna ve druhém patře. Celé první patro je totiž nyní věnováno unikátnímu nálezu století – románskému relikviáři sv. Maura. V rámci oslav nálezu tohoto unikátního díla připravila správa státního hradu a zámku Bečov řadu mimořádných kulturních akcí.

Areál hradu a zámku Bečov byl vyhlášen národní kulturní památkou roku 1995. Je to velmi cenný soubor historických budov reprezentující jednotlivé stavební slohy. V současnosti je z celého hradního areálu zpřístupněna veřejnosti jen asi 1/3 rozsáhlého komplexu. Jde o tzv. Dolní barokní zámek se dvěma prohlídkovými okruhy. Prvním je standardní okruh s klasickými zámeckými interiéry a druhý okruh prezentuje druhou nejcennější zlatnickou památku v ČR – relikviář sv. Maura. Z exteriéru je přístupné zatím jen I. nádvoří a zámecké zahrady s terasami upravené v minimalistickém duchu.

O hradu Bečov vyšla v závěru minulého roku zcela výjimečná publikace. Je to kniha s bohatou obrazovou dokumentací, která je jedinečná hned z několika důvodů. Knižní publikace o významné hradní architektuře shrnuje dosavadní poznání o středověkém hradu. Graficky dobře sestavená reprezentativní knížka se zabývá fenoménem unikátní památky z neobvyklého úhlu pohledu. Navíc se jedná po 77 letech o novou knižní publikaci, která je věnována bečovskému hradu.

Do Bečova nad Teplou se návštěvníci dostanou snadno autem, vlakem, autobusem, na kole i pěšky. Městem prochází zelená turistická značka z Pramenů do Rybničné. Cyklistům poslouží cyklotrasa č. 362 případně 2139.0

-ar-
Fotky: www.zamek-becov.cz 

Předchozí články z České republiky:
Zámek Veltrusy je barokním skvostem české architektury
Žleby jsou zámkem rytířských zbraní a brnění
Středověký gotický hrad Sovinec je mohutně opevněná pevnost
Český Krumlov - město Rožmberků
Kutná Hora - město stříbra

Článek byl zobrazen 7 635 krát.