Vila Tugendhat

Vila Tugendhat

Prozatím předposlední zápis na listinu UNESCO z území České republiky pochází z Brna. V roce 2001 tam totiž byla připsána zdejší vila Tugendhat.

Oproti jiným českým památkám jde o budovu relativně novou. Návrh stavby vypracoval německý projektant Ludwig Mies van der Rohe (1886 – 1969) v roce 1928 pro manžele Grete a Fritze Tugendhatovi, majitele brněnské textilky. Třípodlažní vila, částečně zapuštěná do svažitého terénu, byla dokončena o dva roky později. Zajímavé je, že autor stavby neměl žádné speciální vzdělání v architektonickém oboru. Byl synem kameníka a pracoval původně jako stavební dělník, později pak v kancelářích známých architektů. Tady zřejmě načerpal své vědomosti a mimo jiné si ke jménu Mies přidal šlechtický přídomek „van der Rohe“. Nehledě na vzdělání však nepochybně měl to hlavní – nadání.

Ve své době převratný dům se proto stal jednou z ikon funkcionalistické architektury. Typickými rysy stavby jsou ocelový skelet nesoucí stropy, prosklené zdi, zajišťující nepřerušovaný obyvatelný prostor a možnost spuštění některých oken do podlahy a tím splynutí interiéru se zahradou. Ta ostatně tvořila neoddělitelnou součást celku a svým členěním i použitými rostlinami budovu vhodně doplňovala. Sám architekt pro vilu také částečně navrhl vlastní nábytek, odpovídající materiálem, formou, proporcemi i rozmístěním jejímu duchu. Šlo hlavně o základní a největší kusy. Není zcela jasné, kdo je autorem návrhů zbývajícího nábytku. V této souvislosti se nejčastěji mluví o Lilly Reichové, Hermannu Johnovi a Sergiu Ruegenbergovi, kteří s architektem spolupracovali.

Autor stavby dále vytvořil v roce 1929 Německý pavilon na Mezinárodní výstavě v Barceloně, který je právě spolu s vilou Tugendhat považován za jeho nejznámější dílo. V roce 1938 však emigroval z Německa do USA před nastupujícím nacistickým režimem, který neměl pochopení pro jeho svobodné myšlení. Tam mimochodem pokračoval ve svém díle a navrhl několik budov, hlavně v Chicagu.

Stejně tak majitelé vily, manželé Tugendhatovi, opustili jakožto Židé tehdejší Československo ve stejném roce jako Mies. Vilu zabralo Gestapo a stala se majetkem Říše. Po válce Němce vystřídala Rudá armáda, která tu ubytovala své vojáky a v přízemí zřídila konírnu. Od padesátých let byla vila využívána k rehabilitaci dětí, po roce 1989 pak pro komerční účely.

Vila opět vstoupila do obecného povědomí v roce 1992, kdy tady Václav Klaus a Vladimír Mečiar jednali o rozdělení Československa. Na tomto místě také 26. srpna oba jmenovaní podepsali dohodu o rozdělení.

Stavba je od roku 1994 v užívání Muzea města Brna a slouží jako památník moderní světové architektury se stálou expozicí o její historii i autorovi. Od 1. června tohoto roku však má být na delší dobu (2-4 roky) uzavřena a podstoupit kompletní rekonstrukci.

Článek byl zobrazen 1 231 krát.