Kaple sv. Rocha ve Zlatých Horách

Kaple sv. Rocha ve Zlatých Horách

Při příjezdu do Zlatých Hor od Jeseníku nemůže nikdo přehlédnout v popředí Biskupské kupy drobnou sakrální stavbu stojící na vrchu v současnosti zvaném Rochus. Historie kaple sv. Rocha je spojena s třicetiletou válkou a morovými epidemiemi v letech 1632 - 1633. Tehdejší farář Martin Alois Berger vyzval občany města, ať se v prosbách obracejí na ochránce proti moru - sv. Rocha. Pokud mor skončí, bude postavena kaple na kopci, tehdy zvaném Kamenná hora. Prosby byly vyslyšeny a mor ve Zlatých Horách ustal.

Veřejná sbírka na stavbu kaple, zasvěcené tomuto světci, začala roku 1634 usnesením magistrátu města. K 15. 9. 1639 bylo na hotovosti 146 tolarů. Za tyto peníze se nakoupily cihly, kámen a vápno, ale pro nedostatek peněz se nemohlo se stavbou začít. Další sbírky i zahájení stavby přerušily vpády drancujících švédských vojsk v letech 1642, 1647 a roku 1655 opět mor.

V roce 1657 vyslal niský probošt Franz Karl Nentwig muže do Slezska, na Moravu a do Rakouska s prosbou o příspěvky. Biskupská konzistoř ve Vratislavi dne 8. 6. 1661 stavbu kaple povolila a ještě téhož roku se započalo se stavbou.

Pozemek byl odkoupen od Johana Hillebranda za 12 tolarů a 12 grošů. Základy vykopali horníci za 3 tolary a 14 grošů a stavbu zdí provedl biskupský dvorní zedník Melchior Werner z Nisy za 169 tolarů. Po 14 týdnech byly zdi bez střechy hotovy a probošt Nentwig zde na svátek sv. Rocha roku 1662 konal bohoslužby. V roce 1664 byla za 100 tolarů a stravu zhotovena biskupským dvorním truhlářem Martinem Schmidtem z Nisy střecha s věžičkou. 18.12. 1664 byla na věžičku usazena makovice. Do 13. 8. 1666 bylo na stavbu vydáno 741 tolarů a přitom doprava a pomocné práce byly prováděny zadarmo. Téhož roku byla kaple konečně dostavěna a vysvěcena. Měla šindelovou střechou se zeleně natřenou věží.

V dobách prusko - rakouských válek v 18. století se stal vrch sv. Rocha místem válečných událostí. Jeho strategickou polohu nad městem využívalo rakouské vojsko k ochraně města a cesty vedoucí do Vrbna. Pozice u kostelíka využilo roku 1759 rakouské vojsko. Dne 30. dubna 1759 zde rakouský generál de Ville odrazil první nápor prušáků, ale téhož roku 17. 11. dalšímu útoku neodolal a rakouští obránci se museli stáhnout do Vrbna. Při chvatném ústupu zapálili u kostela stan, oheň se přenesl na kostelík a ten vyhořel až na základní zdivo.

Opět se konaly sbírky na jeho opravu, ale bylo přitom rozhodnuto prodloužit ho o 9 loktů (5,2 m). Oprava byla roku 1768 dokončena a téhož roku 11. 8. byla kaple vysvěcena arciknězem Johannem Viewigem. Dne 13. 7. 1777 byla vysvěcena biskupem Philippem Gotthardem Schaffgotschem. Stavba kaple i s vnitřním vybavením stála 1666 tolarů, 17 grošů a 9 haléřů.

Další válečnou vřavu zažil sv. Rochus v tzv. Bramborové válce roku 1778 - 1779, kdy byl vrch opět obsazen rakouskými oddíly. Dne 14. 1. 1779 přitáhlo v 7.00 ráno od Nisy pruské vojsko o síle 14 batalionů, 2 eskadron a mnoha děly a zaujalo pozice před městem. Prusům velel generál Wunsch. Vrch sv. Rocha byl hájen jen několika stovkami vojáků 59. regimentu Langois (dříve L. J. M. von Daun) a několika děly. Další rakouské jednotky - oddíl Chorvatů, batalion Německých mistrů, Wanachské a Baumgartské dobrovolnické jednotky - byly rozloženy od města až k Ovčí hoře u Ondřejovic, aby zabránily obklíčení města. Celkový počet nepřesáhl 1000 mužů. Rakušanům veleli plk. Schindler od pluku Langois a plk. Löweneier od dragounů. Prušáci začali ostrou kanonádou ostřelovat rakouské pozice na vrchu sv. Rocha. Palba děl však byla neúčinná a útok pěšáků na zledovatělém terénu skončil tragicky. Odhaduje se na 300 - 1000 mrtvých pruských vojáků. Úvoz a cesta směrem k Rožmitálu byly tenkrát pokryty stovkami mrtvých a spousta pruských vojáků dezertovala. Bylo sesbíráno a odevzdáno na 2000 pušek. Rakouské ztráty nepřesáhly 6 mužů. Útok byl odražen a Prušáci odtáhli směrem k Nise.

Jedna koule z pruského kanónu pronikla dovnitř kaple, dlouhou dobu zde byla uchovávána a nyní je uložena v Městském muzeu ve Zlatých Horách.

O bitvě se vypráví pověst, že rakouští vojáci, aby zatajili svůj malý počet, pochodovali kolem kostelíka, aby si obléhající prušáci mysleli, že přicházejí stále nové oddíly. Další zase vypráví, že pruský bubeník seděl na bubnu a šňupal tabák. Nastavoval ho také směrem k Rakušanům a volal: "Také si jednou šňupni", když v tom ho zasáhla kulka.

Později byl v kapli na stěnu nad kůrem namalován výjev, který zobrazuje tehdejší bitvu. Ještě v současnosti si malbu můžeme prohlédnout.

Kolem sv. Rocha vede křížová cesta, ze které jsou v současnosti 4 zastavení v dobrém stavu, ale z ostatních zbývají ruiny. Cesta začíná na severním úpatí kopce u smuteční síně, pokračuje směrem k vodárně, pak se stáčí k Biskupské kupě. Šestým zastavením pak směřuje přes sedlo, mezi Rochem a Biskupskou kupou, a pak jižní stranou kopce směrem do Zlatých Hor až k silnici vedoucí do Petrovic.

Kaple sv. Rocha byla opravována v roce 1818, 1886 a farářem P. Kliszem v roce 1955. V roce 1992 byl získán státní příspěvek 150 000 Kč na opravu havarijního stavu střechy. Byla vyměněna krytina, oplechování, rýny, svody a další nejnutnější prvky na střeše a věžičce. Klub vojenské historie Zlatých Hor nechal v roce 1999 vyrobit a umístit na fasádu vedle vchodu pamětní desku v upomínku na všechny padlé vojáky v prusko-rakouských válkách.

Od roku 1994 v rámci městských oslav "Zlatých dnů" se nepravidelně koná na tomto vrchu vzpomínková historicko-vojenská akce, aby nám připomněla tyto pohnuté doby našeho města a této kaple.

V současnosti se zde bohoslužby nekonají, kaple je uzavřena a čeká na svůj další osud.

Článek byl zobrazen 910 krát.