Palác Kinských - rokoková chlouba Prahy

Palác Kinských - rokoková chlouba Prahy

Jednou z ozdob Staroměstského náměstí je i nádherný rokokový Palác Kinských, v němž jsou dnes k vidění sbírky tří významných institucí - Národní galerie, Národního muzea a Karlovy univerzity. Růžovo-bílá štuková fasáda paláce dodává šmrnc již tak okouzlujícímu náměstí, které patří mezi nejnavštěvovanější místa Prahy.

Palác Kinských, který je dnes národní kulturní památkou, byl postaven v letech 1755 – 1765 pro hraběte Jana Arnošta Golze (Golče). Ten si přál rokokový palác se dvěma balkóny, dvěma vchody a balustrádou v prvním patře. O tom, kdo je však autorem této honosné stavby se vedou spory. Někde se udává, že byl autorem projektu slavný barokní stavitel Anselm Lurag, jinde je jako autor uveden český architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer. O bohatou štukovou výzdobu se zasloužil italský štukatér Santino Bussi. Palác vznikl na místě, kde původně stávaly dva staré domy - Dům U staré měny a Dům U Stolice královské (Muglicerovský).

Přestavby a proměny

Po smrti hraběte Golze v roce 1768 odkoupil palác František Oldřich hrabě Kinský a v majetku tohoto rodu zůstal Palác Kinských až do roku 1945. V době vlastnictví rodu Kinských prošly interiéry paláce klasicistní proměnou, palác byl rozšířen o druhý dvůr, který je sevřen mezi empírovými křídly, jejichž autorem je J. O. Kranner. Roku 1836, kdy byl majitelem paláce Rudolf kníže Kinský, byla zahájena komplexní přestavba této rezidence pod vedením stavitele Jindřicha Kocha. K paláci byl tehdy přistavěn dům U Pechanů a jeho interiéry dostaly nádech empírového klasicismu.

Booking.com

Současný vzhled

Palác Kinských stojí na východní straně Staroměstského náměstí v blízkosti pomníku Jana Husa, v sousedství Domu U kamenného zvonu. Se sousedními budovami však nestojí v jedné řadě, protože se jeho architekt snažil zachovat přesnou polohu, na které stála dvojice původních hotelů. Průčelí paláce je rozděleno dvěma rizality (předsunutými částmi průčelí stavby), které jsou završeny trojúhelníkovými štíty. Na každém z nich jsou 3 sochy a na spojnici mezi nimi se nachází další 4 sochy. Tyto sochy, které jsou dílem sochaře Ignáce Františka Platzera, mají znázorňovat antické bohy a alegorie Živlů. Originály sochy byly za druhé světové války v roce 1945 poškozeny a tak byly roku 1956 nahrazeny kopiemi. Autorem štukových výplní štítů je slavný italský štukatér Santino Bussi. Od něj pocházejí také reliéfy Madona s dítětem a sv. Jan Nepomucký nad okny. Palác je přístupný dvěma souměrně umístěnými monumentálními vchody, které jsou lemovány kamennými sloupy. V prvním patře je spojuje úzký balkón.

Svědek významných událostí

Palác Kinských není jen architektonicky ceněnou stavbou, ale rovněž byl v minulosti svědkem několika významných událostí. V roce 1843 se v něm narodila například hraběnka Kinská, zvaná Bertha von Suttner. Někdejší sekretářka Alfreda Nobela se roku 1905 stala první nositelkou Nobelovy ceny míru. Po mnoho let sloužil palác také jako německá škola, kterou v letech 1893 – 1901 navštěvoval i Franz Kafka. Jeho otec Hermann Kafka měl v přízemí paláce Kinských od roku 1912 až do své smrti v roce 1931 malou galanterii. Dnes se na místě tohoto prodejního stánku nachází na zdi pamětní deska.

V roce 1929 působilo v Paláci Kinských Polské velvyslanectví. Do povědomí lidí se však stavba dostala především roku 1948, kdy sehrála významnou roli v komunistické propagandě. Klement Gottwald z jednoho z palácových balkónů pronesl svůj slavný projev začínající slovy „Právě jsem se vrátil z Hradu…“ a vyhlásil tak začátek éry komunismu. Ze stejného místa pak o 42 let později prezident Václav Havel prohlásil, že se komunismus již nikdy nevrátí.

To nejlepší ze sbírek

V roce 1992 byl Palác Kinských společně se Staroměstským náměstím prohlášen za národní kulturní památku. V letech 1995 až 2000 prošel palác rozsáhlou rekonstrukcí, při níž byla opravena knihovna Kinských, byly zpřístupněny přísně chráněné románské a gotické sklepy. V prostorách paláce bylo po rekonstrukci otevřeno Kafkovo knihkupectví a vzniklo zde rovněž informační centrum Národní galerie v Praze, která zde má od roku 1949 umístěnu svou sbírku grafik. V předním traktu je vyhrazen prostor pro výstavní činnost. V zadním traktu paláce se pak nachází kanceláře, kavárna a muzejní obchod patřící rovněž Národní galerii.

Dnes jsou ve dvaceti sálech Paláce Kinských vystaveny ty nejlepší sbírky tří významných institucí - Národní galerie, Národního muzea a Karlovy univerzity. Palác Kinských tak představuje nejvýznamnější výstavní prostor v České republice. Ve staré knihovně je k vidění například stálá expozice české krajinomalby 19. století ze sbírek Národní galerie. Velmi zajímavá je také sbírka Umění Asie a Umění starověku. Na své si zde přijdou milovníci starého Egypta, antického Řecka, Mezopotámie, ale také starého čínského a japonského umění.

Další pražské památky a zajímavosti

- jap -

Článek byl zobrazen 15 656 krát.