Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Jestřebí

Historie
Pod jestřebským hradem vznikla farní ves Krušina, prvně jmenovaná roku 1352 a od r. 1405 označována jako městečko. Není však jasné, zda tato obec ležela SZ od hradu na břehu Novozámeckého rybníka nebo se jedná o dnešní polohu s jiným jménem.

Před polovinou 15. stol. mizí z pramenů jméno Krušina a okolo roku 1480 má již obec jednoznačně stejné jméno jako hrad, tj. Jestřebí. Kdy bylo povýšeno na městečko není známo, ale od počátku je centrem řemesel a obchodu nevelkého jestřebského zboží. Již r. 1407 se zde uvádí mlýn, v 16. stol. zde fungoval pivovar. To již bylo Jestřebí součástí rodící se domény Wartenberků s centrem na Novém Zámku v nedalekých Zahrádkách.

Většina obyvatel se živila zemědělstvím, ale pro špatnou bonitu půdy to nedostačovalo a zemědělství se kombinovalo s řemesly, doloženými od 16. stol. Řemeslníci se postupně sdružovali do cechů, z nichž je doložen první roku 1706, a to pro zedníky, kameníky a pokrývače.

Tehdy již mělo Jestřebí statut městečka a jeho široká paleta řemeslnických cechů fungovala i pro řadu obcí v okolí. Na přelomu 18. a 19. stol. zde bylo nejméně 13 cechů, z nichž některé sdružovaly i více řemesel. Působilo zde 32 cechovních mistrů, mistr mlynářský a hostinec. Kromě rozšířeného lukařství se zde pěstoval i chmel.

Okolo roku 1806 byla dokončena císařská silnice od Mladé Boleslavi na Lípu a Rumburk, na níž byla v Jestřebí napojena silnice na Prahu, která se až doposud městečku vyhýbala. To znamenalo impulz pro rozvoj výročních trhů, jichž bylo až 6 do roka.

Roku 1867 byla dokončena železniční trať z Bakova do Lípy se stanicí "Habichstein" - Jestřebí, a to vedlo k rozvoji vyhlášených dobytčích trhů v městečku. Do roku 1900 se konaly na návsi a potom pro ně bylo zřízeno tržiště v uličce za školou. Za nákupem dobytka sem jezdili vlakem obchodníci až z Holandska.

Po uzavření obchodů probíhal před školou jarmark se zbožím místní produkce, ale i s výrobky z okolních měst, jako např. cukrovinky z Dubé a obuv z Mimoně. Městečko vybavené poštou, záložnou, četnickou stanicí, třemi pekaři, sedmi hostinci, dvěma řezníky atd. Takto fungovalo až do roku 1945.

Současnost

Po ukončení II. světové války byla převážná část zdejšího německého obyvatelstva odsunuta a přišli sem čeští osídlenci ze všech koutů země, přičemž největší skupina pocházela z Čáslavska. Ti převzali hospodaření a některé živnosti, nepřevzaté živnosti byly zrušeny.

Celkem bylo po roce 1945 v obci strženo 42 domů, převážně dřevěných, a těch je zde dnes pouze pět = č. p. 13, 20, 28, 100 a 111. Jestřebí navíc přišlo o statut měst a skleslo na obec. Postupně zde odumřely další živnosti, byla zrušena mlékárna, před r. 1953 přestal pracovat mlýn a pila, a tak v 60. letech zde zůstal jeden hostinec, řeznictví a jedna prodejna smíšeného zboží, oboje patřící Jednotě.

V roce 1963 bylo skomírající zemědělské družstvo převzato státními statky a v obci se teprve začal pomalu zlepšovat život. R.1966 byl připojen k Jestřebí Újezd s Popelovem a byla založena traktorová stanice. R.1969 byla dokončena stavba silničního obchvatu s novou křižovatkou silnic na Doksy, Lípu, Prahu a Zákupy.

Roku 1973 byla dokončena úprava kulturního domu a dokončeny první čtyři domy bytovek při silnici. R.1976 byly připojeny Pavlovice, a tím Jestřebí získalo svou dnešní podobu katastru. Výjimkou byla léta 1980 až 1990, kdy došlo ke spojení se sousední obcí Provodín.

Od roku 1990 se do obce opět vrátil Obecní úřad, ale nikoli již do své původní budovy č. p.9, nýbrž do novější budovy požární zbrojnice. Po rozpadu Jednoty zde postupně vznikly čtyři prodejny se standardním sortimentem smíšeného zboží. Naopak díky špatné privatizaci přestal fungovat zájezdní hostinec u silnice, jehož existence je doložena od počátku 19. stol.

Dnes se může návštěvník kromě již zmíněných prodejen, občerstvit v hostinci č. p. 9 nebo ve stánku U Kovboje. Fungují i další služby jako truhlářství, autodílna, zámečnictví atd. V nedávných letech proběhla telefonizace a r. 1998 i plynofikace celé obce. Jestřebí je vybaveno Obecním úřadem, kostelem, farou, školou, mateřskou školou, kinokavárnou, knihovnou, poštou a poměrně dobrým dopravním spojením. V 10 bytovkách a ve 120 domech zde žije k r.1998 na 590 občanů.

Turistické zajímavosti

Kostel
První zmínka o farním kostele v obci Krušině, která předcházela Jestřebí, je z roku 1352. V Jestřebí vznikl kostel až v 15. století a stál na skalní terase na úpatí hradu, kde je dnes hřbitov. Mohutný požár, který roku 1768 zničil velkou část obce, neopravitelně poškodil i kostel. Z důvodu probíhajících prusko - rakouských válek nebylo možno pomýšlet na stavbu nového kostela.

Až roku 1778 přijel do kraje na inspekční návštěvu císař Josef II. a ten, na prosbu obyvatel, vyzval zdejší vrchnost, hraběte Michala Kounice, k postavení tohoto kostela. Stavělo se podle plánů nám neznámého architekta v letech 1780 - 1781, a to ve stylu doznívajícího rokoka a nastupujícího klasicismu. Slavnostní vysvěcení provedl hornopolický arciděkan Hocke na den sv. Ondřeje 30. 11. 1781. Prvním farářem zde byl ustanoven roku 1782 P. Florian Knobloch.

Dodatečně v letech 1788 - 1790 byla dokončena vnitřní výzdoba jezuitským malířem Josefem Kramolínem (1730 - 1802), který tehdy také pracoval na nedalekém kostele v Holanech. Je autorem maleb na stěnách presbytáře a lodi, iluzivní architektury hlavního oltáře, oltářního obrazu svatého Ondřeje a cyklu 14 zastavení Křížové cesty.

Nejstarším předmětem uvnitř kostela je cínová mísa křtitelnice, kterou nechal zhotovit roku 1670 farář Lumpe pro dnes již neexistující kostel pod Hradem. Dvoumanuálové varhany na kruchtě sestrojil mistr Johann Rusch z Litoměřic roku 1782. Nástroj byl mnohokrát přestavován a opravován, naposledy v roce 1996.

Dnešní podoba kostele je dána rozsáhlou opravou, která započala r. 1982 a byla dokončena r. 1991 a zahrnovala fasádu, střechu, sanktusníkovou věžičku, výmalbu interiérů, opravu mobiliáře atd. Ve věžičce jsou uloženy tubusy s listinami, popisujícími opravy kostela již od r. 1885. Proti kostelu stojí klasicistní budova fary č. p. 90, dokončená roku 1790. Nad jejím vchodem je vidět erb se stříbrným leknínovým listem v červeném poli, patřící Kounicům, vykonávajícím přes 250 let patronátní práva v jestřebské farnosti.

Zvonice
Je pozůstatkem někdejšího kostela, stojícího na skalní terase při úpatí hradu. Asi roku 1523, kdy zde žila většina obyvatel luteránského vyznání, byla přistavěna tato zvonice se čtvercovou a křížově zaklenutou kaplí v přízemí. V prvním patře byla mohutná klenutá okna v až 115 cm silných zdech. Věž se několikrát stala obětí požárů a musela být následně opravována.

Roku 1768 velký požár zničil nejen městečko, ale i kostel, a jeho trosky se pak ve 40. letech 19. stol. odstraňovaly, aby uvolnily místo dnešnímu hřbitovu. Zvonice byla ohněm také silně poškozena, ale podařilo se jí opravit tak, že do výše prvního patra byla ubourána a do dnešní výše dostavěna trámovou konstrukcí s cihlovou vyzdívkou, tedy hrázděným zdivem, patrným uvnitř druhého a třetího patra stavby. Barokní cibulová střecha byla nahrazena jednodušším typem, na němž se vystřídalo během staletí několik druhů krytin od šindelů po dnešní měděný plech.

Původní zdivo je tvořeno velkými a malými pískovcovými kameny s maltou. Některé kameny načervenalé barvy, které jsou pozůstatkem požáru, byly použity k zazdění oněch mohutných oken. Nad nimi je zeď srovnána do koruny, nesoucí jak ono uvedené hrázděné zdivo, tak mohutnou zvonovou stolici z trámů 30 x 30 cm.

Zde je dnes zavěšen pouze jediný zvon velmi příjemného ladění, který nechal roku 1782 odlít hrabě Jakub Černín z Chudenic pro neznámý kostel. Není známo, kdy a jak se tento zvon dostal do Jestřebí. Vedle zvonu je zavěšen cimbál dnes již nefungujícího hodinového stroje, samotný stroj se dvěma ciferníky a dvěma kamennými natahovacími závažími je umístěn o patro výše. Na podzim 1998 byla věž opatřena moderními hodinami, řízenými signálem z družice a ve stejné době bylo pořízeno i vnější bodové osvětlení hodin.

Dnešní vzhled věže je výsledkem celkové opravy fasád a střechy, kterou prováděla obec na podzim roku 1996, za významné finanční spolupráce Okresního úřadu v Č. Lípě. Jedna z dominant obce tak opět plní funkci, která jí byla před staletími dána.

Hrad
Vznik hradu v Jestřebí je úzce spojen s rodem Ronovců erbu ostrve. První písemná zmínka je spojena se jménem Hynconis de JESTREBY, svědka na listině z roku 1295. Byl jím Jindřich, praotec Berků z Dubé (+1309) a syn Častolova ze Žitavy.

Historikové umění se domnívají, že se nemohlo jednat o tento náš hrad, neboť ten se slohově hlásí až ke konci 14. stol., jako třeba skalní hrad ve Sloupu. Tehdy jsou jeho osudy prokazatelně totožné s městečkem Krušinou, které je považováno za předchůdce Jestřebí. Berkové na hradě sídlili a zakládali odtud nové vesnice v okolí, jako např. roku 1376 Provodín.

Počátkem 15. stol. byl hrad nově opevněn, tak že roku 1426 sem mohl Jan Roháč z Dubé uvěznit několik lužických žoldnéřů, zajatých při dobývání Lípy. Za Čeňka Berky měl být hrad rozbořen vojenskou výpravou lužického Šestiměstí, ale roku 1445 jej za 400 kop gr. čes. koupil Jan za Smiřic a hrad zachránil.

Za tohoto rodu mizí z pramenů jméno Krušina a ves pod hradem přebírá jeho jméno Jestřebí. Roku 1474 na hradě zemřela manželka Jindřicha ze Smiřic a ten brzy prodává celé panství Kryštofovi z Wartenberka na Rybnově u Holan. Jeho syn Zikmund je posledním šlechticem, který ještě r. 1505 obýval hrad. Potom je Jestřebí spojeno s Rybnovem a později s Novým Zámkem, hrad sloužil pouze hospodářským účelům a začal chátrat. Roku 1523 byl na místě jeho předhradí postaven kostel a hrad ztratil definitivně svou funkci.

Místní obyvatelé začali z úpatí skalního suku těžit stavební kámen, a tím se dále narušila stabilita a homogenita povětrnostními vlivy již poškozeného pískovce. Roku 1805 došlo k prvnímu puknutí skaliska a pak následovaly sesuvy skal v letech 1811, 1825, 1852, 1868, 1922 a 1936, při nichž bylo poškozeno i několik domů pod hradem.

To, co dnes můžeme z celého hradu spatřit, je pouhou 1/4 jeho původní rozlohy. Proto již romantický básník K. H .Mácha viděl hrad při pohledu z Bezdězu roku 1833 následovně: "...za rozpuklinou mraků stál zřícený hrad Jestřebí, co loď mořská, v pestrých barvách oblé důhy jako za barevným závojem."

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.jestrebi.eu/, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

Úžasný poznávací zájezd do OMÁNU

Poznejte s OMÁN - tajemnou zemi pevností, hradů, rozeklaných hor a pouští, Zemi zelených oáz, bílých písečných pláží a vůní Orientu. S českým průvodcem a poutavým výkladem.  CK TILIA.

ZÁJEZDY ONLINE 2018

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2018 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

UBYTOVÁNÍ ZA NEJLEPŠÍ CENY

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Další cestovatelské stránky na Světadílech - Egypt | Řecko | Itálie | Španělsko | Kanárské ostrovy | Turecko | Tunisko | Chorvatsko | Rakousko | USA