Pustevny (stavby Dušana Jurkoviče)

Pustevny (stavby Dušana Jurkoviče)

V polovině 18. století byla poblíž první dřevěné radhošťské kaple zřízena poustevna pro jednoho poustevníka. Přestože byli už v roce 1782 císařským výnosem poustevníci zrušeni, začalo se místu s opuštěnou poustevnou v katastru obce Prostřední Bečva až dodnes říkat Pustevny.

Nejpamátnější horou Beskyd je Radhošť (1129 m n. m.), k němuž se váží kultovní tradice starých Slovanů, kteří zde uctívali pohanské bohy. Z osady Ráztoka v Trojanovicích vede sedačková lanovka na Pustevny. Po jejich hřebenu směrem k vrcholu Radhoště stojí socha pohanského boha Radegasta.

Na vrcholu Radhoště stojí kaple z r. 1898, sousoší Cyrila a Metoděje. V podzemí Radhoště se nachází největší pseudokrasová jeskyně Cyrilka. Oblast Radhoště spolu s horským sedlem Pustevny (1018 m n. m.) je vyhledávána pro své jedinečné přírodní krásy a rekreační možnosti v létě i v zimě.

Pustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem. Maměnku a Libušín na Pustevnách nechali postavit v roce 1898 členové turistického spolku Pohorské jednoty Radhošť.

Pověřený architekt Dušan Jurkovič navrhl dřevěné srubové stavby v secesním slohu s bohatým stylizovaným dekorem. Dbal při tom, aby budily dojem slovanské lidové architektury. U Libušína uplatnil čičmanskou a u Maměnky valašskou formu dřevěných venkovských staveb. Architektonické prvky exteriérů použil Jurkovič z lidových staveb řady valašských, ale i kusyckých vesnic.

Na výzdobě interiéru Libušína se podílel český malíř Mikuláš Aleš, který si zájem o Valašsko odnesl již z Národopisné výstavy Českoslovanské, konané v Praze roku 1895, na níž byla instalována mimo jiné Valašská dědina s hospodou "Na posledním groši". Podle Alšových kreseb zbojníků Ondráše a Juráše, portáše Stavinohy a boha Radegasta vymaloval interiéry Libušína akad. malíř Karel Štapfer.

S myšlenkou zásadní rekonstrukce pustevenských útulen přišlo v osmdesátých letech min. století Valašské muzeum v přírodě. Realizovat se ji podařilo až od roku 1995. Po čtyřech letech, v roce 1999 mohla být slavnostně znovuotevřena restaurace Libušín a v roce 2003 byl zpřístupněn také hotel Maměnka. Areál Pusteven byl v době rekonstrukce prohlášen Národní kulturní památkou.

Zvonička na Pustevnách
K dřevěným stavbám, které na Pustevnách projektoval architekt Dušan Jurkovič, patří sto let stará dřevěná zvonička. Zdobí ji barevné ornamenty, které vyhotovili brněnští restaurátoři František Procházka a Ivan Popov. Barevná výzdoba navržená Jurkovičem se nedochovala. Proto podle původních plánů tohoto architekta, uložených ve Slovenském státním archívu v Bratislavě byla zvonička v roce 1997 zrekonstruována a pokryta novým šindelem.

Článek byl zobrazen 1 240 krát.