Karlův most – kamenný svědek času

Karlův most – kamenný svědek času

Genius loci Karlova mostu je opředen mnohými mýty, záhadami, ale také jasnými fakty. Jeho kamenná konstrukce v sobě po staletí nese tajemství starých časů a je předmětem mnoha bádání a také různých sporů.

Je známou skutečností, že jeho patronem a zakladatelem byl nejstarostlivější panovník vlasti české Karel IV. Praha si téměř tisíc let vystačila s mostem jediným, zato velmi cenným. Karlův most však není první, který spojoval břehy Vltavy. Jeho předchůdci byli most Dřevěný a most Juditin.

Nejnavštěvovanější most u nás je příjemné prozkoumat v brzkých ranních hodinách, ještě než ho zaplní davy turistů. Dotkne se vás atmosféra mnoha staletí. V minulosti se most dlouho jmenoval Pražský či Kamenný. Až koncem devatenáctého století, přesněji v roce 1870, byl nazván po svém zakladateli, Karlův. Karlův most měl nahradit předchozí Juditin most, který vzal za své roku 1342 při jarním tání ledů.

Booking.com

S výstavbou mostu bylo započato v roce 1357. Podle posledních výzkumů stavbu zahájil mistr Otto a řízením stavby byl dále pověřen Petr Parléř. Most byl ale zcela dokončen až po jeho smrti počátkem 15. století (v roce 1402). Samotná stavba pod vedením geniálního architekta trvala téměř celých 50 let. Petr Parléř při stavbě mostu ctil strategické účely vzájemně propojené s dalšími významy. Most měl sloužit především jako komunikační spoj mezi Starým Městem, Malou Stranou a Pražským hradem.

Most sloužil také jako důležité středisko městského života, kde se pořádaly turnaje, zde se obchodovalo, ale také soudilo. Například roku 1579 se píše v právech městských království Českého, která platila ještě kolem roku 1800, že zraní-li jeden druhého na Pražském mostě nebo dal-li by jeden druhému, políček v kostele, takové přestupky budou trestány vyšší pokutou, než kdyby se staly na jiném místě. Most měl i nemalý vojenský význam. Ale zejména stejně jako dnes, byl místem procházek.

Mezi numerology a astrology koluje historka o tom, že datum zahájení stavby bylo dopředu naplánováno a vypočteno tak, aby tato stavba měla skutečně pevné a trvalé základy. Základní kámen nového kamenného mostu položil Karel IV. 9. července 1357, v 5:31 hodin ráno. Byla to podle tehdejších astrologů velmi příznivá konstelace hvězd (konjunkce Slunce se Saturnem). Jiný výklad si všímá toho, že datum odpovídá sledu lichých čísel od jedné do devíti a zpět. Tedy vzestupně a sestupně: 1 – 3 – 5 – 7 – 9 – 7 – 5 – 3 – 1. Podobných magických souvislostí, týkajících se Karlova mostu je více a v současnosti je možné se s nimi seznámit ve filmu promítaném ve Staroměstské mostecké věži.

Solidní základy stavby za použití bytelných materiálů především hořického pískovce bylo v té době jaksi samozřejmostí. A všemu co má vydržet dlouhé věky je třeba věnovat důkladnou, ničím neošizenou práci. Nejrůznější historky praví, že pro zvýšení odolnosti a pevnosti mostu bylo při jeho stavbě použito jako spojovacího materiálu neuvěřitelné množství vajec. Jisté je, že Praha se zásluhou tohoto kamenného mostu stala významnou zastávkou na evropských obchodních cestách.

Karlův most je 9,40 m široký, přes 515,7 m dlouhý a spočívá na šestnácti polokruhových obloucích. Most byl původně bez výzdoby, později však postupně ozdoben třiceti sochami a sousošími. Nejznámější sochy se na mostě z větší části objevily až v průběhu 17. století. Od r. 1683 do r. 1928 bylo na pilíře mostu osazeno 30 soch a sousoší světců, z nichž nejproslulejší je socha sv. Jana Nepomuckého.

Na most se vchází mosteckými věžemi - gotickou Staroměstskou (jedna z nejkrásnějších staveb svého druhu na světě, také dílo Petra Parléře) a Malostranskou s překrásným výhledem na stověžaté město. Průchod věží zajišťovala brána a padající mříž. Pod věží jsou sklepy, užívané původně jako vězení, stejně jako místnosti ve věži.

Na mostě se v průběhu dějin odehrály i špatné věci. Např. Jan Lucemburský dal svrhnout do Vltavy lékaře, který mu nezachránil zrak. Václav IV., jeho vnuk, dal do řeky svrhnout zmučené tělo generálního vikáře Jana Nepomuckého, protože mu nechtěl vyzradit zpovědní tajemství královny. To je jedna z verzí okolností kolem Janovy smrti. Na mostecké věži také dlouhou dobu trčely sťaté hlavy vůdců protihabsburského povstání, kteří byli popraveni 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. Karlův most byl po staletí své existence mnohokrát poškozen přírodními katastrofami či válečnými i jinými zásahy.

Karlův most dnes
Karlův most patří mezi naše nejvýznamnější stavební a kulturní památky. Vyžaduje zcela mimořádnou pozornost, k níž patří průběžná údržba a odstraňování vad, poruch a citlivé stavební zásahy, které nenaruší jeho historickou hodnotu. Most hodně trpí povětrnostními vlivy, turismem a také se na něm podepsala povodeň v roce 2002. Nejrozsáhlejší oprava, a to renovace sochařské výzdoby, úprava dláždění a technická rekonstrukce, byla provedena v posledních letech. Také probíhají stálé proměny plastik, které vyžadují výrobu replik, aby originály zůstaly zachovány ve stálých expozicích muzejního lapidária.

V roce 2007 se Karlův most stal hlavním námětem propagace Prahy v zahraničí. Na začátku léta totiž uplynulo 650 let od jeho založení. Šlo o výročí významné pro kulturní dějiny celé Evropy a bylo také náležitě oslaveno. Časně nad ránem 9. července v 5.31 hodin byla také sehrána scéna se založením základního kamene.

Kolem mostu je však rušno stále, i když zrovna neslaví narozeniny. Je to tak významná památka, že jako jedna z mála má své i vlastní muzeum. Leží hned u paty mostu a právě v muzeu lze nalézt mnohá tajemství této úchvatné památky, která je opředena řadou mýtů.

Nejslavnější pověstí o Karlově mostě je ta o zázračném meči. Někde ve zdivu je zazděn Bruncvíkův zázračný meč, nikdo však neví kde. Ale až jednou bude české zemi nejhůř, vyjede prý svatý Václav v čele blanických rytířů své zemi na pomoc a tehdy na Karlově mostě jeho kůň klopýtne o kámen, ten se vyvrátí a pod ním se objeví slavný Bruncvíkův meč. Svatý Václav jej vytasí a zvolá: "Všem nepřátelům země České hlavy dolů!". A od té doby bude v Čechách klid a mír už navždy.

Na závěr jedna malá zajímavost. Na levé straně mostu, směrem od Malostranského náměstí ke Karlovce, přibližně v jedné třetině mostu, je nenápadný zlatý kříž – značně ohmataný a oblýskaný – tam si chodíme přát přání. Ani nevíme, zda se někomu něco splnilo, je to jen jakási pověra, ale občas si tam možná něco přejeme… a pak se těšíme, že třeba snad…

Další památky a zajímavosti v Praze

- roh -

Článek byl zobrazen 14 402 krát.