Pinkasova synagoga – utrpení zachycené v dětských kresbách

Pinkasova synagoga – utrpení zachycené v dětských kresbách

Po krakovském rabínu Pinkasovi je pojmenována Pinkasova synagoga, která patří mezi skvosty pražské čtvrti Josefov. Je druhou nejstarší synagogou pražské židovské obce a ukrývá v sobě Památník obětí holocaustu Čech a Moravy. Návštěva synagogy je tak velmi emotivním zážitkem, kromě seznamu lidí, kteří zahynuli za nacismu, jsou zde k vidění i kresby dětí z Terezína.

Rodinná synagoga Horowitzů

Pinkasovu synagogu najdeme přímo v centru Prahy, v městské čtvrti Josefov a vchází se do ní ze Široké ulice. Synagoga, která byla nazývána také Pinkasovou školou, byla založena okolo roku 1535 Aharonem Mešulamem Horowitzem – jedním z nejvýznamnějších a nejbohatších členů pražské židovské obce. Ten ji nechal vystavět mezi pozemkem Starého židovského hřbitova a svým domem U Erbů, a rozhodl se ji využívat jakožto soukromou modlitebnu pro sebe a svou rodinu. Nakonec byla pojmenována podle vnuka Aharona Mešulama Horowitze, rabínu Pinkasi Horowitzovi. Tento židovský svatostánek byl však později přestavěn, byla zde vybudována rituální lázeň „mikve“ a Pinkasova synagoga se stala synagogou veřejnou.

Architektonický skvost

Pinkasova synagoga je pozdně gotickou stavbou, kterou zdobí několik ranně renesančních prvků. Zajímavá je především zachovalá stropní síťová klenba v hlavní lodi. V ostatních prostorách svatyně jsou již pozdně renesanční klenby. Stěny jsou v Pinkasově synagoze zesíleny mohutnými opěrnými pilíři a okna vybavena kamennými kružbami. V letech 1607 – 1625 bylo k synagoze přistavěno nové křídlo, jehož autorem je stavitel Juda Coref de Herz. V tomto období vznikla ženská patrová galerie, předsíň a vestibul, také aron ha-kodeš byl opatřen dvojicí renesančních pilastrů.

Booking.com

Velká voda brala vše

Pinkasova synagoga byla několikrát poničena povodněmi. Stalo se tak v letech 1758, 1771 a 1860. Po posledních záplavách ve druhé polovině 19. století, které zničily interiér stavby, byla nastolena opatření, která měla problém s velkou vodou vyřešit. Dovnitř synagogy byla navezena hlína, čímž se úroveň podlah zvýšila asi o 1,5 metru. Současně došlo také k odstranění barokní výzdoby schrány na tóru z roku 1838 a zazděn byl i renesanční portál. Další rekonstrukce se Pinkasova synagoga dočkala v roce 1922 a tehdy byly provedeny sondy do navážek. Přestože bylo již tehdy rozhodnuto o jejich odstranění, nakonec k tomu došlo až v letech 1950 až 1953. Synagoga tak byla uvedena do takového stavu, v jakém se nacházela před rekonstrukcí v roce 1860. Během přestavby v polovině minulého století byly v synagoze objeveny nové prostory, jako třeba zbytky rituální lázně. Rekonstrukce byla dokončena roku 1959 a vnitřní interiéry synagogy byly upraveny tak, aby v nich mohl vzniknout Památník obětí holocaustu Čech a Moravy.

Foto: Synagoga v roce 1909, během asanace (Jako pražská asanace se označuje radikální přestavba centrálních čtvrtí Prahy na přelomu 19. a 20. století.)

Téměř 80 tisíc vyhaslých životů

Pinkasova synagoga se tak stala památníkem českých a moravských Židů, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. V letech 1954 – 1959 vyhotovili akademičtí malíři Jiří John (1923 – 1972) a Václav Boštík (1913 – 2005) desky s celkem 77 297 jmény českých Židů, kteří během války zahynuli v koncentračních táborech, během transportů nebo na pochodech smrti. Jedná se o lidi, kteří nemají vlastní hrob a není tak známo místo jejich posledního odpočinku.

V roce 1968 musel být památník uzavřen z důvodu průsaku spodní vody, která začala stavbu ohrožovat. V tomto případě se dalo mluvit o štěstí v neštěstí, protože během rozsáhlých hloubkových prací a vytváření izolací proti prosakující vodě, byly objeveny neznámé podzemní prostory, v nichž se nacházela i stará studna. Tehdejší komunistický režim opravy synagogy zdržoval a tak náročně vytvořené nápisy na stěnách pomalu mizely. Opravy bylo možné dokončit teprve v roce 1990 po Sametové revoluci. V letech 1992 – 1996 byly na zdech ve spodní části synagogy obnoveny i nápisy s téměř 80 tisíci jmény, která jsou řazena abecedně podle měst posledního zjištěného bydliště. V případě, že se podařilo u konkrétních osob zjistit rodinné vazby, byla jména obětí napsána vedle sebe. Vedle aronu jsou napsány také názvy táborů, ghett a měst, v nichž čeští Židé našli svou smrt.

Život v táboře prostřednictvím kresby

V prvním patře Pinkasovy synagogy je stálá expozice s názvem „Dětské obrázky z Terezína 1942 – 1944“. Vystaveny jsou zde kresby dětí z koncentračního tábora v Terezíně, které dokumentují život v táboře. Na obrázcích se promítají jejich pocity, strach a také bezmoc. V Terezíně se mezi vězni ocitlo celkem okolo 10 tisíc dětí, které ještě neměly ani 15 let. Muzeum dnes opatruje okolo 4 tisíc kreseb těchto nešťastných dětí, návštěva Pinkasovy synagogy tak může být pro mnohé velmi emotivní, nutí člověka se zamyslet nad zvěrstvy, které byly během druhé světové války na Židech páchány. Pinkasova synagoga je dnes významným pietním místem a během židovských svátků Roš ha-šana a Jom kipur slouží také k bohoslužbám.

Zase ty povodně

Povodně se Pinkasově synagoze nevyhnuly ani v jednadvacátém století, v roce 2002 byla celá Praha společně s židovskou obcí opětovně zaplavena. Voda tehdy poškodila jak samotnou budovu, tak i interiéry – nejvíce to odnesla hlavní loď a předsíň. Hladina vody dosahovala výšky až 1,3 metru, podzemí tak bylo zcela zatopené a značně poškozené. Utrpěly také nápisy na stěnách. Dnes je již naštěstí Pinkasova synagoga opětovně opravena a nezbývá, než doufat, že se jí už bude velká voda v následujících letech vyhýbat.

Další památky a zajímavosti v Praze

- jap -

Foto 1 - Pinkasova synagoga, autor Chmee2. Licencováno pod CC BY-SA 3.0 
Foto 2 - Pinkasova synagoga od Jana Kříženeckého (1868 - 1921)

Článek byl zobrazen 14 188 krát.