Staroměstský orloj

Staroměstský orloj

Světoznámý pražský orloj - včetně starých legend a pověstí - zůstává neodmyslitelně spojen s věží staroměstské radnice, nejvýznamnější světskou stavbou Starého Města na pravém břehu Vltavy. O orloji kolují strašidelné pověsti. Pokud se zastaví, je amen s celými Čechami. Jestliže se porouchá, přijde špatný rok. Když se k němu chová někdo neuctivě či nepřátelsky bude potrestán.

Staroměstský orloj zvaný také Pražský orloj je jedním z nejproslulejších orlojů na světě. Je součástí jižní stěny staroměstské radnice v Praze. Podmínky pro jeho vytvoření vznikly nejspíše už za dob vlády Karla IV. Ten získal pro Prahu hodináře - horologistu Martina.

Orloj (z latinského horologium) jsou mechanické hodiny se zvláštním mechanismem, které kromě času ukazují i polohu některých nebeských těles na obloze. V tomto smyslu lze orloj považovat za předchůdce planetária.

Booking.com

Ve 14. století se k obchodnímu významu Staroměstského náměstí připojil význam politický a to proto, že v roce 1338 povolil král Jan Lucemburský staroměstským měšťanům, aby si v patricijském domě Wolflina od Kamene zřídili radnici. Do roku 1410 najdeme v historických záznamech jen tři hodináře: Jana, Alberta a Mikuláše. Poslední tedy mohl vytvořit tento orloj.

První písemná zmínka o orloji pochází ze 14. října 1410 a z ní je patrno, že orloj je dílem hodináře Mikuláše z Kadaně, který byl 9. října 1410 purkmistrem Starého Města vyrozuměn, že: "za dokončenou práci na astrolábu dostává v Praze dům u Havelské brány a na domě jest mu zapsáno 150 kop hotových peněz". Ten astrolabium sestrojil na základě výpočtů jednoho z nejlepších pražských středověkých matematiků, astronoma Jana (Johanna) Šindela, kolegy Jana Husa, od roku 1410 rektora pražské univerzity a osobního lékaře krále Václava IV.

V minulosti existovaly spory o tom, kdo vlastně orloj vytvořil. Velmi dlouhou dobu se mělo za to, že orloj vytvořil v roce 1490 hodinář Jan Růže (zvaný také mistr Hanuš) se svým pomocníkem Jakubem Čechem. Pověst hovořila o tom, že Hanuš byl nakonec oslepen, aby již nikdy nemohl postavit podobné hodiny. Kamenická výzdoba orloje je pravděpodobně dílem kamenické huti Petra Parléře, která v Čechách působila do roku 1420.

Až teprve v polovině 15. století vstoupili do historie orloje Jan Hanuš a po něm Jan Táborský, kteří jej zdokonalili a dali mu podobu, kterou zhruba má podnes. Kolem roku 1490 Jan Hanuš řečený Růže (původem z Hradce Králové) orloj opravoval a pravděpodobně jej zdokonalil a vylepšil do té míry, že byl pokládán za jeho tvůrce. (K tomuto Hanušovi se pravděpodobně váže známá pověst "O slepém mládenci".)

V průběhu staletí se orloj mnohokrát zastavil a byl mnohokrát opravován. Orloj se ve skutečnosti úplně zastavil r. 1865 a tehdy hrozilo, že bude odstraněn. Naštěstí pražský hodinář Ludvík Hainz mechanismus dokázal opravit a stal se jeho správcem on i jeho potomci.

Astronomický ciferník

Orloj se skládá ze tří hlavních částí - Astronomické – ta ukazuje polohy nebeských těles, Kalendářového kola a části nad Astronomickou, kam se dívají lidé čekající každou celou hodinu pod orlojem. Ti chtějí vidět 12 apoštolů, kteří se střídají ve dvou okénkách nad astrolábem (astronomickým přístrojem na určování a předpovídání poloh hvězd a Slunce). Pohyb vykonávají ještě figurky Marnivce, Lakomce, Smrtky a Turka, které jsou nahoře.

Základem orloje je velký, černě orámovaný kruh s barevným pozadím – astroláb. Pozadí astronomického ciferníku představuje Zemi a pohled na oblohu. Modrý kruh ve středu plochy představuje Zemi a horní jasně modrá plocha pozadí je obloha nad horizontem. Černá a červená plocha pak znázorňují tu část oblohy, která je pod horizontem. Během dne se symbol Slunce nachází nad modrou částí a v noci se přesouvá nad černou část. Během svítání nebo soumraku se nachází symbol Slunce nad červenou částí pozadí. V černém poli se symbol Slunce pohybuje během astronomické noci, kdy je Slunce více než osmnáct stupňů pod obzorem. V pražských podmínkách nastávají i dny, kdy se sluneční symbol do černé části vůbec nedostane. Dny, ve kterých astronomická noc vůbec nenastává, jsou zpravidla mezi 1. červnem a 13. červencem.

Pohyb figur vzniká obdobně jako u hodin kukaček. Mechanismus je umístěn na zdi radnice v kamenné věžičce, ke které jsou dva klíče: jeden má orlojník, druhý je na magistrátu. Ve stroji se dochoval velký počet funkčních původních součástek. Je to jedinečná a unikátní technická památka. Od září do listopadu 2005 byl orloj opraven a restaurován, byla provedena rekonstrukce hodinového soustrojí, astronomického číselníku a Mánesova kalendária.

Staroměstský orloj má od července 2008 přísnou bezpečnostní ochranu. Po špatných zkušenostech, kdy vandalové opakovaně ničili vzácné sochy nebo lepili štítky na astroláb, se město rozhodlo instalovat zde stejný typ zabezpečení, jaký má další národní kulturní památka – Karlův most. Systém kamer čtyřiadvacet hodin denně sleduje pohyb osob u orloje, a pokud by se někdo chtěl vyšplhat k sochám a vzácné výzdobě, kamery ihned informují policii.

Apokalyptické ďáblovo oko

Pověst říká, že pražský orloj vznikl z jiných důvodů, než jen aby ukazoval čas. Původně prý šlo o promyšlený plán tajného bratrstva, které najalo výtečné odborníky - hodináře Mikuláše Kadaňského z Kadaně, univerzitního rektora matematika Johanna Šindela, astrologa Nicolase a tajemného kazatele známého pod jménem Rasach. Ve znamení měli archanděla Uriela, který byl (židovským) andělem znajícím tajemství pohybu nebeských těles a zjevení, byl i patronem proroctví a alchymie.

Pražský orloj není jen obří časomírou, byl prý konstruován jako pomocník astrologů, mágů a zasvěcenců. Visí na něm nějaká neznámá kletba? Možná že funguje jako apokalyptické ďáblovo oko, jehož úkolem je ovládat duše lidí i celou zemi. Měření času je pouhou zástěrkou, šalbou. Je jedním ze způsobů, jak přilákat oběti - ty touží znát správný čas a jsou lapeny! Orloj, obrazně řečeno, žil a žije z energie svých obdivovatelů. Někteří křesťanští učenci toto vytušili, a proto se kontaktu (byť i vteřinovému) s ním obezřetně vyhýbali. Tolik tato dosti ponurá pověst…

Pražský orloj v Bruselu

Přesná replika pražské památky je v metropoli Evropské unie, kde zkrášluje nejnavštěvovanější bruselskou atrakci, park Minievropa. Radnice i se slavným pražským orlojem je stejně jako pařížská Eiffelova věž, londýnský Big Ben a další exponáty v měřítku 1:25. Dílo vyšlo podle diplomatických zdrojů asi na 750 tisíc korun, nepočítaje stavební parcelu, základy a údržbu, o něž se stará bruselský podnik.

Co orloj skutečně ukazuje?

» MEMENTO MORI - Člověče, nezapomeň, že zemřeš! « - doposud nikdo ze života nevyváznul živ…

Další památky a zajímavosti v Praze

- roh -

Článek byl zobrazen 23 755 krát.