Židovská Praha - Josefov

Židovská Praha - Josefov

Nejmenším katastrálním územím Prahy je městská čtvrť Josefov, která byla až do roku 1850 nazývána Židovským městem, německy Judenstadt. Tato oblast, kterou obklopuje Staré Město, dnes ukrývá sice jen zlomek původních židovských památek, ale i těch pár, které byly uchráněny před zničením, patří mezi architektonické skvosty naší metropole.

Nejvýznamnější židovská obec

V dobách středověku fungovaly na Starém Městě dvě samostatné židovské obce. Židé ze západu se usadili v okolí Staronové synagogy, zatímco Židé z Balkánu a Byzance v okolí Staré školy (dnešní Španělské synagogy). Tyto dvě osady postupem času splynuly v jednu a vytvořily uzavřené ghetto - Židovské Město pražské, které se rozkládalo mezi Karlovým mostem a Staroměstským náměstím. Šlo o nejvýznamnější židovskou obec v českých zemích, která měla vlastní samosprávu i soudnictví. Obec byla nesmírně kulturně a hospodářsky bohatá. Pražské Židovské město se stalo největším židovským sídlištěm v Evropě. O vysokém postavení obce svědčí například stavba Staronové synagogy ve 13. století, která je dílem kameníků královské huti. V současnosti jde o nejstarší dochovanou synagogu v Evropě, která stále slouží duchovním účelům.

Booking.com

Kde působil rabi Löw

Největšího rozkvětu se Židovské město dočkalo za vlády Rudolfa II. na přelomu 16. a 17. století. Počet obyvatel města několikanásobně vzrostl a také se ve velkém stavělo. V tomto období vznikly četné synagogy (Pinkasova, Vysoká, Maiselova), vystavěna byla také radnice a spousta veřejných i soukromých budov. Období přineslo také rozvoj řemesel a služeb. V Praze v té době působily talmudistické školy, které byly zaměřeny na židovské učení, fungovaly hebrejské tiskárny a vznikla zde i ceněná literární a vědecká díla. Šlo o zlatý věk židovského ghetta, kdy v Praze působila řada významných osobností židovské kultury, jako byl kronikář David Gans, stvořitel legendárního Golema rabi Jehuda Livi ben Becalel, zvaný Löw, mecenáš a stavitel ghetta Mordechaj Maisl, který byl také nejbohatším mužem Prahy, astronom Josef Šelomo Delmediga, nebo Jakob Baševi - první Žid povýšený do šlechtického stavu. Všichni tito lidé jsou pohřbeni na Starém židovském hřbitově.

Foto: židovský hřbitov a Klausová synagoga, autor: Josef Hanus - Shutterstock.com

Úpadek města 

S příchodem 17. století však začalo pražské ghetto postupně upadat. Citelnou ránu městu zasadila morová epidemie, a aby toho nebylo málo, tak ještě vyhořelo. Židé byli také neustále diskriminováni, křesťané je obviňovali ze zakládání požárů i trávení vody ve studnách, což vedlo k nesnášenlivosti. Kontakt těchto dvou skupin se tak omezil pouze na obchod. Židé museli na znamení hanby nosit na šatech žlutou nášivku. Za vlády Marie Terezie ve 40. letech 18. století byli Židé dokonce vypověděni ze země. Tuto diskriminaci se částečně podařilo odstranit v roce 1784 osvícenému panovníkovi Josefu II., synovi Marie Terezie, po němž bylo nakonec Židovské město přejmenováno na Josefov. Provedl řadu reforem, po nichž se postavení Židů trochu zlepšilo. Paradoxně však rok 1848, kdy získali Židé plnou politickou rovnoprávnost a mohli se svobodně stěhovat mimo ghetta, odstartoval celkový úpadek Židovského města pražského.

Město duchů 

Zámožní Židé se přestěhovali do vyhlášených čtvrtí a z bývalého Židovského města se stala chudinská čtvrť, kam se stahovali lidé různého vyznání. Židovská čtvrť byla nakonec v roce 1850 pod novým názvem Josefov přičleněna k Praze jakožto její pátá část. Josefov však poměrně rychle chátral, obývala jej spodina a stahovali se do něj také různí kriminálníci. Navíc tamní nedostatečné hygienické podmínky ohrožovaly zdraví obyvatel Prahy. Z tohoto důvodu bylo roku 1890 pražským magistrátem rozhodnuto o asanaci celého původního ghetta. Přestože se projekt setkal s odporem veřejnosti, protože obyvatelé Prahy za tímto počinem viděli jen touhu získat lukrativní pozemky v centru města, návrh na asanaci prošel.

Staletá historie šla k zemi 

S asanací, tedy radikální přestavbou této centrální pražské čtvrti, bylo započato na přelomu 19. a 20. století. Byla dokonce vyhlášena veřejná soutěž, do níž mohli architekti vložit své návrhy, jak by měla „nová“ čtvrť vypadat. Nakonec zvítězil projekt s názvem „Finis Ghetto“ od Alfréda Hurtiga, Jana Hejdy a Matěje Strunce, avšak i ten byl realizován jen v omezené podobě. V plánech bylo totiž počítáno s vybouráním celého Starého Města. Nakonec byly zbourány téměř všechny domy Židovské čtvrti, paláce, několik synagog (Nová, Cikánova či Velkodvorská) a přebudovány mnohé ulice. Asanační obvod měl rozlohu zhruba 380 000 m² a nacházelo se v něm více než 600 domů. S prvními demolicemi se začalo v roce 1895 a celá akce byla ukončena až roku 1903. Praha tímto krokem přišla o jedinečný architektonický celek, bylo zničeno mnoho velmi cenných budov. Podobné asanace proběhly i v jiných evropských městech, například ve Vídni.

Foto: bývalá obřadní síň

Co po Židech zůstalo 

V roce 1906 bylo založeno Židovské muzeum, jehož úkolem byla záchrana historických a uměleckých památek pocházejících ze zbořených židovských domů a synagog. Během druhé světové války byli Židé deportováni do koncentračních táborů a tak Josefov zůstal opuštěn a fungoval jako skladiště konfiskovaného majetku. Poté, co válka skončila, zůstaly mnohé pozůstalosti v rukou Židovského muzea. Majitelé těchto věcí byli totiž v koncentračních táborech většinou zavražděni a domů se již nevrátili. Pražské muzeum je tak dnes i díky těmto sbírkám vedle muzea v Jeruzalémě nejvýznamnějším a také největším židovským muzeem. Co se týče staveb, tak do dnešních dní se podařilo ze starého Židovského města dochovat jen šest synagog – Pinkasovu, Klausovu, Staronovou, Španělskou, Vysokou a Maiselovu. Další dochovanou částí z dob Židovského ghetta je Starý židovský hřbitov a barokní židovská radnice. Všechny tyto stavby, přestože jich není mnoho, patří mezi nejvzácnější židovské památky v Evropě. Dnešní Josefov se rozprostírá na území o rozloze 0,09 km² a administrativně spadá pod městskou část Praha 1.

Další památky a zajímavosti v Praze

- roh -

Článek byl zobrazen 12 049 krát.