Domažlice

Domažlice

Historie města a současnost
Pohraniční a kdysi též královské město Domažlice se sousedním Chodskem patří k turisticky nejatraktivnějším místěm západních čech. Bohatou historii kraje zde působivě dotváří klidná a průmyslem nedotčená krajina českého lesa.

Regionem dnes, stejně jako v dávné minulosti, prochází důležitá mezinárodní komunikace, která po staletí spojuje území Bavorska s českým vnitrozemím.Nejbližší okolí Domažlic bylo osídleno již v pravěku. Archeologické nálezy z milavečského mohylového pohřebiště, vzdáleného sotva 5 km od Domažlic, jsou datovány do 13. stol. př. n. l. Jedna z mohyl, vybavená výjimečnými milodary, obsahovala hrob významného válečníka z období střední doby bronzové. Známý bronzový vozík z této mohyly je dnes uložen v Národním muzeu v Praze - domažlické muzeum vlastní jeho přesnou kopii.

Nejstarší psané zmínky o Domažlicích se vyskytují v opisu listiny knížete Boleslava II., který se hlásí do r. 993, a v němž český kníže postupuje nově založenému Břevnovskému klášteru u Prahy část výnosů ze cla v „Domasilicich“. Od tohoto data jsou zmínky o Domažlicích, které v 11. stol. zcela převzaly funkci zanikajícího smolovského hradiště, stále častější a průkaznější.

Na poč. 17. stol. se Domažlice připojily ke stavovskému povstání, namířenému proti vládnoucí dynastii Habsburků. Po prohrané bitvě na Bílé hoře byla městu zkonfiskována značná část majetku. Jednalo se o chodské vsi s velkou částí hraničního hvozdu a další poddanské vsi. Město bylo opakovaně drancováno švédskými vojsky protestantské koalice i jejich protivníky - císařskou armádou. Z hlubokého úpadku v období třicetileté války se město pomalu vzpamatovávalo ještě na konci 17. stol.

K obnovení významu, kterého město v rámci českého království dosahovalo v raném a vrcholném středověku, však již nedošlo. Domažlice 18. a 1. pol. 19. stol. představují obraz malého příhraničního městečka, v němž se jen velmi pomalu rozvíjí průmyslové podnikání. K rozvoji obchodu přispívají místní trhy, na které přijíždějí i kupci a sedláci ze sousedního Bavorska. Po četných přestavbách, které následují po ničivých požárech, získává městská zástavba i veřejné budovy postupně barokní a následně i klasicistní podobu.

Výrazněji se obraz města mění od pol. 19. stol., kdy se česká města zbavují krunýře hradeb a vnějšího opevnění. II. světová válka oddělila Domažlice, které zůstaly v Protektorátu Čechy a Morava, od Chodska, jež bylo částečně připojeno k velkoněmecké říši. K opětovnému scelení regionu dochází po válce v r. 1945. Uzavřením hranice a spuštěním železné opony však Domažlicko ztrácí své tradiční postavení obchodního i kulturního tranzitu mezi Německem a českými zeměmi.

Region, pravda, ještě těží ze známých literárních děl českých obrozenců A. Jiráska,  J. Š. Baara, B. Němcové a jejich následovníků - J. Jindřicha, J. Vrby a dalších, ale původní obdivné nadšení pro Chodsko se u mladších generací postupně vytrácí.

Změna režimu po r. 1989 výrazně prospěla právě jižním a západním pohraničním oblastem Čech. Napojeny na staré přeshraniční komunikace byly i Domažlice s okolními městečky a vískami. Příliv turistů i přeshraniční spolupráce českých a německých firem se vzápětí projevily na celkové podobě okresního města i ekonomických možnostech většiny jeho obyvatel.

V průběhu let 1990 - 2000 byly obnoveny téměř všechny fasády domů starého města, které při restitucích získali jejich původní majitelé. Zanedbané domy v městské památkové rezervaci, o které nebyl doposud velký zájem, prošly rekonstrukcemi a získaly nové využití. Nákladně rekonstruován byl Chodský hrad, radnice, městská věž a další veřejné budovy. Turistům a rekreantům nabízí město kvalitní ubytování a příjemné posezení v 70 restauračních zařízeních, barech a stylových krčmách.

Návštěvníci z Čech i zahraničí se zajímají též o malebné Chodsko, jehož jádrem je městečko Klenčí, položené na silnici směřující na falcký Waldmünchen. Nad Klenčím se zvedá hraniční pásmo lesů s nejvyšší horou českého lesa Čerchovem, jež nese turistickou rozhlednu, která je v létě zpřístupněna veřejnosti. V horkých letních dnech dají mnozí z návštěvníků přednost blízkému Babylonu s přírodním koupalištěm a možností ubytování v hotelích, penzionech či kempu. Za návštěvu stojí též sotva 10 km vzdálené kopcovité Kdyňsko se zříceninami významných středověkých hradů, koupalištěm a rozhlednou na Korábu. Velkému zájmu turistů se těší i blízký Horšovský Týn, bývalé biskupské městečko s historickými kostely a biskupskou falcí, přestavěnou na rozsáhlý renesanční zámek, přístupný dnes v několika prohlídkových okruzích.

Město Domažlice, které bylo za Přemyslovců významnou pohraniční pevností, je dnes otevřeno čilému turistickému ruchu a tvoří jeden z důležitých mostů mezi západní a bývalou východní Evropou. Věříme, že si z Domažlic odnesete příjemné vzpomínky i vy a budete se sem rádi vracet. Místním občanům snad kniha zprostředkuje nové pohledy na místa, kterými denně procházejí, a připomene jim jedinečnost místa, ve kterém žijí.

Turistické trasy okolí Domažlic

Vysvětlivky: č - červené turistické značení, m - modré turistické značení

Č 1 (0225) - Česká Kubice - Mlýneček - Studánky - Brůdek - Tannaberk - Nová Ves - Chodská Lhota - Štefle - Orlovice - Nýrsko. Celková délka trasy: 31,5 km.

Vychází z České Kubice a po 9 km vyúsťuje u Mlýnečku. Po dalších 4 km prochází prostorem zaniklé obce Studánky. Odtud sestupuje 1 km ke známému kostelíku sv. Václava Na Brůdku. Z údolí mezi Brůdkem a Hájkem stoupá 3 km pěšinou na Tannaberk, k poutnímu kostelu sv. Anny. Po dalších 4,5 km přichází na rozcestí nad Novou Vsí, odkud je rozhled na pásma Českého lesa a bavorského Hohen Bogenu. 2,5 km odtud je Chodská Lhota. Značka pokračuje přes Štefle, hlubokými lesy na Orlovice (4,5 km) a končí v Nýrsku (7,5 km)

Č 2 (0217) - Domažlice - Bořice - Zahořany - Podzámčí - Příkopy - Nový Herštejn - Klatovsko - Klatovy. Celková délka trasy 35,5 km.

Vychází z domažlického náměstí a směřuje přes Bořice a Zahořany na Podzámčí pod Rýzmberk (10 km). Odtud pokračuje lesy na hradisko Příkopy (1,5 km), prochází pod hradem Novým Herštejnem (odbočka ke zřícenině 0,5 km) a lesy směřuje ke zbytkům hradu na Velkém Kouřimu
(8 km). Po dalších 3 km prochází v těsné blízkosti hradu Pušperku v okrese Klatovy.

M 1 (1411) - Domažlice - Chrastavice - Milavče - Hradiště - Netřeb - Všepadly - Klatovsko Švihov. Celková délka trasy 34 km.

Vychází z domažlického náměstí ve směru na Chrastavice (3 km). Za vsí prochází lesem s významným mohylovým pohřebištěm milavečské kultury a vstupuje do vsi Milavče (4 km). Po okresní silnici směřuje do vsi Hradiště (5 km), odtud stoupá na zalesněný hřeben Chudenické vrchoviny se zříceninami hradu Netřebu (2,5 km). Zde se napojuje na Z 1 a Žl 1. Dále vede přes Všepadly a Košenice do Chudenic v okrese Klatovy a pokračuje do Švihova.

M 2 (1411) - Domažlice - Nevolice - Mrákov - Starý Klíčov - Štítovky -Všeruby. Celková délka trasy 16 km.

Z domažlického náměstí vede do Nevolic (2,5 km) a přes Mrákov do Starého Klíčova (4 km), dále na rozcestí u Štítovek (3,5 km), kde se křižuje s Č 1. Z rozcestí směřuje pohraničními lesy do Všerub, zde přechází státní hranici a napojuje se na německé turistické značení (6 km).

Čerpáno z oficiálních stránek obce: http://www.domazlice.info, na kterých naleznete další informace.