Mělník

Mělník

Historie
Mělník je původně slovanské pojmenování kopce z mělnících se hornin křídového útvaru. První zmínky o této oblasti pocházejí z 9. století, kdy se zdejší kmen Pšovanů připojil k českému knížectví rodu Přemyslova sňatkem Bořivoje s Ludmilou, dcerou posledního pšovského knížete Slavibora. Starý dřevěný Pšov nahradil koncem 10.století nový kamenný hrad Mělník. Manželka Boleslava II. Emma zde razila denárky s nápisem Emma regina - civitas Melnic. V tomto období se začala na Mělníku pěstovat vinná réva.

Od roku 1000 se na Mělníku tradoval zvyk dávat hrad kněžnám a královnám věnem. Ten se později rozšířil i na město vzniklé pod hradem (královské věnné město).

Město Mělník vzniklo ve 13. století z podhradí a později trhové osady. Zakládací listinu město nemá. A tak první zpráva, podle níž se Mělník považoval za město, se objevila až v listině Přemysla Otakara II. z 25. listopadu 1274, kterou byl Mělnickým darován k dobudování obce podíl na výnosu labského obchodu. Mělník prohlásil natrvalo za královské věnné město až Karel IV. Ten sem dal přivézt z Burgundska a ze Champagne vinnou révu a zvelebil tak mělnické vinařství.

V době husitských válek zůstávali Mělničané ve spolku s Pražany. Za vlády Jiřího z Poděbrad město hospodářsky prosperovalo. Od konce 15. století však stagnovalo a později upadalo. Situace se zhoršila zejména po potlačeném protihabsburském odboji českých měst a části šlechty roku 1547. Císař Ferdinand I. zabavil městu všechen majetek, postihl ho citelnou finanční pokutou, zrušil cechy a dosadil do města císařského rychtáře.

Období od husitských válek do třicetileté války se stalo zlatým věkem pro mělnické vinaře. Rozšiřovaly se vinice, bohatí měšťané financovali stavbu kostelu sv. Ludmily a na Chloumku kostel Nejsvětější Trojice.

Třicetiletá válka velmi těžce zasáhla i Mělník. Časté pobyty vojsk, švédská okupace, drancování, požáry, mor dokonaly své. Odchodem mnoha řemeslníků a vinařů do emigrace se město téměř vylidnilo. V 17. a 18.století Mělník ničily požáry, morové epidemie, selská povstání a řada neúrodných let.

Od konce 18. století se Mělník stal součástí zemědělského zázemí pro pražskou aglomeraci a také průchozí stanicí dálkového obchodu a exportu. Jen málo se ho dotkla průmyslová revoluce. Někdejší královské věnné město se změnilo na téměř provinciální městečko. Továrny zde vznikaly jen v souvislosti s vývojem zemědělství. Typické byly trhy, jarmarky, živnosti, řemesla a tradiční vinaření. Od roku 1850 se město stalo sídlem okresních úřadů. Po pádu Bachova absolutismu se rozvíjela aktivita různých kulturních a společenských organizací. Spolek hasičů, Sokol, Klub veslařů mělnických, Klub českých turistů, Klub velocipedistů, Zpěvácký spolek.  této době začal vycházet první místní týdeník.

Výhodná poloha Mělníka přinesla s sebou rozvoj na poli komunikací - první parník pod městem (1845), železnice (1874), most přes Labe (1888), přístavní překladiště (1897), vltavský kanál (1902 -1905). Od roku 1894 se ve městě používal telefon a telegraf. Nový způsob podnikání si vynutil i vznik peněžních ústavů - Občanské záložny, spořitelny, Hospodářské záložny.

Ve druhé polovině 19. století na Mělníku stále vedlo zemědělství - pěstovala se pšenice, sladovnický ječmen, zelenina, ovoce, vinná réva. Se zemědělskými výrobky se čile obchodovalo. Ve městě byl roku 1868 postaven cukrovar. Koncem století vznikla na Mělníku řada odborných škol - např. v roce 1881 speciální vinařská škola (první tohoto druhu v Čechách), v roce 1897 košíkářská škola, v roce 1910 gymnázium.Vývoj oblasti zastavila první světová válka.

V letech první republiky (1918 - 1938) se ve městě hodně stavělo - budovy okresního úřadu, kulturního domu, pošty. V roce 1928 byla dokončena stavba velkého obchodního přístavu na Labi, budovaly se komunikace, kanalizace, prováděla se elektrifikace. V letech 1911, 1922 a 1933 se poprvé uskutečnily slavnosti vinobraní. Od roku 1933 se stala ze slavnosti tradice, která se dodržuje dodnes, i když v poněkud jiné podobě.

V roce 1938, po záboru pohraničí, se severní část mělnického okresu dostala do bezprostředního sousedství "říše".

Konec druhé světové války na Mělníku oslavili obyvatelé města 13. 5. 1945 společně s vojáky sovětské a polské armády a s partyzány.

V následujícím období se rozrostl na Mělníku průmysl, infrastruktura i počet obyvatel z 12 na 20 tisíc obyvatel. Novým fenoménem se stal vznik a rozvoj hromadných sídlišť. V péči o památkové a uměleckohistorické dědictví lze zaznamenat nespornou aktivitu, nelze však nevidět jednotlivé, nicméně nenahraditelné ztráty. Rozvoj výroby v krajině a ve městě měl též svůj rub ve zhoršení životního prostředí. Zároveň je však zřejmé, že k plnějšímu pohledu na poslední padesátiletí historie města je potřebný určitý časový odstup.

Současnost
Okresní město Mělník leží na vyvýšenině v Polabské nížině 30 km na sever od Prahy. Toto starobylé královské věnné město má 20 tisíc obyvatel a jako centrum zemědělského kraje se proslavilo především pěstováním vinné révy a každoročně pořádanou slavností vinobraní.

Působivou a zdaleka viditelnou dominantou města je zámek a věž chrámu sv. Petra a Pavla. Návštěvníky Mělníka přitahuje pohled ze zámecké vyhlídky, odkud je vidět soutok Labe a Vltavy, památná hora Říp a České středohoří.

Město nabízí kromě historických památek široké možnosti kulturního a sportovního vyžití. K velmi vyhledávaným oblastem Mělnicka patří romantické Kokořínsko - nádherná příroda, pískovcové skály a gotický hrad ze 14.století.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.melnik.cz, na kterých najdete další informace.