Mladá Boleslav

Mladá Boleslav

Historie
Historie Mladé Boleslavi je delší než tisíc let. Ovšem o samotných počátcích původního slovanského hradiště, z něhož v průběhu tisíciletí vzešlo dnešní okresní město s desítkami tisíc obyvatel, víme jen velice málo. Je možné pouze konstatovat, že oblast podél toku Jizery - dnešní Mladoboleslavsko - se stalo součástí Přemyslovských Čech asi ve 2. polovině 10. století. Tehdy také vzniklo na ostrožně nad soutokem Klenice s Jizerou hradiště, jež se stalo centrem celého Pojizeří. Hradiště dostalo s velkou pravděpodobností jméno některého knížete Boleslava z přemyslovského rodu.

O nejstarší podobě Boleslavi máme minimum zpráv, zprostředkovaných pouze archeologickými nálezy. Hradiště se rozkládalo po celé ploše dnešního Staroměstského náměstí a do svého obvodu zahrnovalo i část dnešního Nového Města. Od severu, kudy byla ostrožna nejpřístupnější, bylo chráněno valem s opevněním, ostatní strany hradiště využívaly přirozené ochrany dané prudkým spádem terénu do údolí Jizery a Klenice, doplněné opevněním. Všechny stavby byly dřevěné, pouze v prostoru dnešního hradu je archeologicky doložena kamenná stavba.

Původně rozsáhlá plocha, kterou hradiště zaujímalo, se postupně zmenšila a na jižním, terénně nejlépe chráněném místě ostrožny vznikl raně středověký hrad. Zbylou část ostrožny, zvanou "Hrobie", asi podle toho, že se zde nacházelo pohřebiště, které se podařilo archeologům objevit, zaujímalo předhradí. Pod hradiskem, v prostoru dnešní městské části Podolec, vznikla, pokud neexistovala již dříve, osada, která tvořila hospodářské zázemí hradiště Boleslav. Řemeslnická a kupecká osada ležela na výhodném místě, neboť tudy procházela dálková obchodní cesta směřující z Prahy na sever.

První věrohodnou zprávu o hradu máme z roku 1130. Z této doby je i doloženo první odlišení jména hradu s užitím přívlastku - Boleslav je zván Novým Boleslavem, v latinské podobě "de Nouo Bolezlau". Hradisko rozkládající se na místě historického jádra Mladé Boleslavi se stalo v 11. století centrem rozsáhlého správního celku, který zahrnoval oblast Pojizeří od dolního toku Jizery až po zemské hranice na severu. Již ve 12. století je nazýván Boleslavskem. Boleslav se stala článkem tzv. hradské soustavy, prvního správního systému země. Boleslavské hradiště zůstalo majetkem českých panovníků i po celé 13. století, kdy značná část Boleslavska přešla do majetku rodu Markvarticů, rodu, ze kterého vyšly další, již osamostatněné šlechtické rody, které po staletí spoluvytvářely historii nejen Boleslavska a Pojizeří, ale celé země.

Ve 13. století už osídlení na Podolci nabylo městského charakteru. Konaly se zde pravidelné týdenní trhy a trhová osada postupně získala některá městská práva a jakési správní zřízení. V roce 1255 zde byla založena johanitská komenda při kostele sv. Víta. Krátce před tím asi dostal Markvartic Jaroslav z Hruštice od panovníka úřad kastelána na Mladé Boleslavi a do svého přímého držení tržní osadu Podolec.

Boleslavský hrad ztratil svůj význam jako správní centrum po vybudování nedalekého královského hradu Bezdězu, navíc byl i s podhradím buď  za válek s Otou Braniborským nebo v následujících odbojných revoltách šlechty zničen a vypálen. Hrad zůstal pustý, tržní městečko bylo pozvolna obnoveno. Ještě v roce 1318 král Jan Lucemburský považoval pustý boleslavský hrad za svůj majetek, ale záhy poté se i tento poslední zbytek panovnického majetku na Boleslavsku dostal do rukou Markvarticů, respektive jejich odnože - pánů z Michalovic.

Památky

Hrad
Původně dřevěné hradiště z 10. století, ve druhé čtvrtině 14. století za pánů z Michalovic přebudováno na kamenný gotický hrad, v polovině 16. století za Krajířů z Krajku přestavěn na renesanční zámek. Po třicetileté válce zpustlý, v letech 1752-83 přestavěn na kasárna. Od roku 1972 sídlo Okresního muzea, od roku 1997 také Státního okresního archivu.

Radnice
Renesanční stavba z let 1554 až 1559 (patrně postavená M. Borgorellim), průčelí opatřeno sgrafitovou výzdobou se scénami ze Starého i Nového zákona a s postavami evangelistů a světců. Dostavba dalších křídel a rekonstrukce v 2. polovině 19. století a v letech 1939 až 1941.

Templ (Císařovský dům)
Městský pozdně gotický palác, vybudovaný v letech 1488 až 1493 hejtmanem Janem Císařem z Hliníku. Nyní využit pro výstavní a galerijní účely.

Arciděkanský Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Založen po roce 1406, hlavní část vybudována ve 2. polovině 15.století v pozdně gotickém slohu, dostavba včetně klenby završena v roce 1566. Vstupní část barokní z počátku 18. století. Uvnitř cenné plastiky z dílny Jelínků z Kosmonos z 18. století a pozdně gotická cínová křtitelnice z roku 1489.

Kostel sv. Jana Nepomuckého
Postaven na místě původního kostela a kláštera, zničeného za husitských válek, a pozdějšího luteránského kostela v barokním slohu v roce 1727. Uvnitř cenný obraz sv. Jana Nepomuckého od V. V. Reinera z roku 1740.

Kostel sv. Havla
Postaven na hřbitově v pozdně gotickém slohu v roce 1539, klenba dokončena kolem roku 1600, ve druhé třetině 18. století zbarokizován. Zrušen v 50. letech 20. století, nyní probíhá rekonstrukce pro účely Sboru Českobratrské církve evangelické. Uvnitř umístěny renesanční a barokní náhrobky z původního hřbitova, mj. náhrobek biskupa Jednoty bratrské Jana Augusty.

Bývalý Sbor Jednoty bratrské
Cenná secesní stavba z let 1906 až 1909 od vídeňských architektů Fellnera a Hellmera.

Střední průmyslová škola
Kvalitní konstruktivistická stavba od J. Krohy z let 1923 až 1927. Stejný autor projektoval ve 20. letech ještě budovy Okresní nemocenské pojišťovny (dnes Všeobecná zdravotní pojišťovna) a Masarykova ústavu sociální péče (dnes dětské oddělení Okresní nemocnice).

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mb-net.cz, na kterýchnajdete další informace.