Třebíč

Třebíč

Historie
Třebíč je rozložena na obou březích řeky Jihlavy, která tvoří přirozenou osu města i celého třebíčského okresu. Obklopuje ji příroda charakteristická pro Českomoravskou vrchovinu. Jako místní raritu lze však obdivovat na Ptáčovském kopečku v těsné blízkosti města koniklec velkokvětý. Nedaleká mohelenská hadcová step zase přitahuje návštěvníky tím, že tu na relativně malém prostoru najdou řadu přírodních zvláštností: teplomilnou květenu, třetihorní relikty, nanismy aj.

Za dlouhá staletí své existence se Třebíč stala důležitým hospodářským, správním, politickým i kulturním těžištěm jihozápadní Moravy. Její počátky sahají až k roku 1101, kdy zde moravská údělná knížata Oldřich Brněnský a Litold Znojemský založila benediktinský klášter. Dík štědrosti zakladatelů patřil k nejbohatším v celém přemyslovském státě a působil jako významné středisko náboženského života, vzdělanosti i pilné kolonizační činnosti.

Kolem poloviny 13. století (pravděpodobně v letech 1240 až 1260) přistoupil benediktinský konvent ke stavbě nové klášterní budovy a pozoruhodné románsko-gotické basiliky, která dnes nese jméno Panny Marie a sv. Prokopa. Třebíčská basilika přečkala zánik kláštera i nepřízeň osudu a je v současnosti považována za jednu z nejcennějších staveb tohoto typu v století. Třebíčský klášter se tehdy rozhodl založit na pravém břehu řeky, "na zeleném drnu" kolonizační město. Mimořádná rozloha Karlova náměstí vypovídá i po mnoha staletích o velkorysém zakladatelském gestu benediktinů, jejichž řádové kapuce má Třebíč v městském znaku.

Již velmi brzy po založení byla Třebíč označována za město, jak to potvrzuje text nejstarší listiny z roku 1277. Povolení opevnit se hradbami a řídit se normou městského práva podle příkladu královského města Znojma udělil Třebíči až Karel IV. s Janem Lucembruským v roce 1335. Text nejdůležitější městské listiny nezůstal mrtvým privilegiem. Hradby postavené kolem poloviny 14. století chránily město až do 18. století, kdy ztratily vojenský význam, a navíc bránily dalšímu rozvoji městského areálu. Jejich zbytky jsou ovšem pozorovatelné ještě dnes.

Původní gotická podoba Třebíče vzala za své v roce 1468, kdy bylo město za válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem téměř zničeno. Zachována nezůstala ani renesanční Třebíč, jak ji známe ze starších vyobrazení. Po četných požárech byly renesanční a barokní štíty nahrazeny romantickými a historizujícími fasádami. O to větší cenu mají dva renesanční domy na Karlově náměstí - tzv. Františkovský (Malovaný) a Ráblův (Černý). První patřil vlašskému kupci Francescovi Calligardimu, druhý mydlářskému mistru Janu Ráblovi. Oba jsou nápadné svou sgrafitovou výzdobou.

Z časů budování města, kolem poloviny 13. století pochází i farní kostel sv. Martina. Zdaleka je viditelná jeho mohutná, vysoká věž původně součást městského opevnění s kostelem stavebně spojená později. Také kostel postihla zkáza v roce 1468 a dlouho byl pro bohoslužebné účely jen provizorně opraven. Teprve na počátku 18. století dostal barokní klenbu a byly k němu přistavěny dvě boční kaple. Po hustistké revoluci sloužil kostel sv. Martina až do pobělohorského období nekatolíkům. Z té doby pocházejí pozdně gotické "pernštejsnké" dveře do sakristie (druhá pol. 15. století) a renesanční cínová křtitelnice, kterou kostelu věnoval Jan Rafael Chroustenský z Malovar na počátku 17. století.

Turistické zajímavosti

Bazilika
První kultovní stavbou, která vznikla v souvislostech s budováním třebíčského kláštera, byla kaple sv. Benedikta vysvěcená již roku 1104 pražským biskupem Heřmanem za vlády prvního třebíčského opata Kuny.

Zadní synagoga
Pod skalnatým srázem, v řadové zástavbě uprostřed bývalého židovského ghetta najdeme "zadní" synagogu. Oproti většině písemných zpráv o době jejího vzniku vztahujících se k roku 1737 je třeba předpokládat, že základní hmota této stavby pochází z pozdně renesanční doby.

Přední synagoga
Dnešní ,,přední" synagoga na Tichém náměstí byla postavena v letech 1639-42. Dobová zpráva říká, že v roce 1757 musela být o patro snížena, neboť budova tehdy převyšovala okolní domy a slavnostní osvětlení interiéru bylo zdálky viditelné, což vadilo pohledu ze zámku manželce majitele panství Emanuela Filiberta - hraběte z Valdštejna, Marii Anně, rozené kněžně z Lichnštejna.

Židovský hřbitov
Většina židovských náboženských obcí má svůj vlastní hřbitov. V minulosti musela s jeho založením souhlasit vrchnost, proto židovské hřbitovy bývaly často daleko od vesnice nebo města, aby je ostatní obyvatelé neměli na očích. Někde směl být takový hřbitov založen jen na opovrhovaném místě, např. v sousedství popraviště.

Karlovo náměstí
Střed historického jádra Třebíče tvořil "rynek" vyčený při zakládání města jako rozsáhlé tržiště s plochou 22 tisic metrů čtverečních.

Kostel Nejsvětější Trojice
Jeho přesnou původní podobu neznáme, víme však, že nebyl stavbou příliš rozlehlou, rozhodně byl daleko menší než dnes, a kromě gotického kněžiště s kamenným žebrovím nebyl ani dílem umělecky významným.

Městská věž
Městská věž při kostele sv. Martina vznikla původně jako součást městského opevnění. Přesné datum neznáme, ale muselo to být někdy po roce 1335, kdy dal markrabě Karel Třebíči rozsáhlá městská práva zároveň s povinností obehnat město hradbami.

Černý dům
Uprostřed dolní strany Karlova nám. zakoupil měšťan Jan Rábl dům a po přestavbě nechal v roce 1637 stěnu směřující do náměstí pokrýt figurálními sgrafity.

Pravoslavný kostel
Pravoslavný chrám sv. Václava a sv. Ludmily byl postaven v letech 1939-40. Kněz, projektant a malíř V. Kolomacký, je autorem ikon na stěnách, ikonostasu i maleb na stěnách. Báň kostela je pokryta listy z pravého zlata.

Evangelický kostel
Evangelický kostel na Bráfově třídě byl postaven v secesním slohu podle návrhu arch. Zlatohlávka z jugoslávského Záhřebu roku 1910.

Chrám „Proměnění Páně“
Chrám "Proměnění Páně" kapucínského kláštera, postaveného roku 1693 na místě bývalého bratrského sboru a školy. Věž, netypická pro kapucínské kláštery, byla postavena roku 1884 na náklad kvardiána kláštera a faráře P. Alberta Chlumeckého. Obraz hlavního oltáře a obrazy ze života Kristova jsou připisovány J. Cereghetimu (1722-99).

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.trebic.cz, kde najdete další informace.