Uherské Hradiště

Uherské Hradiště

Město Uherské Hradiště je odedávna přirozeným středem Slovácka - regionu proslulého svébytným folklórem, cimbálovou muzikou, dobrým vínem, překrásnými kroji a řadou zachovalých lidových tradic. Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou zónou.

Z hlediska morfologie město tvoří územní rovinu, kterou vyrovnávaly náplavy řeky Moravy do nadmořské výšky 178 - 180 m. Na západní straně se terén úměrně zvedá do výšky 205 m, na opačné straně (východně, městské části Mařatice) je údolí ohraničeno kótou 230 m n. m. Plocha uherskohradišťského katastru činí celkem 2 127 ha.

K 1. lednu 2006 žilo ve všech městských čtvrtích (centrum, Mařatice, Rybárny, Jarošov, Míkovice, Sady, Vésky) celkem 26 131 obyvatel.

Okolí města je charakteristické rozmanitou krajinou a přírodními zvláštnostmi, řekou Moravou s rozsáhlými lužními lesy s původní flórou a faunou. Nedaleko se nachází dvě podmanivá pohoří, Chřiby a Bílé Karpaty. Blízkost památného Velehradu, velkomoravského Starého Města – Veligradu, hradu Buchlova, zámku v Buchlovicích, a ostatně všech vlastních památek, činí z města atraktivní turistické centrum.

K nejvýznamnějším současným kulturním aktivitám, konaným ve městě i jeho nejbližším okolí, patří mezinárodní Festival hudebních nástrojů lidových muzik, druhý největší filmový festival v České republice Letní filmová škola, setkání ochránců přírody Týká se to také tebe (TSTTT), Slavnosti vína, Den otevřených památek, mezinárodní sympozium lité medaile, plakety a drobné plastiky.

Současné kulturní dění se soustřeďuje kolem stálé divadelní scény Slováckého divadla, Slováckého muzea s bohatými národopisnými sbírkami, Střední uměleckoprůmyslové školy, Klubu kultury, Městských kin, několika galerií, soukromých pořadatelských agentur a místních kulturních zařízení.

V Uherském Hradišti působí řada folklórních, pěveckých a zájmových souborů a kroužků, které pořádají další akce, např. hody s právem v jednotlivých částech města, besedy u cimbálu, koncerty apod. Tradičními se staly jarmarky na Masarykově náměstí.

Uherské Hradiště prožívá v několika posledních letech bouřlivý rozvoj stavební činnosti. Vzniklo mnoho nových staveb, rekonstrukce se dočkaly historické budovy. Město se svým návštěvníkům představuje novou tváří s širokou nabídkou služeb, obchodů a kulturního vyžití.

Z historie města
Uherské Hradiště bylo založeno roku 1257.

Historie někdejšího královského města Uherské Hradiště je bohatá a sahá do dávné minulosti. Mírné klimatické podmínky a úrodná půda v nivě řeky Moravy předurčily tato místa pro rané osídlení, které je zde doloženo již ve starší době kamenné. Na křižovatce obchodních cest, vedoucích od severu k jihu a od západu k východu, vznikl v 8. a 9. století důmyslný ostrovní pevnostní systém.

Tři původně pusté ostrovy na řece Moravě byly na počátku 9. století osídleny slovanským lidem, přičemž stěžejní úlohu hrál tzv. Svatojiřský ostrov, nazývaný podle kaple sv. Jiří, která na něm stála. Sídelní areál na území dnešního Starého Města, Uherského Hradiště a Sadů patřil nepochybně k centrům Velké Moravy. Byla zde soustředěna mocenská správa, řemeslná výroba a obchod i náboženská a kulturní sféra. Po zániku Velkomoravské říše význam tohoto centra pominul.

Ve 13. století se jihovýchodní Morava stala terčem častých nepřátelských nájezdů. Pohraničními stezkami a brody pronikaly jednotky nepřátel a plenily úrodnou moravskou zemi. Tehdy znovu vzrostl strategický význam ostrova v řece Moravě. Nepřátelskými nájezdy trpělo nejen obyvatelstvo, ale rovněž velehradský klášter, založený na počátku 13. století cisterciáckým řádem.

Opat Hartlib se proto prostřednictvím olomouckého biskupa obrátil na panovníka s prosbou o zajištění ochrany. Královští rádci spolu s olomouckým biskupem Brunem vybrali jako nejpříhodnější místo k založení pevnosti ostrov, na němž stála již zmiňovaná kaple sv. Jiří a několik rybářských chatrčí. Listina krále Přemysla Otakara II. z 15. října 1257 dosvědčuje, že město bylo založeno na ostrovní půdě, náležící velehradskému klášteru, aby ochraňovalo nejen konvent, ale zejména blízkou zemskou hranici.

Obyvateli nového města se stali osadníci z blízkých trhových vsí, královských Kunovic a klášterního Veligradu (Starého Města). Toto dvojí osídlení předurčilo vzhled města, v němž vznikly v těsném sousedství dvě trhové osady, každá s náměstím. Základní plán města navazoval pravděpodobně na původní slovanské osídlení, v jeho jádru byl dodržen charakteristický středověký geometrismus, při okrajích se ulice svým tvarem přizpůsobovaly městskému opevnění. Obě náměstí byla postavena na pravoúhlém půdorysu, do každého rohu náměstí ústily rovněž pod pravým úhlem ulice. Výjimku tvořila dnešní Prostřední ulice, která spojovala obě náměstí. Parcela, ležící uprostřed této ulice, byla v roce 1296 vybrána pro stavbu první budovy radnice.

Nově založené město nemělo zpočátku ustálený název, v zakládací listině pojmenováno nebylo. Ve druhé listině, vydané v roce 1258, je nazváno Novým Velehradem. Od tohoto názvu však bylo na konci 13. století upuštěno. V roce 1294 je poprvé pojmenováno Hradištěm. Dobovými prameny byl název často nářečně zkomolen, např. Hradisst, Hradisscze, z českého názvu se vyvinul latinský a německý Radisch. Přívlastek "Uherské" se poprvé objevil v roce 1587, častěji se však užíval na konci 17. a v 18. století.

Památky města
V Uherském Hradišti najdete množství pamětihodností, z nichž vám některé představíme.
K významným městským památkám náleží:

Stará radnice
Jednou z dominant města je i šikmá věž Staré radnice v Prostřední ulici. Jádro budovy pochází asi ze 14. století, přestavěna byla na konci 15. a počátkem 16. století, pozdější úpravy byly prováděny v 18. a 19. století. Poslední rozsáhlá rekonstrukce pochází z roku 1995.

Kašna na Masarykově náměstí
Barokní kašna na Masarykově náměstí byla vytvořena v první čtvrtině 18. století olomouckým sochařem Václavem Renderem. Zdobí ji propletená těla delfínů a nahoře piniová šiška. Originál kašny byl v roce 1979 přemístěn na nádvoří Galerie Slováckého muzea, na jeho místě stojí kopie.

Hotel Slunce
Budova hotelu Slunce je jedinou dochovanou renesanční stavbou ve městě. Byla postavena v období kolem roku 1578. Původně sloužila jako skladiště soli, později prošla mnoha stavebními úpravami. Komplex budovy po náročné rekonstrukci dnes slouží k ubytovacím, pohostinským a prodejním účelům.

Někdejší justiční palác
Budova někdejšího krajského soudu (tzv. justiční palác) na Palackého náměstí byla postavena v novorenesančním slohu v letech 1891-1897. Dnes zde sídlí střední uměleckoprůmyslová škola.

Matyášova brána
Z původního městského opevnění se mimo několika metrů kamenných hradeb v Otakarově ulci zachovala tzv. Matyášova brána v parku u obchodní akademie.

Gymnázium v Uh. Hradišti
Původně české gymnázium bylo založeno v roce 1884, v následujícím roce dokončil stavitel Josef Schaniak novou budovu, zdobenou sgrafity zpodobňujícími významné představitele vědních oborů 19. století. V letech 1977 - 1979 byla škola rozšířena přístavbou pavilonu s učebnami, propojeného spojovacím krčkem se starou budovou. V roce 1999 byla dokončena stavba tělocvičny.

Kostel Zvěstování Panny Marie
Kostel Zvěstování Panny Marie je součástí areálu františkánského kláštera. Kostel byl postaven na přelomu 15. a 16. století, z původní stavby se po radikální přestavbě v 17. a 18. století dochovalo pouze obvodové zdivo lodi a presbytáře. Rozsáhlé opravy kostela, poškozeného při povodni v roce 1997, byly zahájeny v roce 1999.

Kaple sv. Šebestiána
Kaple sv. Šebestiána na dnešním Palackého náměstí byla postavena v roce 1715 císařskou posádkou, jako výraz díků za odvrácení morové epidemie. V roce 1969 byla přesunuta z původního místa o několik metrů na nově vybudované základy.

Měšťanská beseda
Měšťanská beseda, postavená v roce 1871, byla v minulosti centrem kulturního a společenského života českých obyvatel ve městě. Po rekonstrukci v roce 1994 slouží potřebám 1. základní školy a jako jídelna.

Židovská synagoga - (dnes Knihovna B. B. Buchlovana)
Židovská synagoga byla postavena v roce 1875 v historizujícím eklektickém slohu, v roce 1904 byla secesně přestavěna a doplněna kopulí. V době 2. světové války byla nacisty zdemolována. Po válce sloužila kulturním účelům, od roku 1967 zde sídlí Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana. Budova je postupně rekonstruována.

Mařatické sklepy a vinohrady
Při návštěvě Uh. Hradiště rozhodně stojí za to navštívit vinohrady v Mařaticích. Táhnou se z údolí na jižním a jihozápadním svahu Rochusu a v malebném, klidném údolí s potokem najdeme řadu historických sklepů. O pěstování révy na Hradišťsku se zasloužili od 12. století velehradští mniši - cisterciáci. Později byli majiteli vinohradů především uherskohradišťští měšťané.

Koncem 19. století byly vinohrady zničeny révokazem a pěstování stagnovalo. Teprve po roce 1945 došlo k dalšímu rozvoji a výsadbě vinohradů jak ve vinohradech selských, tak městských. Mařatické vinohrady, sklepy a búdy lákaly významné osobnosti. Navštívili je např. hudebníci Kreutzer, Ondříček, Kubelík, Novák, Suk, literáti Havlíček, Heyduk, Jirásek, Čech, Herben, Durych, Machar, výtvarníci Aleš, Mánes, Slavíček, Kalvoda, Trampota, Uprka, Frolka, Lolek a mnoho dalších.

Je škoda, že se nepodařilo zachovat stylovou čistotu celého areálu, narušenou novostavbami rodinných domů. Přesto jsou mařatické vinohrady, nacházející se čtvrt hodiny cesty od centra města, zajímavým a atraktivním exteriérem. Zvlášť, když na podzim zurčí ve sklepech burčák.

Můžeme navštívit několik sklepů, které jsou pro veřejnost v provozu (U Lisu, U Marholtů - vinný sklep 1740, U Tichých, vinný restaurant U Dvořáků). I další majitelé soukromých sklepů vám jistě ukáží své sklepy, z nichž některé pocházejí z 18. století. Řada z nich byla doporučena ministerstvu kultury k návrhu na prohlášení za kulturní památku.

Komplex někdejších jezuitských budov
Na Masarykově náměstí tvoří jezuitská kolej, postavená v letech 1654 až 1662, farní kostel sv. Františka Xaverského a budova gymnázia s divadelním sálem (Redutou), vybudovaná v letech 1724 - 1729.

Kostel sv. Františka Xaverského
byl postaven Janem Jeronýmem Canevalem v letech 1670 až 1685 podle projektu Dominika Orsiho. V interiéru jsou barokní obrazy Jana a Jiřího Heintsche a Ignáce Raaba a plastiky Ondřeje Schweigla. Poslední oprava kostela proběhla v roce 1998.

Františkánský klášter
Františkánský klášter byl v Uherském Hradišti založen v roce 1491 biskupem Janem Filipcem. Svou barokní podobu získal na počátku 18. století. Nejvýznamnější místností kláštera je refektář s umělecky mimořádnou výzdobou vytvořenou italským umělcem z okruhu Baltazara Fontany. Na jaře 2000 byla dokončena jeho nákladná oprava a rekonstrukce.

Galerie Slováckého muzea
Galerie Slováckého muzea sídlí v barokním objektu bývalé vojenské zbrojnice, postavené v letech 1721 - 1723 podle plánů Jacoba Albla a Leandra Anquisoly. Po zrušení hradišťské pevnosti sloužila jako městské skladiště, poštovní úřad a vojenská nemocnice. V roce 1958 byly zpracovány projekty na rozsáhlou rekonstrukci a od roku 1962 slouží budova veřejnosti jako galerie výtvarných umění. V 90. letech prošla budova dvakrát stavebními rekonstrukcemi, první byla ukončena v roce 1992, druhá musela být provedena po povodni v roce 1997.

Návštěvníci mohou v galerii shlédnout stálou expozici "Výtvarného umění jihovýchodní Moravy", ve třech výstavních sálech jsou pořádány výstavy českých i zahraničních umělců. Nádvoří galerie i výstavní sály jsou využívány k pořádání koncertů a dalších kulturních programů.

Slovácké muzeum
Slovácké muzeum bylo otevřeno 1. června 1914, i když podnět k jeho vzniku dala již Národopisná výstava českoslovanská, konaná v Praze roku 1895. Prvním sídlem muzea byla budova někdejší jezuitské koleje na Masarykově náměstí. Po první světové válce bylo muzeum uzavřeno a objekt byl využit jako kasárna. Teprve v roce 1929 byla městem pro potřeby muzea zakoupena budova bývalého městského střeleckého spolku ve Smetanových sadech, v níž muzeum sídlí dodnes.

Ve dvou stavebních fázích v letech 1936 a 1940 - 1942 bylo k původní budově přistavěno podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse boční křídlo, v němž jsou umístěny výstavní sály, depozitáře a pracovny.

Svým návštěvníkům nabízí muzeum prohlídku stálé národopisné expozice "Slovácko", ve dvou dalších výstavních sálech jsou obměňovány výstavy národopisné, historické, archeologické a vlastivědné. Kromě výstav pořádá muzeum pravidelné cykly přednášek a besed s vlastivědnou, přírodovědnou a cestopisnou tématikou, dvakrát ročně (před Vánocemi a Velikonocemi) se v muzeu koná týden předvádění výroby zvykoslovných předmětů.

Kašna na Mariánském náměstí
Barokní kašna na Mariánském náměstí pochází z konce 17. století. Jejím tvůrcem byl sochař Karel Josef Rossi.

Kaple sv. Alžběty
Kaple sv. Alžběty ve Vodní ulici, pocházející z počátku 15. století, má dochován gotický presbytář s křížovou klenbou a vnějšími opěrnými pilíři. Barokní průčelí vzniklo při přestavbě v 17. století. Po rozsáhlé opravě v roce 1995 je v kapli umístěna lékárna.

Morový sloup
Morový sloup na Mariánském náměstí patří k památkám upomínajícím na morové epidemie ve městě. Byl postaven v letech 1718 - 1721 brněnským sochařem Antonínem Rigou. Vrchol sloupu tvoří plastika Immaculaty, na nárožích podstavce jsou umístěny sochy sv. Karla Boromejského, sv. Františka Xaverského, sv. Floriána a sv. Petra z Alcantary, v grotě na čelní straně plastika sv. Rosalie.

Lékárna U Zlaté koruny
Lékárna U Zlaté koruny na Masarykově náměstí sloužila svému účelu již od konce 17. století, ve druhé čtvrtině 18. století byly dva původní měšťanské domy, stojící na tomto místě, barokně přestavěny. V roce 1884 byly spojeny pseudorenesanční fasádou, zdobenou sgrafitovou výzdobou. Uvnitř je dochována část původní výzdoby interiéru, nástropní freska Josefa Ignáce Sadlera, doplněná štukaturou, pocházející z poloviny 18. století.

Nová radnice na Masarykově náměstí
Budova dnešního Městského úřadu na Masarykově náměstí byla postavena městskou spořitelnou v letech 1891 - 1893 podle plánů brněnských architektů Vojtěcha Dvořáka a Karla Welzla. Obřadní síň je vyzdobena nástěnnými malbami Joži Úprky, s tématy z dějin města.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.mesto-uh.cz/cms/, na kterých najdete další informace.