Vsetín

Vsetín

Vsetínsko je rozloženo na úpatí Vsetínských, Hostýnských a Vizovických vrchů kolem řeky Vsetínské Bečvy. V regionu se zachovaly roubené dřevěné stavby a významné kulturní památky, zejména v samotném Vsetíně. Dominantou města je renesanční zámek ze začátku 17. století, který je dnes sídlem Muzea regionu Valašsko.

Na Vsetínsku se narodila a působila zde řada výtvarných umělců, kteří zachytili půvab kraje ve stovkách maleb a plastik. Tradici lidové kultury již po mnoho desetiletí uchovávají soubory valašských písní a tanců. Vsetín se stal z nevelkého městečka během uplynulého století významným střediskem průmyslu, hospodářského, kulturního a sportovního života.

Slova lidové písně "Vsetíne, Vsetíne, městečko milené, kam se jen poděly chaloupky dřevěné ..." hloubku této přeměny jen potvrzují.

Historie
Krajina v údolích okolo řeky Bečvy na moravsko-slovenském pomezí nebyla po celá dlouhá tisíciletí pravěku osídlena. Trvalému pobytu člověka v tomto regionu bránil jeho hornatý reliéf, hluboká zalesněná údolí a prudké vodní toky byly překážkou zemědělského osídlení. Stopy po pravěkém osídlení širšího okolí Vsetína jsou proto takřka zanedbatelné.

První historické zprávy, které přinášejí o Vsetínsku listiny z let 1297 až 1308, se vztahují k samému začátku osídlování tohoto území. Zatímco ještě roku 1297 se hovoří o Vsetínsku jen jako o území při řece Bečvě, listina z roku 1308 již toto území jasně popisuje. Je v ní uvedeno městečko nazývané Setteinz s kostelem a mlýnem, hrad Freundsberg a hovoří se také o další kolonizaci v údolí kolem potoka Rokytnice.

Vsetín (Setteinz), který byl v té době v majetku templářských rytířů, přechází roku 1308 do nájmu Voka z Kravař. Název Wssetin se objevuje v listinných dokumentech od roku 1396, první vklad vsetínského panství do zemských desek se stal až roku 1505. V držení Vsetína se postupně vystřídali příslušníci dalších šlechtických rodů, zejména páni z Cimburka (erb na obr.), od sv. Jura a z Pezinku, z Kunštátu, ze Šelmberka, páni z Pernštejna a další.

Kolonizační proces v průběhu 13. a 14. století vytvořil hlavní strukturu osídlení kraje. Od 16. století pak pokračoval tzv. pasekářskou kolonizací, která vedla k rozšiřování ploch zemědělské půdy na úkor lesů. Ve stejné době se na Vsetínsku rozšířil ze sousedních slovenských hor salašnický chov koz, který byl později vystřídán chovem ovcí. Označení Valaši bylo původně vyhrazeno čeledi pasoucí dobytek. I když pasení dobytka nikdy nebylo pro obživu zdejších zemědělců rozhodující, přispělo ke vzniku historického názvu našeho kraje - Valašsko.

V polovině 15. století byla uprostřed dnešního Horního náměstí postavena tvrz, jež byla počátkem 17. století přestavěna na zámek. Jeho vysoká věž je dodnes nejvýraznější vsetínskou dominantou. Roku 1609 získal Vsetín sňatkem s mladou zámožnou vdovou Lukrécií Nekšovou z Landeka Albrecht z Valdštejna, pozdější významný císařský vojevůdce. Ten povolal na vsetínské panství jezuity a zahájil mezi poddanými tuhou rekatolizaci.

S náboženským útiskem byl spojen i útlak hospodářský. Odpor poddaných přiměl Valdštejna k ústupkům, mimo jiné i k vydání privilegia z r. 1612, kterým změnil povinnost roboty vsetínských poddaných na stálý plat. Nespokojenost Valachů, ale i zrada, které se dopustil Valdštejn na protihabsburském povstání moravských stavů, se staly hlavní příčinou dlouhotrvajících valašských rebelií za třicetileté války. Jejich střediskem se stal Vsetín.

Povstalci se nevzdali odporu ani po vypálení Vsetína a popravách v roce 1627. Od roku 1642 stáli po boku švédských vojsk, ale 26. ledna 1644 byli císařským vojskem definitivně poraženi. Na 200 účastníků povstání bylo 15. 2. 1644 ve Vsetíně popraveno. Tato exekuce proslula jako jedna z nejmasovějších a nejhrůznějších poprav v naší národní historii. Vsetín a obce v širokém okolí byly vypáleny. Výrazným sjednocujícím prvkem povstalců bylo jejich nekatolické náboženství. Význam povstání, sledujícího ušlechtilé cíle svobody svědomí a náboženského vyznání, vysoce ocenil přední činitel pobělohorské emigrace, biskup Jednoty bratrské Jan Ámos Komenský.

Současnost
Město Vsetín patří k nejvýznamnějším střediskům východní Moravy. Způsobilost města prezentovat svou připravenost k udržitelnému rozvoji, trvale zvyšovat a zkvalitňovat svou ekonomickou základnu, rozvíjet potencionál lidských zdrojů včetně schopnosti přilákat a přijmout nové investory je významnou předností města v konkurenci ostatních sídel. Je také schopno a připraveno vytvářet podmínky pro další rozvoj celého území.

O aktivitách města svědčí zkušenosti jak s přípravou tak i realizací dílčích rozvojových strategií města. Jsou to zejména Plán zdraví a kvality života, strategické dokumenty typu Balanced Score Card, studie demografického vývoje obyvatel, rozpočtové výhledy, rozsáhlá projektová příprava v oboru dopravy,  přestaveb městských částí apod.

Mnoho významných projektů  bylo realizováno jak v rámci předvstupních nástrojů Evropské unie, tak také v programovacím období let 2004 – 2006. Za podpory fondů Evropské unie byl realizován zejména pilotní projekt Evropské unie na území České republiky s názvem ISPA Čistá řeka Bečva, dále projekt  průmyslové zóny Vsetín – Bobrky II., podpořený z programu Phare 2003. Ze Společného rozvojového operačního programu byl realizován projekt „Vybudování prostor pro Masarykovu veřejnou knihovnu jako instituci komunitních aktivita celoživotního vzdělávání ve Vsetíně“.

Turistika
Město Vsetín se rozkládá na obou březích řeky Bečvy, která je rozděluje na Horní a Dolní město. Naši procházku zahájíme na náměstí Svobody, jehož dominantou je Památník osvobození věnovaný obětem obou světových válek. Z námětí Svobody projdeme kolem památníku obětem komunismu do největšího městského parku, Panské zahrady. Ještě před válkou byly v její zadní části nádrže na plavení dřeva (ulice "Na Plavisku"), později zasypané a zastavěné bytovými domy Zbrojovky. Kolem rybníčku s altánem dojdeme k lávce přes Bečvu.

Zabočíme-li před ní doprava, narazíme po 50 metrech na 18. poledník, vyznačený na chodníku. Přejdeme lávku a za ní prudce stoupajícím chodníkem vystoupíme k římskokatolickému kostelu a před námi se v parku objeví budova zámku s charakteristickou věží. V zámku sídlí Muzeum regionu Valašsko se stálou národopisnou expozicí a výstavními galeriemi.

Z parku vyjdeme na Horní náměstí, kde najdeme soubor nejstarších vsetínských budov a památek. Kromě zámku je to v prvé řadě výrazná budova Maštalisek v dolním rohu a budovy Staré a Nové radnice v rohu protilehlém. V parčíku uprostřed Horního náměstí najdeme několik barokních soch. Za zámkem stojí budova první vsetínské učňovské školy. Pokračujeme-li dále kolem zámecké zdi směrem k velkému panelovému sídlišti "Sychrov", dojdeme k malému parčíku na místě bývalého hřbitova. Zde najdeme náhrobní desku nešťastné Alžběty Vaňkové.

Vrátíme se na Horní náměstí a kolem Maštalisek pokračujeme Palackého ulicí, která prudce klesá k mostu přes Bečvu. Po levé straně projdeme kolem domu, v němž prožili dětství bratři Hlavicové, vpravo se objeví pomník T.G. Masaryka a nad ním těsně vedle sebe dva evangelické kostely. Majestátní budova Základní umělecké školy byla postavena pro první vsetínskou měšťanskou školu, kolem ní strmou ulicí "Podsedky" můžeme dojít k hvězdárně. Cesta kolem evangelického kostela Horního sboru nás zavede na hřbitov, vedle obřadní síně je pamětní deska obětí holocaustu a vstup na malý židovský hřbitov.

Sestupujeme dále Palackého ulicí a těsně před příchodem k mostu uvidíme po pravé straně budovu Občanské záložny (sgrafita M. Alše) a restauraci Snaha. Na křižovatce u mostu se můžeme vydat vpravo do údolí Jasénka s rozsáhlým panelovým sídlištěm i venkovskou zástavbou. Ulice podél Bečvy nás zavede do průmyslového předměstí s areálem pivovaru (dnes bohužel mimo provoz) a dalšími podniky a provozovnami. Naše procházka Vsetínem však pokračuje vlevo po mostě přes Bečvu na Dolní náměstí s parčíkem uprostřed. K zajímavostem patří například funkcionalistické budovy Komerční banky a bývalého obchodního domu Rodinger nebo výzdoba fasády bývalého hotelu Březáček.

Od Komerční banky pokračujeme Mosteckou ulicí kolem pošty a moderní budovy Telecomu k jednomu z center vsetínského sportu, Sokolovně. Její areál se sportovními hřišti bezprostředně navazuje na Městské lázně s krytým bazénem. Od Sokolovny se dostaneme do moderního obchodního a administrativního centra města, do ulice "Na Svárově". Prostoru vévodí výšková budova Městského úřadu, v jehož přízemí je Informační centrum. Součástí budovy je také kino Vatra. Vedle Městského úřadu stojí obchodní dům Jednota a naproti je Dům kultury. Prostor tohoto městského centra uzavírá budova Besedního domu. Ulicí mezi Městským úřadem a obchodním domem Jednota projdeme kolem Dolní školy na náměstí Svobody, kde jsme naši virtuální prohlídku začali.

Nejbližší okolí Vsetína zapůsobí na návštěvníky města nezapomenelným dojmem. Ať se z centra vydají kterýmkoliv směrem, během půlhodinky mohou vystoupit pohodlnými cestičkami k lesu a potěšit se malebnými výhledy nejen na město samé, ale i do přilehlých údolí. Hustá síť turistických značek usnadňuje orientaci a zavede návštěvníky na nejkrásnější místa v bezprostředním i vzdálenějším okolí města.

Čerpáno z oficiální stránky obce http://www.vsetin.cz, na kterých najdete další informace.