Břeclavský zámek

Břeclavský zámek

Břeclavský hrad byl založen knížetem Břetislavem I. mezi lety 1041 až  1050 na ochranu důležitého přechodu obchodní stezky přes hraniční řeku Dyji. Původně dřevěný hrad stával patrně v místě dnešního zámku. První velká přestavba v dějinách břeclavského hradu proběhla v 1. pol. 13. století a je spojena se jmény Konstancie Uherské, druhé manželky Přemysla Otakara I., a Oldřicha Korutanského.

Dřevěný hrad byl přestavěn na kamenný – dodnes dochovaným dokladem této přestavby je torzo obytné válcové hradní věže, zbudované po vzoru francouzských donjonů, o průměru 16,8 m a síle zdiva 4,8 m (dnes vinárna Rotunda). Věž je založena na dubovém roštu, neseném dřevěnými pilotami. Kmeny použité pro tuto základovou konstrukci byly vysazeny kolem roku 600 n. l.

V roce 1384 opouští hrad definitivně zeměpanské držení – markrabě Jošt prodává hrad bratřím Hanuši a Jiřímu z Liechtensteina. Tak vstoupili Liechtensteinové poprvé do dějin břeclavského zámku. Za vlády Liechtensteinů na Břeclavi byl roku 1414 sepsán urbář panství, zmiňující vedle vlastního hradu již také pivovar a mlýn. Za uherských válek, kolem roku 1470, bylo založeno dnešní město Břeclav.

V roce 1534 se ve vlastnictví břeclavského hradu objevuje rod Žerotínů. Žerotínové skupováním okolních statků vytvořili velké panství a započali s přestavbou gotického hradu v renesanční zámek. Ve dvou etapách (1540 až 1570) zde vznikl dvojkřídlý zámecký objekt, vybavený na styku křídel hranolovou schodišťovou věží, otevřený do nádvoří patrovými arkádami. Nádvoří ze strany mlýnského náhonu uzavíral objekt purkrabství. V této době byl přebudován též panský pivovar (dnešní sladovna). Po porážce stavovského povstání (1620) bylo břeclavské panství Ladislavu Velenu ze Žerotína, vůdci stavovských vojsk, zkonfiskováno. Z odhadu břeclavského panství, provedeného 10. ledna 1623, se dozvídáme, že u zámku byla zřízena zahrada, mlýn, pivovar a samotný zámek byl „od kamene dobře vystavěný “.

Roku 1638 se panství dostává opět do rukou Liechtensteinů. Ve 2. pol. 18. století přestává být břeclavský zámek sídlem feudála (sídelním městem Valtice) a stává se sídlem patrimoniálních úřadů a předních vrchnostenských úředníků. V zámeckých zdech sídlil například okresní soud, četnictvo a pod věží od lesa byla věznice.

Poslední rozsáhlé stavební úpravy zámeckého objektu probíhaly v 1. pol. 19. století. Byla přistavěna jižní vstupní schodišťová věž, nárožní věžice a nadstavěny zříceninové atiky. Na přelomu 19. a 20. století byl v severním předpolí zámku vystavěn nový panský pivovar, stávající byl přestavěn pro účely čistě sladovnického provozu.

Za druhé světové války utrpěl zámek četné škody při bombardování spojeneckého letectva. Od roku 1945 byl zámek majetkem československého státu. MNV Břeclav získal zámek do vlastnictví v roce 1948. Na přelomu let 1948 a 1949 probíhaly nejnutnější opravy zámeckého objektu (oprava fasády, střešní krytiny, oken, dveří, vestavba hygienického zařízení) a byly zde umístěny základní odborná škola a úřadovna SNB. V roce 1970 byly započaty stavební úpravy torza obytné gotické věže, zbudované v 1. pol. 13. století, na restaurační zařízení – dnes vinárna Rotunda. V roce 1973 byla stržena hlavní část novogotické západní brány (výstup z nádvoří směrem k zimnímu stadionu). V 70. letech sloužil zámecký objekt jako sídlo řady společenských organizací (například České státní pojišťovny, Domu politické výchovy OV KSČ, Socialistické akademie aj.). V současné době patří zámek městu a je zcela vyklizen.

Článek byl zobrazen 1 212 krát.